Výhry Slavie a Sparty v EL byly přeceněné, ukázal víkend. Slávisté přišli s nováčky už o 4 body. A Guľa nemá „guľe“
Tak nedělní mikulášské derby pražských „S“ na Letné (18.30, O2 TV Sport) bude přece jen duelem o první místo. Když Sparta téměř po pěti letech od března roku 2016 porazí Slavii, přeskočí ji o bod. Slávisté v neděli snili o tom, že před letenským duelem půjdou do boje s rivalem s velkým náskokem, ovšem zbyl z toho jen náskok dvoubodový. Sparťané totiž odpoledne v Teplicích vyhráli alespoň 1:0, zatímco laxní slávisté večer v Edenu v závěru utkání se Zbrojovkou Brno inkasovali, a senzačně tak po remíze 1:1 přišli o dva cenné body. Nedokázali tak ani zúročit sobotní ztrátu Plzně v Českých Budějovicích (0:0), takže Viktoria ztrácí na první místo stále šest bodů.
Víkendové zápasy ovšem shodně ukázaly, že poslední úspěchy Slavie a Sparty v Evropské lize s Nice (3:1), resp. Celtikem Glasgow (4:1) byly mediálně přeceněny. Za prvé i týmy z konce české ligové tabulky dělaly nyní pražským „S“ problémy. A hlavně za druhé, jejich čtvrteční soupeři v EL prožívají v těchto dnech značnou krizi. Covidem zdecimovaná Nice prohrála ve francouzské Ligue 1 doma 1:3 i s posledním, tedy dvacátým Dijonem, pro nějž to bylo vůbec první vítězství v dosavadních dvanácti utkáních. A Celtic, který na svého rivala Rangers ztrácí už jedenáct bodů, v neděli v osmifinále Ligového poháru podlehl na vlastím hřišti 0:2 celku Ross County, mužstvu, jež je ve skotské Premiership až čtvrté od konce.
Bez pokory přicházejí o body
Slávisté v lize zatím ztrácejí body jen s nováčky. Po remíze 1:1 s Pardubicemi na neutrální půdě vršovického „Ďolíčku“ přišel nyní doma úplně stejný výsledek se Zbrojovkou Brno. S týmem, nad nímž Plzeň i Sparta (ta dokonce venku) shodně vyhrály 4:1. „Jenže to nám v obraně chyběl Dreksa, což je veliký rozdíl,“ namítl brněnský trenér Miloslav Machálek.
Budiž, ale i tak je to důkaz, že dnešní tým Slavie je dobrý jen tehdy, když přistoupí ke každému soupeři s úctou a pokorou. Pokud ne, mají červenobílí, jak vidno, potíže i s velmi průměrnými celky nováčků.
A že slávisté nastoupili oproti čtvrteční výhře v Nice se sedmi změnami v sestavě? Ani to je neomlouvá, ostatně ve druhém poločase už byly v Edenu na trávníku až na Ševčíka skoro všechny největší hvězdy současnosti a dotáhly to stejně jen k remíze…
„Náš výkon v prvním poločase byl hodně špatný, statický, jedinou šanci si vypracoval sedmnáctiletý Jurásek. Naopak Brno podalo velice dobrý, bojovný, agresivní výkon, byli hodně nás nepříjemní. My jsme jim nahráli tím, jak pomalu jsme hráli. Ve druhém poločase se náš výkon, i díky trojitému střídání, zlepšoval. Pokud to mám shrnout, vítězství nás stál první poločas a pak neproměněné šance ve druhé půli, kdy jsme šli třikrát sami na bránu. Za to přišel trest v podobě brněnského vyrovnání,“ konstatoval trenér Jindřich Trpišovský.
Ten trest nebyl zas tak překvapující. Gól vstřelil po špatně ubráněném rohu náhradník a obránce Jakub Šural, ale už předtím pustili slávisté do velké šance Štěpanovského. A v první půli za stavu 0:0 nastřelili Brňané tyč a vypracovali si i další příležitost.
„Těch změn bylo skutečně hodně, ale všichni trénujeme pospolu, principy hry znají všichni. Hlavní problém byl ten, že jsme hráli pomalu, chyběl nám pohyb. Kromě Juráska jsme v první půli nedokázali obejít protihráče,“ tvrdil Trpišovský.
Není lepší opory šetřit až ve 2. půli?
Ano, principy hry asi znají všichni, ovšem otázkou je, zda je dokážou v tak kombinované sestavě přenést na hřiště. Zvlášť když otrávený a nyní evidentně přeplácený Stanciu je zcela z formy.
Otázka může znít také opačně:
Není lepší nejprve získat s nejlepšími hráči patřičný náskok a při pohodlném vedení to pak prostřídat, než to udělat naopak a pak výsledek zoufale honit s narychlo povolanými oporami?
Jistě, kdyby za stavu 1:0, poté, co se v 68. minutě prosadil Sima, proměnil Musa alespoň jeden svůj „samostatný nájezd“, nebylo by ze strany Slavie co řešit. Jenže chorvatský útočník své dvě velešance vyloženě „zazdil“ a když se v další nadějné pozici ocitl náhradník Tecl, tak si balon ani nedokázal zpracovat.
Pokud to s výrazně pozměněnou sestavou nevyjde tak, jako v neděli večer v Edenu, nabízí se další hlavní pozápasová otázka:
A není to hlavně chyba trenéra, který mimochodem bere víc než desetkrát tolik než jeho brněnský, v neděli úspěšnější, kolega?
Kotal: „Buďme rádi, že Teplice gól nedaly“
Sparta si z Teplic sice odvezla tři body, ovšem kdyby si domácí Žitný ve své šanci v závěru utkání počínal jako brněnský Jakub Šural v Edenu, dopadli by Letenští jako slávisté.
„Byly to nervy. Buďme rádi, že soupeř nám gól nedal. Juliš s Karlssonem šli oba sami na bránu, nedali, protivník si pak může vytvořit jednu šanci a o body přijdete,“ říkal po výhře 1:0 v Teplicích sparťanský kouč Václav Kotal a jako by předpověděl, co se stane za dvě hodiny slávistickému rivalovi v Edenu proti Zbrojovce Brno.
Právě Karlsson s Julišem se ale nakonec postarali ve druhé půli o vítězný gól, protože Tepličtí svou možnost v závěru neproměnili.
Nebylo by to ani spravedlivé, covidem a zraněními těžce zkoušené Teplice nemohly Spartě konkurovat. Zkušené hráče Řezníčka a Vukadinoviče těsně před zápasem vyřadila nákaza, Severočechům chybělo osm lidí ze základní sestavy.
„Nemáme tak široký kádr jako Sparta, která si poradí, když jí tolik hráčů vypadne,“ smutnil teplický trenér Stanislav Hejkal, smířený s tím, že v klubu končí. Ultimátum udělat tři body v duelech na Bohemians (0:2) a se Spartou (0:1), tedy alespoň jednou vyhrát, nesplnil, neudělal ani bod.
„Nevím, jak bych své pocity popsal. Křivdu necítím, spíš zklamání, že mé angažmá je u konce. Přeji však Teplicím, aby se z problémů dostaly. Vlivem zranění a nemocí to bude těžké, ale věřím, že všechno zvládnou,“ pravil Hejkal.
Plzeň nedává góly, Guľa mluví o příbězích…
Viktorii Plzeň to na podzim venku nejde. Vyhrála jen na Bohemians (4:1), v posledních dvou venkovních utkáních – ve Zlíně (0:1) a v Českých Budějovicích (0:0) vůbec neskórovala.
„Na ofenzivní mužstvo je to malá produktivita. Každé utkání mělo svůj příběh, své zákonitosti. Ve Zlíně jsme soupeře zatlačili, ale nepovedlo se nám najít prostor pro finální přihrávky. A tentokrát jsme měli tři obrovské šance, ale v koncovce nám chyběl klid,“ říkal trenér plzeňské Viktorky Adrián Guľa.
Začátkem jara se média rozplývala nad jeho „guľometem“, nyní jako by slovenskému koučovi „guľe“ chyběly.
Za stavu 0:0 neposlal v Českých Budějovicích na hřiště druhého útočníka Beauguela, jen ho vyměnil za Ondráška... „Přemýšleli jsme o tom, ale nechtěli jsme uhnout ze systému. Měli jsme velkou převahu a nechtěli nic měnit. Hru na dva hroťáky nemáme tak secvičenou, především co se týče presinkových situací. Nechtěli jsme, aby si soupeř počkal na brejk a ztrestal nás,“ vysvětloval Guľa.
No, nevím, aby teď kouče neztrestal přísný viktoriánský ředitel Adolf Šádek. Už jsem o tom v této rubrice minule psal, ten není zvyklý na nějaké pohádky a krasořečnění o tom, že: „Každé utkání má svůj příběh.“
Tak určitě. A zajíci se počítají až po honu, není slabých soupeřů, každý zápas začíná stavem 0:0. A je třeba jít tomu štěstíčku naproti.
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení a registrovaní uživatelé. Přihlašte se zde