Pelta si postěžoval u „Doktora“ v jeho Sportu, že to špatně snáší. Neměl ovlivňovat soudkyni a chodit svědčit Berbrovi

Expředseda FAČR, šéf Libereckého krajského fotbalového svazu, majitel jabloneckého ligového klubu a firemní partner sparťanského místopředsedy a šéfa LFA Dušana Svobody si postěžoval u „Doktora“, jak říká majiteli fotbalové Sparty a deníku Sport Danielu Křetínskému, že své nepravomocné odsouzení ve známé dotační kauze (šest let nepodmíněně, pět milionů peněžitý trest a šest let zákazu činnosti ve veřejné správě) špatně snáší. V rozsáhlém interview na tři tiskové strany, které vedli šéfredaktor Lukáš Tomek a fotbalový zástupce šéfredaktora Ondřej Škvor, se Pelta v pátečním vydání Sportu 6. května 2022 mj. vyjádřil i ke kauze „Berbr“.  To hlavní ale v rozhovoru nezaznělo: totiž, že jablonecký „Velký čáp“ si za své soudní trable může sám. Kdyby předtím nechodil lživě svědčit svému asociačnímu místopředsedovi Romanu Berbrovi v jeho sporu s bývalými rozhodčími a neovlivňoval dokonce v Berbrův prospěch svou známou soudkyni, tak by podle všeho na jeho dotační kauzu ani nemuselo dojít.

Kampaň pro Poborského nevyšla

Samozřejmě se nabízí otázka, proč se několik měsíců před verdiktem Vrchního soudu v Praze, k němž se Pelta odvolal, objevuje tak rozsáhlá expředsedova „obhajoba“ zrovna v deníku Daniela Křetínského, který odsouzeného funkcionáře bránil už v letech 2004/2005. To ještě Peltu zaměstnával na Spartě v roli sportovního ředitele a zastával se ho i poté, co vyšla najevo „Čápova“ známá „horníkovská“ odposlechnutá hláška o tom, že v roce 2003 bylo „celý jaro cinklý“. 

Jak známo, loni před volební valnou hromadou FAČR pak Miroslav Pelta sháněl hlasy pro Karla Poborského, k němuž se pak, možná i kvůli kontinuitě svých obchodních zájmů ohledně strahovského areálu, přiklonil i Daniel Křetínský. Pelta ostatně opakovaně telefonicky spamoval autora těchto řádků, který byl informován o stavu proreformních sil sdružených ve spolcích a iniciativách Čistý fotbal, Výzva 2021 a Fevoluce, a vyzvídal, jak to vidím a jak to mají „Fouskovi reformisté“ propočítané. 

Zajímavé je, že předvolební odhad, který předpovídal Poborského vítězství a kterým se mi Miroslav Pelta v předvečer valné hromady FAČR, konané 3. června 2021, chlubil, vyšel ve volební den téměř na hlas přesně i v deníku Sport. Jenže byl chybný, vyhrál Petr Fousek a reformisté, staré postberbrovské struktury jen paběrkovaly, zejména v Čechách.  

Nejhorší chvíle v životě

Ale zpět k Peltově kauze a k jeho pátečnímu rozhovoru. Miroslav Pelta byl zatčen už před pěti lety – 3. května 2017 (Roman Berbr v jiné kauze až tři a půl roku na to – 16. října 2020). Po více než čtyřech letech, 26. listopadu 2021 byl nepravomocně odsouzen.

„Snáším to špatně. Kdybych říkal, že dobře, byla by to arogance. V tu chvíli mě přešel humor. Byla to asi nejhorší chvíle v mém životě. Stojíte, čekáte úplně jiný rozsudek, osvobození. A odcházíte s tím, že na dlouhé roky můžete ztratit svobodu. To je věc, která v mém věku a v mém postavení v podstatě rozhoduje o profesním a rodinném životě,“ svěřil se v pátek Miroslav Pelta ve Sportu.

„A proč se domnívám, že bych měl být osvobozen? Především proto, že jsem nic neukradl a hlavně jsem to ani neměl v plánu. Nevznikla žádná škoda. To je základ všeho. To, co mi dává senát za vinu, je nepochopení té situace. Nebo ne nepochopení, spíš je to špatně vysvětlené. Já bych chápal, kdybych se dohodl s žadatelem dotace na provizích, penězích, úplatcích. To bych si řekl, jsem blbej… A že to bylo ve stadiu pokusu… Já nevím,“ tvrdí Pelta, který se hájí podobně jako jeden známý nejmenovaný politik.

Ovšem obecně to, že někdo byl přichycen při činu, který se pak logicky nestal a k žádné škodě tedy nedošlo, ještě neznamená, že je vše v pořádku a dotyčný nic nespáchal.

Slibem nezarmoutíš

„Já mám čistý svědomí. Jedna věc je, co kdo říká, třeba i v nadsázce, dělá chytrého, že všechno zařídí, že je všemocný… Takže to v těch lidech někdy vzbuzovalo falešnou naději. Ale bylo jasný, že nelze pomoct. Když ovšem někdo uspěl, tak jste se tvářil, že to je vaše zásluha,“ přiznává se Pelta ke své taktice ve stylu „Slibem nezarmoutíš“. Všem něco slíbíš, vykašleš se na ně a když to náhodou vyjde, budeš to vydávat za své dílo.

Mimochodem, přesně podle tohoto schématu bral před listopadem 1989 před přijímacími zkouškami úplatky jeden nejmenovaný učitel na Fakultě žurnalistiky UK.  Nedělal vůbec nic, když to nevyšlo, „čestně“ peníze vrátil, když to vyšlo, nechal si je, přestože pro věc neudělal vůbec nic a student byl přijat jen na základě svých vlastních znalostí a schopností. 

„Vyčítám si jednu věc, a to je můj povahový rys, že strkám nos, kam bych nemusel. Přidělávám si tím práci. To mluvím o tom, co se obrátilo nyní proti mně, tedy výpomoci paní ministryni ve věci dotací,“ prohlásil také mj. Miroslav Pelta v rozhovoru pro Sport.

Ano, to docela sedí. Jak už jsem koncem minulého týdne krátce konstatoval na Twitteru:

 „Tohle je sice všechno hezké. Ale zásadní otázka je: Pelta do téhle kauzy spadl proto, že chodil lživě k soudu hájit Berbra jako svědek v jeho kauzách. Cinknul soudkyni, která po policejních odposleších málem přišla o talár. A policisté se tak s přidanou hodnotou dozvěděli i o dotační kauze.“

Analýza z 30. listopadu 2021

A teď podrobněji. Ostatně na efotbalu jsem to už ve své analýze vysvětlil hned čtyři dny po nepravomocném rozsudku 30. listopadu 2021. V souvislosti s pátečním Peltovým rozhovorem pro deník Sport se to nyní sluší zopakovat:

„Kvůli machinacím se státními dotacemi má jít bývalý předseda FAČR Miroslav Pelta, přezdívaný ‚Velký čáp‘, na šest let do vězení, zaplatit pět milionů korun a nesmí pět let vykonávat činnost ve statutárních orgánech korporací. Majitel jabloneckého klubu se sice odvolal k Vrchnímu soudu v Praze, ale jak trefně řekl šéf FK Teplice Pavel Šedlbauer, ‚dostat tenhle trest na nulu‘ bude velmi složité. Zajímavé ovšem je, že Pelta se dostal do téhle šlamastyky kvůli svému rovněž trestně stíhanému exmístopředsedovi Romanu Berbrovi. Kdyby mu totiž svými známostmi nepomáhal u Obvodního soudu pro Prahu 9, konkrétně u své další bývalé milenky, soudkyně Sylvy Mašínové, která málem přišla o talár, patrně by se na dotační kauzu vůbec nepřišlo.

Odposlech byl totiž původně nařízen kvůli Peltově roli v soudním sporu Romana Berbra a bývalého rozhodčího Tomáše Kovaříka a dotační kauza, která mu zlomila vaz, byla odhalena ‚jako vedlejší produkt‘.

Tomáš Kovařík, stejně jako jeho jmenovec Libor Kovařík a další sudí, ale třeba i internacionál Ladislav Vízek pro deník Sport na podzim roku 2015 uvedli, že komisi rozhodčích místo své manželky Dagmar Damkové v praxi řídil Roman Berbr. Bývalý místopředseda FAČR se svou ženou na všechny podali žaloby a žádali soudní omluvu (v některých případech i vysoké peněžité částky). Soudkyně Mašínová, která později připustila, že před lety měla s Peltou krátký vztah, za pár minut rozhodla v Berbrův prospěch, aniž by vyslechla svědky Tomáše Kovaříka! 

Soud vyšší instance jí pak ale případ odňal (nová soudkyně nakonec dala za pravdu Kovaříkovi) a Nejvyšší správní soud soudkyni Sylvu Mašínovou potrestal snížením platu na rok o 30 procent, což je zákonem nejvyšší možné snížení platu. Kvůli tomu, že neoznámila v případu svou podjatost i kvůli jednostrannému a zbrklému posouzení případu. 

Dlužnou podotknout, že Miroslav Pelta v jiných soudních sporech s dalšími rozhodčími vystupoval jako Berbrův svědek, tedy, že úmyslně lhal v jeho prospěch, přestože musel z vlastní praxe dobře vědět, že Roman Berbr arbitry skutečně řídí. Což potom jasně odhalila jiná odposlechová kauza v říjnu 2020. Ostatně usvědčený Berbr pak také okamžitě všechny své zbylé žaloby stáhl. 

Takže si za to Pelta může sám. Kdyby se o Berbra v jeho vylhané kauze nestaral, možná by světu zůstaly utajeny i jeho dotační schůzky s exnáměstkyní ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Simonou Kratochvílovou v jejich hnízdečku lásky v pražském bytě na Senovážném náměstí.

Ze skály nakonec spadli oba, ‚Velký čáp‘ ale letěl první

V sobotu 8. června 2013, když byl v pražském vysočanském hotelu Clarion kromě předsedy FAČR Miroslava Pelty poprvé zvolen jeho místopředsedou Roman Berbr, Pelta pravil: ‚Co mám s tím Berbrem dělat? Kdybych ho chtěl z fotbalu dostat, to bych musel z té pomyslné skály skočit s ním. Takhle si ho alespoň lépe pohlídám. Jsem rozhodnutý mu dát šanci. Když nad někým získám převahu, nechci ho hned likvidovat. Ale Romanovi vzhledem k jeho excesům vyhlašuji nulovou toleranci. Jsme na hraně.  Uvědomil si, že to přepískl. Když nedostane rozum, půjde z kola ven.‘

Nakonec šel z kola ven už v květnu 2017 Pelta, Berbr spadl z té skály až tři a půl roku po něm, přitom se právě u soudu s Tomášem Kovaříkem o předsedově působení v čele svazu nevyjadřoval příliš lichotivě. Přestože ten se jej opakovaně zastal a pak kvůli němu sletěl z vrcholku jako první.   Nakonec ze skály spadli oba, Pelta ovšem už asi dobře ví, že se na plzeňského ‚Náčelníka‘ měl dávno vykašlat. 

Není žádným tajemstvím, že Miroslav Pelta před svým zatčením v květnu 2017 chtěl dokončit ještě jedno své volební období a pak uvažoval o tom, že by místo sebe posadil do čela českého fotbalu držitele Zlatého míč z roku 2003 Pavla Nedvěda. Coby jakéhosi loutkového předsedu, kterého by si zkušení šíbři omotali kolem prstu ke svému obrazu. Ostatně podobný model staré struktury v čele s Miroslavem Peltou a ve spolupráci s některými vlivnými kluby zvolily i v roce 2021 v podobě nakonec neúspěšného kandidáta na předsedu FAČR Karla Poborského.“ 

Tolik má analýza stará více než pět měsíců. Nyní Pelta ve Sportu o Berbrově kauze říká:

„Já jsem neměl žádný zájem někoho krýt. Spíš jsem věděl, že argumenty a výpovědi Berbrových kritiků (z řad bývalých sudích z léta 2015 v jejich rozhovorech pro Sport – pozn. aut.) postrádají faktické důkazy. Bylo to mdlé, jedna paní povídala. Já jako předseda jsem potřeboval mít nabito. Ublížil bych fotbalu a nic nevyřešil. Ano, něco jsem viděl jako oprávněné, u jiných pochybuju dodnes, protože to byli napravení lumpové.“

Pelta: „Berbr si vytvořil síť rozhodčích“

Takhle se hájí Pelta, který v roce 2011 po svém prvním zvolení předsedou FAČR sám sebe nazval „napraveným“, ve svém pátečním interview pro deník Sport. Pak ovšem najednou vypálí:

„Berbra zajímali celý život sudí, stará škola. Vytvořil si svůj svět rozhodčích a delegátů, jimž dával pozice na listinách a okresních a krajských svazech. Vytvořil síť lidí, kterou jsme my nedokázali prorazit, vzepřít se jí. Neměli jsme na to sílu. Vždyť on měl v Čechách nějakých 110 ze 120 hlasů a na Moravě už taky začal působit. Byl neskutečně cílevědomý a pracovitý a ze svých lidí vlastně udělal sektu. Neprůstřelný šik.“ 

Výborně, takže Miroslav Pelta moc dobře věděl, že Roman Berbr v Česku řídil rozhodčí – a ne, že ne! Přesto se ale Berbr (společně se svou manželkou, oficiální šéfkou komise rozhodčích Dagmar Damkovou) kvůli tomu soudil hned u několika soudů s několika bývalými arbitry i s internacionálem Ladislavem Vízkem po celém Česku. A Pelta mu chodil tyto lži ochotně odsvědčit, přestože dobře věděl, že Berbrovi kritici měli pravdu minimálně v tom, kdo v této zemi řídil rozhodčí. V jednom případě dokonce do té lživé hry nasadil i svou známou soudkyni.

Pelta byl zvolen kvůli Moravě, kterou za šest let poškodil

Pokud ho dnes někdo z fotbalu kvůli údajně přísnému dotačnímu trestu lituje, ať si uvědomí, proč se do té šlamastyky vůbec dostal.

„Říkají mi: Mohl ses toho Berbra zbavit. Ale to nešlo, bez dohody s Berbrem se nikdo nemohl stát předsedou. Klidně za vámi mohla stát média, televize, sponzoři, to nehrálo roli. Když jste neměl podporu v Čechách, mohl jste skočit z Nuseláku, všechno zbytečný. A když vám někdo pomůže, abyste se stal předsedou, což je vlastně role na úrovni ministra, i to následné chování tomu musí odpovídat. A nikdo nikdy už nesmí získat takový vliv a moc, jako měl Roman Berbr. Díky němu mohl dělat věci, které dělal,“ tvrdí nyní jablonecký fotbalový boss ve Sportu.

Ironií osudu je, že na podzim roku 2011 bojoval Pelta o předsednickou funkci právě s Berbrem, který vehementně prosazoval Chvalovského blšanského pomocníka a advokáta Jindřicha Rajchla (dnes předního představitele hnutí Trikolora). Miroslava Peltu zachránila moravská komora, protože první volební valnou hromadu zcela zablokovala. Pelta pak byl zvolen v Nymburce až 17. listopadu 2011, když se nějak musel s Berbrem dohodnout. Za necelé dva roky nato, 8. června 2013 pak byl Roman Berbr v pražském vysočanském hotelu Clarion zvolen místopředsedou FAČR. 

A v prosinci 2017 už bývalý předseda FAČR, trestně stíhaný Miroslav Pelta, ovšem stále ještě v roli šéfa Libereckého krajského fotbalového svazu, Berbra na další volební valné hromadě FAČR v Nymburce ve své památné plamenné řeči zásadně podpořil (mimochodem ve shodě s tehdejším stanoviskem deníku Sport) v jeho úporné snaze výrazně omezit práva „Náčelníkem“ nenáviděné moravské komory.

Tedy té komory, bez níž a bez jejích tehdejších práv by Pelta v roce 2011 nikdy nebyl zvolen...

Pracovat pro dobro českého fotbalu s Berbrem je protimluv

Tohle je pro Peltovu kariéru příznačné.

Přesvědčil se o tom ostatně i autor tohoto komentáře, jemuž tehdy nový předseda FAČR na přelomu let 2011 až 2012 nabízel funkci na Strahově v tiskovém oddělení asociace. Záhy jsem byl velice rád, že jsem tuto nabídku s díky odmítl. V Peltově „konspiračním“ světě bych totiž nedokázal žít, ostatně záhy jsem pochopil, že jeho tvrzení o tom, že si své „horníkovské cinklé jaro“ už dávno odpracoval a že již chce pracovat pouze pro dobro českého fotbalu, jsou jen slova do větru, kterým sám nemůže věřit.

Pracovat pro dobro českého fotbalu ruku v ruce s Romanem Berbrem je totiž protimluv té nejvyšší kategorie.

A chodit vědomě lživě svědčit „Náčelníkovi“ je cesta do pekla. Do toho pekla, o kterém Pelta mluví v pátečním rozhovoru v souvislosti se svým pobytem ve vazbě. „V té kleci se vám zdá o čertech. Jste jako zvíře,“ svěřil se Pelta emotivně ve Sportu.

Věřím mu to, ale nedojímá mě to. Tahle kauza totiž více než kterékoli jiné dokazuje, že vše souvisí se vším. V českém fotbale obzvlášť.

Revoluce schválena. UEFA potvrdila drastickou reformu Ligy mistrů