Komentář: Na dnešní den se vážně netěším. Stejně jako celý Anfield

Když Jürgen Klopp na konci ledna oznámil svůj konec v Liverpoolu, nečekal jsem to. Dlouhou dobu mi to ale příliš nedocházelo. Nyní, necelé tři hodiny před začátkem jeho rozlučky proti Wolverhamptonu, jen těžko držím emoce.

Samozřejmě, je to jen fotbal, jen sport. Pro dlouholetého fanouška Liverpoolu ale tímto dnem končí jedna velká éra. Éra, ve které to vypadalo na pár infarktů, pořizování paruky a osobní vyřizování s Realem Madrid.

Po téměř devíti letech skutečně končí něco vzácného. Německý stratég udělal, jak řekl - "from doubter to believer". Za ty roky vyhrál s Liverpoolem to, co se jen dalo. Při dominanci Manchesteru City urval v covidové sezoně titul, po dvou finálových porážkách v Lize mistrů a Evropské lize jsme se dočkali i ušatého poháru a úspěchy přicházely i na domácí pohárové scéně.

Zdroj: Facebook

Osobně se mi vybavuje několik okamžiků. Nejsou rozdílné s těmi, které se nyní opakují v rámci rozlučky Jürgena Kloppa. Vítězná trefa v Merseyside derby po nepovedeném nákopu Virgila van Dijka a hlavičce Divocka Origiho, zlomené brýle při oslavě branky Adama Lallany v utkání proti Norwichi, neuvěřitelný obrat v Lize mistrů proti Barceloně či předchozí zákrok snů Alissona v duelu proti Neapoli, který tehdy znamenal postup.

Je toho spoustu. Nejvíce ale rozhodně vzpomínám na 16. květen roku 2021 a vítěznou trefu Alissona na hřišti West Bromu. Díky bohu za to, že se zápas nehrál až v devět večer, protože jinak bych rozhodně inkasoval pokutu za rušení nočního klidu.

Zdroj: Profimedia

Liverpoolu se nedařilo, i přesto to nakonec dotáhl do Ligy mistrů. A v ní neměl daleko k dalšímu triumfu. Jenže ten proklatý Real Madrid. Nebylo to vždy jen o vítězstvích.

Těžké zranění Van Dijka právě ze sezony 20/21, tři kruté porážky v Lize mistrů právě od Bílého baletu a nebo závěr letošního ročníku. Po vítězství v Carabao Cupu to vypadalo tak nadějně a opravdu jsem věřil. Jenže přišel výpadek formy u některých klíčových hráčů, těžké ztráty s United, konec proti Atalantě a zase to Crystal Palace.

Už před osmi lety říkal, že na tu, cituji, posranou porážku s Crystal Palace nemůže zapomenout. A jak to začalo, tak to končí. Právě domácí prohra s Orly dle mého soudu definitivně zhatila jakékoliv šance na mistrovský titul.

Ale zpět ke Kloppovi. Bude mi chybět jeho reakce po každém vstřeleném gólu. Vždycky jsem při opakovaných záběrech čekal na jeho reakci a vždycky jsem se dočkal. Bude mi scházet jeho pumpování směrem k fanouškům Reds, už teď mi chybí jeho vtipné poznámky na tiskových konferencích. Bylo toho opravdu spoustu a ani netuším, zda se to dá shrnout do jednoho prostého komentáře.

Pevně věřím, že se Liverpool s Jürgenem Kloppem rozloučí vítězně. A někde v koutku duše věřím, že se po zaslouženém odpočinku jednou vrátí. Protože tenhle chlapík k Anfieldu jednoduše přirostl. A přirostl i ke mně.

Arne Slot je za mě dobrou náhradou, ale samozřejmě uvidíme. Tím se nejspíše trochu promění, což nemusí být na škodu. Nizozemec by měl také dostat nějaký ten čas hájení. Kéžby vytvořil v Liverpoolu podobný odkaz jako ho vytvořil právě Jürgen Klopp.

Jürgene, za Vše děkuji! Byla to krásná léta plná zážitků!