Byl to asi můj nejtěžší půlrok v kariéře, přiznal Kaša, jehož nebaví jen nakopávat balony a stát vzadu

Filip Kaša, exžilinský fanoušek Manchesteru United a obdivovatel Sergia Ramose v jedné osobě, sice sehrál od startu sezony za Plzeň jen 14 soutěžních duelů, nicméně když se k tomu připočte skutečnost, že první měsíce za Viktorii vůbec nenastupoval, až tak malá čísla to nejsou. A co je nejpodstatnější - v poslední době už hraje sedmadvacetiletý střední obránce s minulostí v Baníku Ostrava pravidelně, což přiznal v i v interview pro fcviktoria.cz.

O tom, že je na západě Čech i díky Adrianu Guľovi...

"Trenér Guľa se mi ozval po dvou dnech od výpovědi a už jsem nad ničím neuvažoval. Měl jsem před sebou jen Plzeň a říkal jsem si, že to je asi nejlepší varianta, která mě může posunout v kariéře dál. Trenér mě zná, vím, jaký hraje fotbal, takže jsem neváhal. Neřešil jsem už žádné jiné kluby, i když jsem měl nabídky. Jsem rád, že jsem zde po tom půl roce dostal šanci, ale teď musím makat dál."

O tom, jak se mu líbí v Plzni...

"Je tu super prostředí a skvělá parta. Rychle jsem si zvykl. Cítím se tu super a věřím, že se budu i nadále cítit ještě lépe. Co se týče města, je to samozřejmě jiné než v Ostravě. Myslím si, že to je tady úplně v pohodě, ale přišel jsem v době koronaviru, takže jsem ještě město moc nepoznal. Ale určitě to tu bude super na život, blízko je i Praha. Ale doma je doma."

O tom, že si musel na šanci počkat zhruba půl roku...

"Ta situace pro mě určitě nebyla jednoduchá. Byl to asi můj nejtěžší půlrok v kariéře, ale řekl jsem si, že si na tu šanci prostě počkám a jakmile ji dostanu, tak ji budu chtít chytnout. Nevzdal jsem to, byl jsem odhodlaný neustále bojovat. Věřím, že se mi to povedlo, ale rozhodně musím makat dál."

O tom, že je z ligových obránců v ofenzivních ukazatelech jasně nejlepší...

"Tento styl fotbalu preferuji již odmala, hodně mě to baví. Když to řeknu zjednodušeně, tak mě prostě nebaví jenom dělat klasického obránce, nakopávat balony a stát vzadu. Rád s balonem vyběhnu dopředu a vystřelím. Cítím se pak na hřišti lépe. Někteří trenéři mě ale ke konci zápasu dávali třeba i na hrot. Například trenér Hoftych mě v reprezentaci U20 dal na jednom turnaji proti Francii přímo do útoku hned od začátku zápasu. Francouzi nám ale nepůjčili ani balon, takže jsem jen běhal a bylo jedno, že jsem byl v útoku."

O tom, jaké jsou jeho nejbližší ambice...

"Nedávám si nějaké velké cíle. Spíše chci vyhrávat zápas od zápasu. Pro mě je teď priorita, abychom vyhráli MOL Cup a dostali se do evropských pohárů.“

Švancara na brněnské tribuně příšerně trpěl: My nedáme nic, nejsme kvalitní v koncovce, totálně chybí střelec

Zdroj: fcviktoria.cz