Maradona: Snil jsem o druhé Boží ruce. Argentinský fenomén oslavil 60 let

Když dostal v týdnu otázku od francouzského časopisu France Football, co by si přál k šedesátinám, odpověděl Diego Maradona po svém. „Moc rád bych dal Angličanům ještě jeden gól, tentokrát pravou rukou. O tom se mi v noci zdá.“ Provokace, která k fotbalové legendě dokonale pasuje.

I po 34 letech víří ten moment emoce.

Maradona, maličký a podsaditý útočník, skáče ve vápně do vzduchu a těšně před anglickým brankářem Peterem Shiltonem, trefuje míč. Gól!

Bylo to hlavou, nebo snad levou rukou? ptají se mnozí. Angličané okamžitě protestují, zatímco Argentinec s desítkou na zádech skáče před narvanými tribunami do vzduchu v naprosté euforii slaví.

Rozhodčí trefu uznali.

„Trochu Maradonova hlava, trochu Boží ruka,“ povídal sám střelec po postupu do finále světového šampionátu. Ta hláška byla brilantní a jen přiživila kontroverznost zmíněné situace.

A pomohla k tomu, že ze dvou gólů, které Maradona tehdy Angličanům dal, je slavnější ten, díky němuž má cejch podvodníka. Přitom je škoda zapomínat na fenomenální sólo, po němž šel soupeř definitivně do kolen.

Ta akce byla ryzí přehlídkou fotbalového génia. Stejně jako celé MS 1986 ukázalo, že Maradona ve vrcholné formě patřil mezi nejlepší hráče všech dob.

Vždyť sám o sobě dotáhl Argentinu k titulu.

Maradonův Gól století:

Jenže je to právě nezkrotný rebel se šibalským výrazem, kdo si soustavně pošlapával pověst a srážel se z piedestalu. A výrok z France Football je přesně v takovém duchu. Jízlivá poznámka, krutý žert, bonvivánská lehkomyslnost.

Kdo si včera pustil televizní premiéru oceňovaného dokumentu od oscarového režiséra Asifa Kapadiy jistě za čerstvým výrokem slyšel onoho sebevědomého a excentrického Maradonu.

Ne o sobě pochybujícího dříče Diega, kterým z počátku podle svých nejbližších argentinský kouzelník byl. Změnila ho sláva, vztahy s neapolskou mafií a kokain.

Ve zmíněném snímku o sobě nyní šedesátiletý Maradona mnoho přiznává. Na některých místech si sype popel na hlavu, zaujme svou upřímností, na dřeň ale nejde.

A k onomu gólu, proslulé Boží ruce, povídá: „Hned jsem věděl, že to bylo rukou. Ale nechtěně, všechno se seběhlo tak rychle.“

Těžko se mu věří, že tehdy v souboji s čahounem Shiltonem nezahrál levačkou úmyslně.

To už je každopádně minulost. Stejně jako časy, kdy byl v Neapoli za poloboha. Italskému klubu pomohl k takovým výšinám, které dříve bývaly a po jeho éře zase zůstaly nedosažitelné.

Dva italské tituly, domácí pohár, pohár UEFA.

Postupně se nicméně drolil obraz totální ikony. Přibývaly jiné nálepky. Záletník, feťák, švindlíř, mafiánská loutka. A také italský nepřítel číslo jedna. To, když v Neapoli při světovém šampionátu 1990 dal domácím z penalty gól.

Poté už jen následoval strmý pád. Rozklad osobnosti.

Marně se Maradona opakovaně vracel k fotbalu, dál se totiž pral se svým démony.

Z drogové závislosti se léčil, i tak mu mnozí přišili další visačku - troska. Je to příkrý soud na někým, kdo čelil okolnostem, které by semlely drtivou většinu smrtelníků.

Je ovšem pravdou, že pohled na záběry obtloustlého Maradony, jak hraje s náctiletými kluky a holkami fotbal, a po umělce se spíše belhá než chodí, je smutný.

Vraťme se ale do současnosti. Kdekdo ví, že Maradona zkoušel také trenérské řemeslo, ostatně o jeho premiérové štaci v Mandiyú jsme psali zde.

Dostal se dokonce ke koučování argentinské repre, v současnosti pak vede Gimnasia y Esgrima La Plata. V den svých narozenin mohl být Diego na své svěřence pyšný. Vyhráli v prvním kole argentinské ligy.

Sám byl na zápase jen chvilku, stihl převzít pamětní medaili a další dary, pak se na doporučení lékařů ze stadionu poroučel.

Před pár dny totiž přišel do kontaktu s osobou, která měla koronavirové příznaky.

Z celého světa míří celý týden za Maradonou blahopřání a vzkazy plné obdivu. Do zástupu gratulantů se připojili i Cristiano Ronaldo, Lionel Messi či Ronaldinho. „Všechno nejlepší, byl jsi můj největší idol. Užívej si života dalších spoustu let,“ popřál mu Brazilec.

„A hodně zdraví pro tebe i celou rodinu,“ dodal. Trefné, obzvláště v této době.