Políbil Maradonu pro štěstí, pak rozhodl o titulu. Živel Tevéz slavil v Argentině

Je miláčkem Argentinců. Příliš mnoho nevyrostl, ale sází spousty gólů. Na dresu nosí desítku. Ne, řeč není o Lionelu Messim Tentokrát je v hlavní roli jiný z fotbalových gerojů ze Stříbrné země. Carlos Tevéz, šestatřicetiletý veterán ve službách Bocy Juniors.

Políbil Maradonu pro štěstí, pak rozhodl o titulu. Živel Tevéz slavil v Argentině

Tevéze jsou hlavně v Latinské Americe plné noviny.

Zatímco sportovní listy se věnují tomu, kterak rychlonohý kanonýr v 72. minutě vystřelil Boce mistrovský titul ze Superligy, bulvární listy řeší, jak políbil před mačem s L.P. Gymnasia Diega Maradonu.

A my servírujeme vše.

Tevéz šel před výkopem klíčového duelu pozdravit „fotbalového boha“. Maradona spíše čekal objetí. „Ale já věděl, že ho musím políbit. Udělal jsem to pro štěstí. Tomu musíte jít naproti,“ povídal 168 centimetrů vysoký útočník.

Říkají mu "El Apache". Možná je malým vzrůstem, ale velký výkony. V nohou má i na stará kolena dynamit. Stále umí frknout obráncům a poté neomylně zacílit.

V neděli tvrdou ranou zajistil Boce titul, o kterém mluví jako o jednom z největších kariéry. „Je to jedna z nejdůležitější chvil v mém životě,“ říkal bezprostředně po vítězství 1:0.

Na první dobrou by již páté dobytí argentinské Superligy s Boca Juniors patrně na piedestal Tevézových úspěchů stavěl jen málokdo. Vždyť vyhlášený šutér sázel góly za Manchester United,  Manchester City i Juventus Turín. 

Vyhrál Ligu mistrů, olympijské zlato, anglickou Premier League i dva italské mistrovské tituly. Ve sbírce má i další trofej., celkem si jich hýčká 28.

Proč je pro Tevéze tedy čerstvá radost tak důležitá?

Zažívá znovuzrození. Na podzim se už zdálo, že jeho éra končí. Že Boca musí hledat jiného muže číslo 1. Že „Carlitos“- tuto zdrobnělinu má Tevéz dokonce i na žlutomodrém dresu - už na argentinskou Superligu nestačí.

Zvažoval odchod, měl nakročeno jinam. „Necítil jsem důvěru, ta mi chyběla. Uměl jsem si představit, že přestoupím,“ vrátil se k tomu.

Jenže výměna trenéra (návrat Miguela Russa) Tevéze probudila. Dostal kapitánskou pásku, místo v základu a zase začal válet. A teď je zase v klubu, kde s fotbalem začínal, a který tak hluboko chová v srdci, za hrdinu. "Mám naplánováno, že právě v jejím dresu ukončím kariéry," soukal ze sebe dojatě.

Už nechce pryč. Na další krajně exotickou destinací, jakou byla čínská Šanghaj. Právě tam si to namířil z Bocy před dvěma lety.

Doma je ale doma.

Tevéz ví, že takové emoce, jakým dal průchod po svém nedělním gólu, jinde nezažije. Na stadionu, jemuž se přezdívá „La Bombonera“, se sprintem rozeběhl k fanouškům, vyskočil na ochrannou síť a slavil s nimi.

Černou sítí vášnivě lomcoval, užíval si nepopsatelnou euforii.

Televizní divák ji mohl pocítit alespoň vzdáleně díky skvostnému komentáři. Podívejte se a zaposlouchejte se i vy.