Velký fanda Slovanu Liberec herec Ladislav Hampl: Málo se chodí na pivo

Je skvělý divadelní herec. Jeho současnými parádními představeními jsou Terminus (Divadlo v Celetné), Poručík z Inishmoru a Sudí (obě v rámci divadla Verze ve vršovické Maně). Mohli jste ho vidět i v televizních seriálech Cesty domů, Ohnivé kuře a jako Jarmila Hubáčka v Okresním přeboru. Dodnes střílí branky za mužstvo Real Top Praha. Navíc je velkým fanouškem Slovanu Liberec.

Pamatuješ si, kdy ses dostal na první fotbalový zápas?

Slovanu Liberec fandím aktivně, tedy na stadionu, už pětadvacátou sezonu. Chodil jsem vlastně, když se tam ještě hrála druhá liga, jenže tenkrát jsem byl malej, jenom koukat na fotbal mě nebavilo, tak jsme si s klukama za bránou čutali.

Jaký měl na tebe vliv tvůj otec?

Táta se dostal v roce 1992 do vedení klubu, když vyhrál výběrový řízení na technického ředitele, kterým byl do roku 1996, než převzala klub Preciosa. Pak tu byl ještě tři roky reklamním a propagačním manažerem. Je tedy logický, že si spolu o fotbale hodně povídáme a společně na něj i chodíme.

Určitě jste si užívali postup Liberce do první ligy.
Od nějakých dvanácti let jsem se svým týmem objezdil všechny stadiony v republice a od roku 2000, kdy hrajeme evropský poháry, jsem se byl na spoustě z nich podívat. Zatím naposledy v Řecku na utkání s PAOK Soluň. Bylo to osmého prosince 2016.

Změnil se vztah fanoušků k tobě, když ses stal Jarmilem Hubáčkem v Okresním přeboru?

Pro lidi, který mě znají, se nezměnil. Pro jiný bylo překvapení, že fandím Slovanu, protože jsem jim sešel z očí, když už jsem nějaký čas v Praze studoval i hrál v divadle.

Zkus si hypoteticky představit, co by ti řekl táta, kdybys mu oznámil, že fandíš Jablonci?

Co je to Jablonec? (smích) To je takovej náš libereckej fór (úsměv). Rivalita mezi Jabloncem a Libercem je samozřejmě velká, ale tatík by to asi nějak přijal, i když by ho to mrzelo. K tomu ale nemůže dojít.

Který první zápas si pamatuješ?

Hned ten první prvoligový, který se ještě hrál na Městském stadionu. Akorát už nevím, proti komu jsme nastoupili a jak to skončilo (čtrnáctého srpna 1993 doma s Viktorií Žižkov 0:0 – pozn. aut.). Stadion U Nisy se tenkrát teprve stavěl.

Na koho si z té doby pamatuješ?

Pokud bych měl vzpomenout nějakýho hráče, tak Josefa Obajdina. To byl náš kanonýr. Ještě mě napadá Martin Hřídel, Luděk Klusáček.

Co říkáš odchodu Jana Nezmara a Jindřicha Trpišovského do Slavie, kam si navíc odvedli z Liberce pár hráčů?

My jsme na to ve Slovanu zvyklí, i když zvyklí je dost silný slovo. V Liberci to tak funguje. Slyšel jsem, že vzhledem k tomu, že umíme na odchodech hráčů vydělat, jsme na tom ekonomicky docela slušně. Tedy pan majitel.

A nemrzí tě, že tam dobrý hráč dlouho nevydrží?

Tak to, bohužel, je, že se každej půlrok učím deset novejch jmen. A co se týká Honzy Nezmara, myslím, že po tý době, kterou strávil v kanceláři, chtěl odejít úplně mimo fotbal. Jenže přišla zajímavá nabídka a on vzal s sebou Jindru Trpišovskýho, realizační tým plus pár hráčů, který mu důvěřujou a vyrostli pod ním. Spojení Nezmar – Trpišovský mi přijde fatální a je logický, že odešli spolu, i když mi srdce trošku krvácelo. Naštěstí se ukazuje, že náhrada za něj je poměrně adekvátní. David Holoubek je sympaťák a Slovan pod ním hraje dobře.

Chodíš fandit do kotle?

Chodíval jsem tam od nějakých čtrnácti let. Pak jsme změnili „adresu“ a teď už obsazujeme s klukama sektor H na severní tribuně. Nechali jsme si udělat i stejný mikiny. Jsme taková partička, která už se Slovanem něco odjezdila.

Proč jste se oddělili od kotle?
Každý fandíme trochu jinak, navíc některý věci jsou pro nás nepřekročitelný.

Které?

Jedni mají rádi pyro, druhý ne, trošku se to třískalo, tak jsme se oddělili. Ze severní tribuny máme takovej hezkej, anlickej pohled na fotbal. Hřiště je odtud, jako na dlani.

Jezdíš fandit i české reprezentaci?

Naposledy jsem byl na mistrovství Evropy ve Vratislavi, ale kdybych si měl vybrat, co je pro mě silnější, tak samozřejmě klub.

Proč se našemu národnímu mužstvu nedaří?

Jirka Štajner mi jednou řekl: „Víš, proč se v Česku nehraje takovej fotbal, jako kdysi? Protože se málo pije pivo, Ládíku.“ A měl pravdu. V hospodě se vyháže z hlavy ten bordel, kterej tam máš… Radek Kováč říkal, že ať dopadne zápas jakkoli, vždycky se jde večer na pivo, tam se všechno vyříká a druhej den se zase maká. Má to něco do sebe. Dneska se kouká na to, jak jít co nejdřív do zahraničí a vydělat peníze, ale generace, kterou proslavilo EURO 1996, šla ven až po něm.

CELÉ EXKLUZIVNÍ INTERVIEW S LADISLAVEM HAMPLEM SI PŘEČTĚTE V NOVÉM ČÍSLE MAGAZÍNU HATTRICK, KTERÉ VYŠLO VE ČTVRTEK 3. KVĚTNA 2018.