Barca získala titul, aniž by kopala jedinou penaltu. V Česku se zahrává jedna za druhou i v nastaveném čase
FC Barcelona o víkendu oslavila po několika letech španělský mistrovský titul, když vyhrála na půdě svého městského rivala Espanyol 4:2. Zajímavostí je, že k tomuto triumfu Barca dospěla, aniž by ve třiceti čtyřech ligových zápasech kopala jedinou penaltu. To v české FORTUNA:LIZE se pokutové kopy zahrávají takřka v každém kole v nastavení, mnohdy se hovoří o takzvaných soft penaltách. Ty ale zatím Příhodova komise rozhodčích vždy posvětila, a to i díky svým stále gumovějším výkladům pravidel s použitím slov o zjevném či nezjevném pochybení.
Medvědí služba českým klubům
Jen z tohoto faktu vyplývá, jak široká současná fotbalová pravidla jsou a jak je nejpopulárnější sport na světě v Česku poněkud jiným odvětvím než ve Španělsku. Protože, nedělejme si iluze, Barcelona většinu ligových utkání útočila, v šestnáctce docházelo k různým kontaktům a českýma očima by tedy musela zahrávat penalt spoustu.
V mezinárodním kontextu se ovšem takové pokutové kopy spíše jak vidno nenařizují, čeští pohároví zástupci na to mohou doplatit. Řada z těch takzvaných soft penalt se pro ně tak často stává medvědí službou. Budou se asi divit!
Protislávistické spiknutí se nekonalo
Ovšem řeči o jakémsi protislávistickém spiknutí v závěru FORTUNA:LIGY nehledejme, jak už ostatně konstatoval ve svém poligovém kometáři kolega Luděk Mádl. Když někdo ztratí na jaře s outsidery jedenáct bodů a dalších šest bodů v derby se Spartou v nastavení svou nešikovností, těžko se může stát mistrem.
Na druhou stranu čeští rozhodčí velmi dobře vědí, kdo je momentálně v Česku „nejsilnějším psem“. Kdo tu vlastní klíčová média, kdo je hodnotí, známkuje po každém kole, kdo jim uděluje ceny za celou sezonu. Typickým příkladem je sudí Berka, nedávný účastník vyhlášených Berbrových plzeňských plesů. U něj jde po jedné návštěvě u vozu VAR o klasickou výměnu kabátu v přímém přenosu.
Nejsme v seriálu Volha, ale ví se, kudy běží zajíc
Coby zástupce šéfredaktora deníku Sport jsem hodnocení rozhodčích v tomto listě před lety zaváděl. Proto dobře vím, jak sudí vždy stáli o dobré známky. Bylo to někdy až komicky smutné. Za kvalitní známku mi vnucovali dárkové balení luxusních vín, drahé whisky, redakčnímu kolegovi dokonce cpali z oken auta do rukou bankovku, mimo jiné jsem dostal lukrativní nabídku na zážitkové sfárání do dolu i s manželkou.
Dnes už to současní sudí asi nedělají, je jiná doba, nejsme v časech seriálu Volha, ale jedno dnešním arbitrům zůstalo. Jak potvrdily i nedávné odposlechy z Berbrovy kauzy Šváb, moc dobře vědí, „kudy v českém fotbale běží zajíc“.
Jiná země, jiný sport
Vraťme se na začátek. Slavná Barcelona se stala mistrem, aniž by ve třiceti čtyřech utkáních zahrávala jediný pokutový kop. Zatímco v Česku se penalta v nastaveném čase stala pomalu nejobyčejnější standardní situací. Je to všechno jenom náhoda?
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení a registrovaní uživatelé. Přihlašte se zde