Komentář: Arteta musí spravit středovou řadu Arsenalu. Zn. velmi rychle!

Mikel Arteta má problém. Vyváženost a složení středové řady Arsenalu není v současné době zdaleka ideální a vzhledem k tomu, že Manchester City se zdá být od začátku sezóny ve skvělé formě, španělský stratég Gunners si nemůže dovolit tento problém přejít. Pokud tedy chce bojovat s Pepem Guardiolou a spol. o titul v Premier League. Web Flashscore ve svém komentáři vysvětluje proč.

Ani největší optimisté z řad fanoušků Arsenalu nepředpokládají, že vyhrát ligu bude snadné. Co potřebují naprosto nejméně pak je, nechat si na začátku sezóny City utéct. V kontextu toho je začátek sezóny trochu znepokojivý. Jasně, deset bodů z dvanácti možných není v žádném případě špatný začátek, na druhé straně ale Gunners zdaleka nejsou tak přesvědčiví jako loni touto dobou. Velký podíl na tom má Artetovo experimentování. Ve snaze učinit svůj tým nepředvídatelnějším a nebezpečnějším, zejména proti soupeřům vyčkávajícím v hlubokém bloku, změnil složení svého týmu, který vlastně drastické změny upřímně nepotřeboval.

Hlavním problémem Arsenalu neodiskutovatelně byla hloubka jeho kádru. S příchodem Declana Rice, Jurriena Timbera, Davida Raya a Kaie Havertze se zdálo, že se jim to podařilo zdárně vyřešit. V daném kontextu jsou nicméně překvapivé změny, které Arteta následně aplikoval. Granit Xhaka odešel z Emirates v létě po opravdu působivé sezoně. Švýcar zastával spíše ofenzivní roli a hrál jako č. 8 vedle Martina Odegaarda, přičemž Thomas Partey fungoval jako nejvíce bránící záložník. A vyváženost tohoto modelu fungovala. Xhaka si n vedl skvěle (na rozdíl od toho, jak se v Arsenalu léta trápil na pozici krajního záložníka) a v lize vstřelil sedm gólů a zaznamenal sedm asistencí. Zároveň nicméně byl schopný jít do defenzívy a pomoci Parteymu. Ten byl v minulé sezoně jedním z nejlepších hráčů č. 6 v lize, pomáhal v obou směrech. Čistil prostor před obranou a zároveň když Arsenal útočil, mohli jste se spolehnout, že půjde dopředu a pomůže. Odegaard byl mezitím kreativní hvězdou týmu. Když dostal volnost při řízení hry, jeho smysl pro prostor a bezkonkurenční technické dovednosti často rozhodovaly o výhře Gunners.

Nyní přišli Rice a Havertz. Přičemž o druhém jmenovaném se k údivu mnohých mluvilo jako o potenciální náhradě za Xhaku. Havertz se přitom v Chelsea trápil a nikdo nedokázal najít jeho nejlepší pozici. Střední záložník to nebyl ani náznakem. Na druhé straně Rice je pro Gunners velkou akvizicí. Bývalý kapitán West Hamu je nejen silovým defenzivním záložníkem, ale má i vůdčí schopnosti a osobnost, která dokáže táhnout tým v těžkých chvílích. Jeho potenciál je obrovský a Arsenal podepsal absolutní klenot. Arsenal použil v zápase Community Shield proti City trojici záložníků Partey, Rice a Odegaard a fungovalo to dobře, protože Partey a Rice poskytovali defenzivní jistotu proti pravděpodobně nejlepšímu záložníkovi na světě.

Od začátku Premier League však Arteta nasazuje Rice jako nejdefenzivnějšího záložníka, před nímž hrají Havertz a Odegaard. Zajímavé a velmi překvapivé je, že Partey hraje jako falešný pravý bek, který přichází do středu pole, aby nabídl další možnost. Podobně jako Oleksandr Zinčenko v minulé sezóně. A právě v tuto chvíli nový systém nefunguje; z několika různých důvodů.

Zaprvé, Partey prostě není pravý obránce. Jistě, pod Diegem Simeonem v Atlétiku Madrid si tam možná párkrát zahrál, ale když má míč soupeř, evidentně se na této pozici necítí dobře. V defenzivě se tak dostává pod tlak, zvlášť když se na jeho prostor zaměří křídelníci soupeře. Za druhé, když Partey hraje  v obraně, znamená to posun Bena Whitea na pozici středního obránce a následné posazení Gabriela Magalhaese na lavičku. Jak White, tak William Saliba jsou kvalitní hráči, ale Gabriel byl v minulé sezóně nejlepším obráncem Arsenalu. Roztrhání tohoto impozantního partnerství tak vypadá jako snaha opravit něco, co vůbec nebylo rozbité.

A konečně, jak už bylo zmíněno, nejdůležitější je, že záloha prostě nefunguje tak, jak fungovala dříve. Rice proti Manchesteru United ukázal, že je schopen zálohu ukotvit sám - možná dokonce lépe než Partey. Jeho atletická zdatnost a schopnost pokrýt terén z něj dělají ideální osobu pro hru osamoceného záložníka a jeho náběhy a rychlost při získávání míče zpět jsou nesrovnatelné s většinou hráčů na jeho pozici. Problémem však je, že není tak dobrý jako Partey v držení míče. To však neznamená, že je špatný. S míčem u nohy se cítí velmi dobře a občas je to silný běžec, ale v současné době nedisponuje tak nebezpečnými přihrávkami dopředu jako Partey a nemá ani jeho driblérské schopnosti. S Riceem na pozici č. 6 místo Parteyho tak Arsenal potřebuje vedle Odegaarda kreativnějšího hráče. A to s plným vědomím, že Rice bude schopen odvést defenzivní práci navíc.

Jaké má Arteta možnosti? Vieira je na míči dokonalý, v levačce má kladivo, přičemž vypadá fit a ostřejší než kdy jindy. Pokud tedy Arteta hodlá eliminovat Havertze a potřebuje kreativní osmičku, pak je Vieira nejlepší volba. Partey je v současné době na několik týdnů mimo hru kvůli zranění, což znamená, že možnost přechodu na stejný systém, který fungoval proti City v Community Shield, nepřipadá v úvahu - i když Rice hrající jako předsunutý záložník proti týmům, které sedí hluboko, také není zaručeno, že bude fungovat. Dilema před Artetou jen dále umocňuje fakt, že je třeba být perfektní, když na vás číhá City. Arsenal si nemůže dovolit, aby to trvalo příliš dlouho, protože případné ztracené body budou bolet dvakrát více než obvykle. Stačí jeden nebo dva špatné výsledky a najednou jsou úřadující mistři o sedm nebo osm bodů před vámi. Arsenal tuto neděli míří na své strašidelné hřiště, na Everton - na místo, kde nevyhrál od roku 2017. Toffees jsou v této sezoně zatím hrozní, ale v posledních letech očividně dělali Gunners problémy a určitě z toho bude fyzická záležitost. Arteta ví, že jeho tým bude muset být v nejlepší formě, a případné ztracené body vrhnou ještě jasnější světlo na jejich problémy ve středu pole.