Právě teď nemám žádnou oficiální nabídku, uklidňuje olomoucké fandy Plšek. Jeho vysněnou ligou je Serie A

Tak úspěšnou sezonu čekal asi jen málokdo! Olomoucká Sigma se po návratu do první ligy místo plácání o záchranu rozhodla zaútočit na evropské poháry, což se jí nakonec i podařilo. Hanáci v konečné tabulce HET ligy obsadili čtvrtou příčku před Spartou Praha, k čemuž dopomohl hned šestnácti kanadskými body! Jenže zatímco on pozvánku do národního týmu nedostal, jeho kolegové Šimon Falta s Davidem Houskou ano.

Řeč je pochopitelně o 24letém záložníkovi Jakubu Plškovi, který v exkluzivním rozhovoru pro HATTRICK.cz a eFotbal.cz mluvil o právě skončeném ligovém ročníku, o české reprezentaci i o tom, zda v Olomouci zůstane i nadále!

V ligové tabulce nakonec Olomouc skončila na čtvrtém místě. Panuje spokojenost?

Naprostá. Tohle v klubu před sezonou absolutně nikdo nečekal. Poslední roky nebyly pro fanouška Olomouce moc slavné, ale myslím si, že touhle sezonou jsme jim to všem splatili. Celou dobu jsme se drželi v popředí tabulky, na stadion si našlo cestu spoustu nových fanoušků, celkově město tím fotbalem začalo zase žít. To je největší odměna.

V posledním kole jste dokonce mohli poskočit na třetí místo, Jablonec ale nezaváhal. Nemrzí to trochu?

Když se ohlédnu za celým ročníkem, tak my jsme se v podstatě celou dobu drželi v popředí tabulky, na druhé, třetí příčce. O to víc nás to mrzí, že jsme o to umístění přišli až v závěru ligy. To je sport. Jablonec na jaře prokázal, že si to třetí místo zaslouží.

Jak moc se díváte během ligové sezony na své soupeře? Soustředíte se jen na sebe? Nebo fakt, že jste lepší než pražská Sparta, považujete za významný?

V první řadě se samozřejmě soustředíme jen na sebe. Soupeři za vás ty výsledky neuhrají. Ale po každém zápase si v šatně projedu na mobilu ostatní zápasy, to je klasika. Každopádně když se podívám na tabulku po sezoně, tak se ukazuje, že peníze nejsou všechno. Dostali jsme se před takový tým jako je Sparta, to jen dokazuje to, jak ta sezona byla z našeho pohledu výjimečná.

S olomouckou Sigmou jste už dvakrát oslavil triumf ve druhé lize, to se ale se čtvrtým ligovým umístěním nedá asi moc porovnávat, ne?

Spíše bych se na to díval z hlediska očekávání veřejnosti, vedení klubu, fanoušků… Ve druhé lize neexistovalo nic jiného než rychlý návrat mezi elitu. Byl na nás vytvořen velký tlak, který ještě gradoval neúspěšným startem, kdy nám ze začátku soutěže výsledkově ani herně nevyšlo několik zápasů. Zásadní moment přišel ve 4. Kole proti Vlašimi. Věděli jsme, že další případný neúspěch odnese hlavní trenér Jílek a nejspíš i pár hráčů. V 89. minutě jsme vstřelili vítězný gól a od toho okamžiku, kdy jsme si sáhli na dno, mužstvo šlapalo.

Kdybyste měl vybrat nejlepší a nejhorší zápas Sigmy v letošní sezoně, které dva by to byly?

Nejhorší zápas jsme podle mě odehráli v Brně. Počasí bylo katastrofální, bylo nějakých deset stupňů pod nulou. Kdybych tenhle zápas měl komentovat online, tak si nachystám větu ‚dlouhý nákop Sigmy končí u brněnského gólmana‘, ctrl+c, ctrl+v a jedu. Naopak nejlepší zápas byl jednoznačně proti Spartě. Po devatenácti letech jsme ji doma porazili, navíc zcela zaslouženě. Jedenáct tisíc lidí si našlo cestu na Andrův stadion, na tohle utkání jen tak nezapomenu.

A nejšťastnější versus nejsmolnější? Tím druhým případem pro vás osobně byla asi porážka 0:1 v Liberci, kde jste nedal dvě velké šance…

Je pravdou, že ten zápas v Liberci se mi vůbec nepovedl. Zejména si vybavuju situaci nějakých pět minut před koncem, kdy jsem šel sám na gólmana a místo kličky a zasunutí do prázdné jsem to řešil střelou, která nemohla projít, protože mi brankář zmenšil úhel. A naše nejšťastnější výhra se udála týden po našem fiasku v Brně, kdy jsme doma potřebovali nutně udělat tři body se zachraňujícím se Slováckem. Celou dobu byl soupeř lepší, naštěstí jejich gólman při našem presinku nahrál přímo na nohu Kubovi Řezníčkovi, ten mu zkušeně udělal kličku a pohodlně skóroval do prázdné branky. Po zbytek utkání jsme si už žádnou šanci nevytvořili.

A co pohárové umístění, osmifinále s Jabloncem bylo pro Sigmu letos maximum? Nebo domácímu MOL Cupu ani nepřikládáte příliš velkou váhu?

K tomu duelu jsme nastoupili v dosti obměněné sestavě a zejména v defenzivě jsme hořeli. V poločase jsme sice vedli 2:1, vše nasvědčovalo tomu, že bychom to mohli zvládnout, pak ale přišel naprostý zkrat. Jablonec nám během třinácti minut nasázel tři góly a bylo po zápase.

Jak se letošní sezona vydařila z individuálního hlediska?

Začátek sezony nebyl úplně dobrý. Ve druhém kole jsem se deset minut před koncem prvního poločasu srazil hlavou se svým spoluhráčem. Bylo vedro, ten ťukanec byl hodně silný. Museli mi zašívat hlavu deseti stehy, skončil jsem v nemocnici s otřesem mozku. Nepříjemná zkušenost. Postupně jsem se dostával zpátky do formy. Jarní část mi zpočátku taky nevycházela podle představ, nedával jsem góly, na hřišti jsem nebyl pro mužstvo platný. Nakonec jsem byl dva zápasy na střídačce. Trenér se mnou měl nějaké rozhovory a musím říct, že mi ta lavička hodně pomohla. Ujasnil jsem si pár věcí a závěr sezony jsem chytl fazonu.

Dal jste jedenáct gólů, k tomu jste přidal pět asistencí. To jsou skvělá čísla, nemýlím se?

Před sezonou jsem se dozvídal, ať už z novin nebo dokonce od našich fanoušků, že na to nebudu v lize stačit, že ty góly už dávat nebudu. Těch šestnáct bodů je moje odpověď. Samozřejmě příští sezonu se to budu snažit překonat.

Obzvlášť vám to střílelo v posledních jarních zápasech. Bylo to i tím, že v zimě odešel útočník Tomáš Chorý do Plzně a někdo jej zkrátka musel nahradit?

Tomáš (Chorý, pozn. red.) pro nás byl v Olomouci naprosto klíčová postava, díky němu jsem měl v šestnáctce víc prostoru, uhrával těžké balony. To vše nám v úvodu jara chybělo, když Řezňa (Jakub Řezníček, pozn. red.) nemohl první kolo proti Plzni hrát a celému týmu se nedařilo. S postupem času jsme se s Řezňou čím dál více sehrávali a nakonec nám to spolu začalo šlapat.

Které z těch jedenácti branek si ceníte nejvíce? Má některá z nich pro vás speciální význam?

Všechny góly řadím stejně.

Václav Jílek získal cenu nejlepšího trenéra celé letošní sezony HET ligy. Zaslouženě?

Pro mě jednoznačně. Před sezonou byla na stadionu tiskovka, které jsem se s trenérem zúčastnil. Dostal jsem otázku, jaké mám cíle do sezony. Tehdy jsem odpověděl, že pro mě bude sezona úspěšná, když se zachráníme. Přece jen po té druhé lize jsem byl trochu opatrný. Po tiskovce si mě trenér vzal bokem a říkal mi: „Vy tu kvalitu máte, a když budete pracovat naplno, tak skončíte v horní polovině tabulky.“

Vy sám jste se stal pátým nejlepším ligovým hráčem sezony! To musí těšit, že? Jak vůbec podobná ocenění vnímáte?

Moc si toho vážím. Je to určitý signál, taková motivace, co mě žene kupředu. Nicméně musím makat dál, ať jsem jednou první, ale popravdě daleko víc mě těší fakt, že jsme skončili v tabulce čtvrtí.

Letos pátý nejlepší ligový hráč, loni nejlepší kanonýr druhé ligy. Čeho si vážíte více?

Vážím si obojího. Ve druhé lize byl trošku předpoklad, že se budeme držet nahoře v tabulce a že budeme dávat góly. Následující rok jsme tu výkonnost potvrdili a díky týmu jsem v anketě skončil pátý.

Nemrzí vás, že jste nedostal pozvánku do reprezentace, zatímco vaši kolegové z ofenzivy Šimon Falta a David Houska ano?

Klukům to moc přeju. Je vidět, že jsme v Olomouci na správné cestě a tohle je odměna za naši práci. Navíc v nominaci se teď ještě objevil i Venca Jemelka.

Jak to vůbec máte s českým nároďákem? Díváte se pravidelně na jeho zápasy, nebo reprezentaci příliš nesledujete?

Dívám se pravidelně. Bohužel teď je trochu horší období.

Jak moc velkým fanouškem mistrovství světa jste? Budete se snažit nevynechat jediný zápas, nebo budete MS sledovat jen občas? A komu fandíte?

Každé MS sleduju, co nejvíce to jde a tohle nebude výjimkou. Bohužel se naši nekvalifikovali, tak nemám žádný tým, kterému bych vyloženě fandil. Spíš doufám, že uvidím krásné zápasy s co největším počtem gólů.

Kdo MS podle vás vyhraje?

Na vítězství tipuju tým mimo Evropu. Bude to Brazílie nebo Argentina.

Jak vzpomínáte na své starty v mládežnických reprezentačních výběrech? Se sedmnáctkou jste dokonce v roce 2010 absolvoval mistrovství Evropy v Lichtenštejnsku.

Navíc to byl můj vůbec první sraz. Nikdy předtím jsem nejel. Kluci si vybojovali postup v kvalifikaci a já jel rovnou na EURO. Trochu jsem z toho měl obavy, jak na mě budou kluci reagovat, ale hodně mě překvapilo, jak dobrá parta tam tehdy byla. Žádný problém se zapadnutím jsem neměl. Naskočil jsem hned do základní sestavy proti Anglii a po sedmi minutách jsem dal gól. To bylo něco neuvěřitelného. Reprezentací jsem pak proplouval až do kategorie U21.

Jak a kdy jste se vůbec ocitnul v Olomouci? Pokud si dobře vzpomínám, s fotbalem jste začínal na Vsetíně…

Je to tak, byť na Vsetíně byla tehdy zlatá éra v hokeji a všichni moji kamarádi v okolí se dali na hokej. Já měl doma dědu fotbalistu, taťku fotbalistu, takže jsem od čtyř let kopal do balonu. Proti Olomouci jsem hrál poprvé ve dvanácti. Prohráli jsme a já navíc nedal penaltu. Bylo mi hrozně a v šatně jsem pak brečel. Po zápase mi ale taťka říkal, že si na něj trenér ze Sigmy vzal číslo a za pár týdnů už jsem byl v Olomouci.

Během svého působení v Sigmě jste zažil zřejmě hodně trenérů, tím, kdo vás vytáhl do olomouckého A-týmu, byl nakonec Roman Pivarník. Jste právě jemu nejvíce vděčný?

Z hlediska toho, že si mě vytáhl do áčka a dal mi jako první šanci v lize, tak určitě. Za to jsem mu moc vděčný. Ale začalo to všechno už mým příchodem, kdy nás měl na starost v kategorii U14 a U15 trenér Tököly. S ním jsme se podívali na soustředění do Hamburku, Egypta a Barcelony. Ten nám dal takový fotbalový a hlavně životní základ.

Jaké jsou vaše nejbližší plány?

Příprava v klubu začíná 18. června, budeme se chystat na 3. předkolo, kde nebudeme chtít udělat ostudu. V nejbližších dnech poletíme s manželkou na dovolenou, a jelikož toho volna moc nemáme, tak ještě na otočku pojedeme do Budapeště.

Zůstanete v Olomouci i nadále? Nevyhlížíte přestup jinam?

Momentálně nemám žádnou oficiální nabídku a smlouvu mám v Olomouci, takže pokud to tak zůstane, budu se 18. června hlásit v Olomouci.

Kdyby v létě nějaká nabídka přece jen přišla, zvažoval byste ji vůbec?

Každý hráč by se chtěl ve své kariéře určitým směrem posouvat. A já nebudu výjimka.

Pokud byste měl možnost zahrát si v zahraničí, která liga by to byla?

Mojí vysněnou zemí je Itálie.

Máte vůbec v cizině svůj oblíbený klub nebo hráče?

V mládí jsem obdivoval Francesca Tottiho. Celý pokojíček jsem měl oblepený jeho plakáty.

Nemůžeme vynechat ani vaši svatbu, která po posledním kole proběhla přímo na trávníku Androva stadionu! Jak to celé proběhlo? Zúčastnili se i vaši spoluhráči?

Svatba byla super. Vidět celou rodinu zase pohromadě. Navíc nám vyšlo perfektní počasí, takže se to povedlo po všech směrech. Glorie mi řekla „ano“, takže co víc si přát.

Jak už jste zmínil, teď si coby novomanželé užíváte zasloužené volno. Kde dovolenou trávíte?

Na čtyři dny si odletíme do Říma. Potom nás čeká týden v Turecku. Pak víkend v Budapešti a 18. června hurá zpátky do práce.

Jste momentálně šťastný?

Naprosto!

Záložníkovi SK Sigma Olomouc Jakubu Plškovi děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů ve fotbalovém i osobním životě.