Tahle země není pro starý. Z pardálů je v Boleslavi králem pouze Matějovský, trefou do černého se stane dravec Kušej

Čert aby se v nich vyznal! Fotbalisté ambiciózní Mladé Boleslavi umí zápas trestuhodně odchodit i suverénně ovládnout, jejich výkon se často stává sázkou do loterie. O víkendu proti Hradci Králové sice zvítězili „jen“ 1:0, rozhodně to však patřilo k jejich lepším představením. Hlavně jeden muž připomínal zjevení. Kdyby se rychlík Vasil Kušej v koncovce nechoval jak zbrklý Janek, místo jednoho gólu si připsal dva hattricky a už v první půli bylo vymalováno. I tak ale ukázal, že má na to být hvězdou týmu i celé soutěže. Na rozdíl třeba od vyhaslého Jiřího Skaláka, jehož návrat do města škodovek zatím připomíná černou můru. A na vině není jen on sám.

Tahle země není pro starý. Z pardálů je v Boleslavi králem pouze Matějovský, trefou do černého se stane dravec Kušej

Mladá krev vs. sázka na zkušenost. Dva rozdílné směry, které v ideálním fotbalovém světě vedou k témuž cíli. Trendem je dávat šanci perspektivním, k nim hledat ty správné vůdce. V Boleslavi na to šli však trochu opačně. Už před minulou sezonou se rozhodli vsadit na veterány. Velká jména, jež se po letech v cizině vracela zpět do Česka.

Tým napumpovaný o Milana Škodu, Marka Suchého či Jiřího Skaláka měl patřit k černým koňům soutěže, zvlášť když ho ze zálohy řídí nestárnoucí bard Marek Matějovský. Jenže zatímco jedna část veřejnosti věřila v pronikavý úspěch, ti největší optimisté možná i v nabourání elitní trojky, neméně početná skupina věštila spíš pořádný průšvih.

Návraty vysloužilých legionářů, o které už v cizině dál nestojí, totiž nebezpečně často končí zklamáním. Čest výjimkám, celkově však tahle statistika vyznívá dost neúprosně. Zvlášť v posledních letech, které comebackům zpoza hranic opravdu moc nepřály. Spálila se několikrát Sparta, spálili se ostatní. Byla mezi nimi i Boleslav.

I když si totiž Suchý a spol. pořád odehrají své, celkové očekávání bylo od nich jiné. Muselo být, jinak by příval neprodejných postrádal smysl. Ovšem měli to dost těžké. Výkonnostně jsou už dávno za zenitem, navíc vymáčknout ze sebe víc v prostředí, kde vám na fotbal přijde sotva dva tisíce diváků a z nich fandí maximálně polovina, to je nadlidský úkol sám o sobě.

Není složité si domyslet, že zaplnit ochozy měla právě velká jména. Plán to byl sice chvályhodný, jenže už z podstaty špatný. Tohle totiž funguje jen na začátku, z pohledu dlouhodobé návštěvnosti to však žádný velký vliv nikdy nemělo a nemá. Tedy pokud nekoupíte Cristiana Ronalda či Zlatana Ibrahimoviče. Nikdo takový se v hledáčku Boleslavi ale zatím neobjevil…

Třeba Škoda však hrál před zraněním ještě celkem slušně, to Suchý měl dlouho blízko spíše k propadáku. Vůbec nejhůř vypadá ale Skalák. Byť se pere statečně, na jeho návratu nelze bohužel pozitivně vnímat vůbec nic. Šikovného filutu už nepřipomíná ani zdálky. Kruté, ale je to tak.

Alespoň že nejstarší z kmetů se všemu vymyká a vymykal se vždycky. Jednačtyřicetiletý Marek Matějovský fotbal totiž nehraje, on ho zkrátka cítí. I o berlích by patřil dál k nejlepším, svým fotbalovým myšlením je úplně jinde. Navíc ještě v Boleslavi, kde přes veškerou snahu spoluhráčů zůstávají jeho kouzla často nepochopena. Takový už je ale úděl géniů.

I proto je těch fotbalových čím dál méně, do současného fotbalu se už moc nehodí. A neplatí to jen v Česku, nýbrž všude ve světě. Nahoru se dere drajv a mládí, hlavně všechno v rychlosti a s tahem na bránu. Takoví hráči jsou naštěstí i v Boleslavi. Jedním z nich je určitě Kušej. Fotbalista budoucnosti a opravdová posila, byť místo z ciziny dorazila z Prostějova.

Pokud se vedení začne na trhu ubírat tímhle směrem, výsledky se dostaví. Nebo možná ne, ale bude to moderní, bude to sexy. A třeba potom přijdou i ti diváci…

Dřevěný Kušej hořel v šancích, Daníček vyučoval z krásy, Janoškovi tleskal i Vrba. A hráčem kola se stává...