Z pohádky je rychle horor! Slavia v pohárech trpí, otočit kormidlem teď musí Trpišovský

Svým způsobem to byla skupina snů, teď se z ní však stává děsivá noční můra. Fotbalisté Slavie měli mít ve společnosti rumunské Kluže, tureckého Sivassporu a prakticky neznámého kosovského Ballkani prakticky umetenou cestu do jarní fáze Evropské konferenční ligy, jenže náhle je vše jinak. Po další prohře s Rumuny zůstávají sešívaní na čtyřech bodech. V tabulce jsou dvě kola před koncem až třetí, na vedoucí duo ztrácí tři body. Může se to pořád ještě zvládnout, o nějaké dominanci už však nemůže být řeč. Kudy z téhle šlamastyky vede cesta ven? 

Už vydřený a šťastný postup přes polský Raków měl být hodně důrazným varováním. Zvlášť když jít dál si výkonem v celém dvojzápase mnohem víc zasloužil soupeř. Nestalo se, klika stála při Slavii. Stejně jako když pozvánku k losovacím košům do Nyonu dostal vyhlášený sešívaný Štístko. Tedy Vladimír Šmicer, který opět nezklamal.

Sešívaným přiřknul sice dosti neatraktivní, ale o to hratelnější soupeře. Celky Kluže, Sivassporu či Ballkani. Postup měl být proto povinností, tvrdili to všichni experti napříč fotbalovým spektrem. Tedy skoro všichni.

“Rozhodně nesouhlasím s tím, že to pro Slavii bude procházka růžovým sadem. Na papíře to sice vypadá snadno, tyhle týmy ale mají svoji kvalitu. Je to Balkán, kde se nikomu nevyhrává snadno. Ano, Slavia je lehkým favoritem, ale nic víc. Ještě uvidíte, jak těžká ji čeká práce,“ předvídal už po losu uznávaný trenér František Straka. A měl naprostou pravdu.

Slavia totiž ve skupině rozhodně nezáří. Po remíze v Turecku a bláznivé domácí výhře nad Ballkani padla dvakrát s Kluží, navíc pokaždé to byla stejná písnička. K čemu je souvislý tlak, když si z něj vytvoříte jen minimum vyložených šancí? K čemu je dobývání, když vám schází beranidlo? Žádná změna rytmu, žádný tvrďák typu Milana Škody, co by míč dotlačil do sítě spolu s brankářem. Tudíž prohra 0:2 a další průšvih.

Že je mužstvo z formy, že na hřišti zkrátka chybí lídři, kteří tenhle soubor táhli v minulých sezonách, to je zkrátka fakt. Stejně jako to, že se z týmu trenéra Jindřicha Trpišovského nenápadně vytratilo něco, co dělá fotbal fotbalem. Tedy zápal a vášeň. Větší chuť to zlomit, když se nedaří. Vidět to bylo zvlášť ve čtvrtek v Kluži, jejímž hráčům k vítězství znovu stačilo jen pozorně bránit.

“Nevidím tam ten chtíč, tu kompaktnost, která mužstvo zdobila v posledních ročnících. Zároveň říkám, že ve Slavii je až moc cizinců, což není dobře pro chod kabiny,“ podotýká třeba trenér Martin Pulpit.

Něco na tom je, byť svádět všechno na hráče z ciziny by nebylo fér. Trápí se i ti čeští. Nebo holt nemají kvalitu, jak se u nich předpokládalo. Přesto Slavia do další fáze EKL postoupit pořád může. Hraje doma se Sivassporem a na půdě Ballkani. I kdyby si ale sešívaní cestu do jarních bojů proklestili, jisté je, že se současnou výkonností tam hodně tvrdě narazí…

Teď je na Trpišovském, aby ukázal, jak velký je trenér. Že měsíční gáži výrazně přes milión korun si zaslouží plným právem. Třeba by pomohlo zjednodušit způsob hry. Častěji nakopávat míče, hledat kanón vepředu. Prostě se v době krize uchýlit do pravěku, nefungující kouzla nahradit silou.

Jenže opravdový střelec - rváč ve vápně jaksi není. Slavia ho musí zkusit získat alespoň v zimě. A nespálit se, jako se jí to stalo v případě jednoho vyhaslého ranaře, jehož teď resuscitují až v daleké Indonésii…