Barák: Netajím se, že chci být jedním z nejdůležitějších hráčů Verony. Lídr a tahoun na hřišti i mimo něj
Antonín Barák z Apeninského poloostrova hlásí, že tak dobrý půlrok po individuální stránce ještě nikdy neměl. Slova chvály má i pro svůj nový klub Hellas Verona, jenž má podle něj hodně zajímavý tým a společně se stylem, který trénují, může mít i hodně zajímavou sezonu.
"Trenér Jurič má školu kouče Atalanty Bergamo Gasperiniho. Byl několik let jeho asistentem. Jdeme stejnou cestou. Tedy hodně fyzicky náročným stylem fotbalu. Takové dávky jsem v životě nezažil, dostáváme se v tréninku i přes deset kilometrů. Zátěž je opravdu velká. Normální trénink chodíme přes sedm kilometrů. V Udine nebo v Lecce jsem se na taková čísla nedostal ani při nejtěžších trénincích. Vážně jsou obrovsky intenzivní, tým je díky nim kondičně fantasticky připravený. Fyzično potřebujeme k naší hře, chceme být co nejvíc variabilní a kreativní, co nejvíc hrát kombinačně. A dostat se jednou třeba jednou na úroveň Atalanty," vyprávěl v rozhovoru pro magazín Gól pětadvacetiletý záložník.
Jeho mužstvo odstartovalo Serii A více než solidně a společně s Neapolí a AC Milán zatím neztratilo ani bod. "I díky tomu jsem chtěl do Verony jít, projekt mi dával celkově smysl. Může to být pro mě skvělý krok v kariéře, který mi může pomoct po individuální a rozvojové stránce. Pracovat pod trenérem Juričem a jeho nároky. De facto jeden z hlavní motivů přestupu byly také finance. Ať chceme nebo ne, v dnešní době musí mít klub peníze, aby mohl přivést nové hráče. Nyní ale kluby většinou nenakupují, děje se málo prodejů. Nejsou na ně peníze. Majitelé klubů nevědí, co bude, jsou ostražití. Udine mě chtělo pouze prodat. Ve hře sice bylo víc variant, nakonec jedinou byla Verona. Celková částka transferu se vyšplhala až na 11 milionů eur, takže jsem se stal historicky nejdražším hráčem klubu. Je pro mě dobře, že jsem přišel v nějaké pozici. Cítím zodpovědnost. Je pro mě skvělá vizitka, že do mě klub v této době investoval takovou sumu," pokračoval na portálu gol.cz příbramský odchovanec.
Nepřinese však ono očekávání také největší tlak v kariéře? "Záleží na úhlu pohledu. Já beru angažmá ve Veroně jako fantastickou výzvu a příležitost. Netajím se, že chci být jedním z nejdůležitějších hráčů týmu. Lídr, tahoun. Na hřišti i mimo něj. Pro klub chci odvést nejvíc, co půjde. Staví mě to do pozice, že si můžu vyzkoušet, jestli jsem silný i po mentální stránce. Fanoušci jsou super, je tu velká základna. Město fotbalem neskutečně žije. Hellas vyhrál jeden titul, lidé jsou na to patřičně hrdí. Nebývá úplně zvykem, aby klub ze severu měl spíš jižanskou mentalitu. Verona ano. Atmosféra, fanoušci, město. Jasně, Lecce bylo po této stránce ještě víc, tam nic jiného než fotbal neexistuje. Ale ve Veroně je to víc horké, než bylo v Udine," pronesl exslávista na stránkách gol.cz.
A co cíle pro ročník 2020/2021? "Prvním bodem je záchrana. Jakmile se dostaneme na hranici 40 bodů, což v Serii A garantuje záchranu, můžeme se koukat dál. Uplynulou sezonu skončila Verona devátá, myslím, že tým kvalitu a potenciál má. I díky náročnosti naší hry budeme pro každého soupeře strašně nepříjemní, ať už budeme stát proti Juventusu nebo Neapoli, nesilnějším italským klubům. Nikomu se proti nám nebude hrát dobře. I když se nám nebude herně dařit, pořád budeme tým, který je fyzicky strašně nadupaný, nenechá soupeře produkovat jeho hru. Tohle může být naše obrovská výhoda. Věřím, že díky ní budeme sbírat v Serii A hodně bodů," uzavřel v magazínu Gól optimisticky naladěný vytáhlý středopolař, jenž v nové sezoně odehrál 114 minut čistého času bez gólového vyústění a právě teď se chystá na výjezd do Parmy, k němuž dojde čtvrtý říjnový den.
Komentáře (0)
Zatím nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první :)