V Anglii se o náklady na pořádek u fotbalu dělí kluby a policie

V Anglii si fotbal bez policistů lze jen sotva představit a klubům dokonce zákon stanoví povinnost zajistit účast policie na zápasech. Za tuto službu však kluby policii platí a v současné době se dokonce vede diskuse o tom, že by kluby měly nést náklady i na policejní akce v okolí stadionů a nezatěžovat tím daňové poplatníky, které třeba fotbal vůbec nezajímá.

Tabulka, kterou nedávno zveřejnila policie ve střední Anglii, ukázala, že například druholigový Bristol City přispěl loni na celkové policejní výdaje při dohledu během zápasů z celkových 163.000 liber (5,5 milionu korun) více než polovinou - 95.800 librami. Manchesterská policie navíc nedávno vyhrála komplikovanou soudní bitvu proti prvoligovému Wiganu, která podle znalců může otevřít dveře tomu, aby kluby musely platit náklady v plné výši - tedy i za hlídky v ulicích kolem stadionů.

Mluvčí policie v hrabství Gloucester k tomu řekl, že rozhodně podporuje úhradu plných nákladů, protože daňoví poplatníci by neměli subvencovat sportovní a jiné komerční akce. O to více tento princip podporuje policie v Londýně, která každý víkend dohlíží na situaci hned u pěti prvoligových klubů.

Podle mluvčího výboru pro policii londýnské radnice je každou sobotu na stráži 500 londýnských "bobíků", kteří ale stačí jen v případě, že jsou fanoušci ukáznění a nestane se žádný incident. Londýnská policie podle něj zaplatila v roce 2002 za dohled u stadionů 7,4 milionu liber a bohaté londýnské kluby přispěly jen 1,6 milionu.

Policie v Merseyside loni v prosinci v rámci jednání o platech pohrozila, že pokud tamní kluby Liverpool a Everton nepřispějí více, nevyšle policejní hlídky. To by kluby mohlo stát povolení k činnosti, protože by musely místním úřadům dokázat, jak zajistí na svých akcích veřejný pořádek, což by se jim bez policejní přítomnosti pravděpodobně nepodařilo.

Stažením hlídek hrozila policie v Manchesteru, když zvýšila Wiganu účet za hlídkování z 61.058 liber v sezóně 2002/2003 na 283.082 o dva roky později a klub to odmítl zaplatit. Soudce pak Wigan k zaplacení odsoudil, ale současně nařídil, aby klub a policie v budoucnu dojednávaly tuto záležitost před zahájením sezony.

Kluby, ale i někteří policisté s povinností uhradit plnou výši policejního hlídkování nesouhlasí, protože podle nich je fotbal prostě součástí života jako jiné typy podnikání, a malé kluby by si navíc úhradu nemohly dovolit. V roce 2003 řekl prezident londýnských Queen's Park Rangers při podobné debatě, že jedním z řešení by mohlo být, že by kluby prostě zakázaly přítomnost fanoušků hostujícího klubu. Prezident Bristol City letos navíc zdůraznil, že kluby nemohou být odpovědné za to, co se stane mimo jejich majetek. "To je stejné jako u hospod a klubů. Je to širší otázka a netýká se jen fotbalu," dodal.

Policie nehlídkuje jen na stadionech a jejich okolí, ale například i na železnici a má i vlastní sledovací oddělení specializované na fotbal (Football Intelligence Unit), které je součástí kriminální policie a snaží se odhalit připravované akce fotbalových chuligánů, dříve než k nim dojde. Při dohledu používá audiovizuální techniku na stadionech i kolem nich a používá dokonce i metody speciální policejní práce.

Míru zapojení policie do udržování pořádku na fotbalových stadionech si důkladně uvědomil někdejší trenér Chelsea José Mourinho, když ho policisté v roce 2005 při pohárovém finále eskortovali přímo od postranní čáry do kabiny za to, že provokoval fanoušky Liverpoolu. List London Express tento incident letos zařadil mezi deset nejslavnějších okamžiků v historii rivality obou klubů.

[ 26.2.2008 - ČTK l Foto : BBC ]