Mládí, kreativita a útok na druhé místo. Co čekat od jarní Sparty?

V létě jich bylo o poznání víc, ale výsledný efekt nulový. Žádná z jedenácti nových tváří v dresu pražské Sparty nedokázala téměř čtyři měsíce vstřelit v ligovém utkání gól, dokud se to nepovedlo ve Zlíně Marku Jankovi. Ten už je dnes pryč, stejně jako Mandjeck a další. Stramaccioni po podzimu přiznal, že s tolika cizinci udělal chybu, a jen to dořekl, už na Letnou proudili další.

Stanciu s Nitou z Rumunska, Kanga z Gabonu a Ristič ze Srbska doplnili letenské cizinecké legie, kterých tam teď napočítáme deset. Jedenáct s trenérem Stramaccionim a dvanáct s Albiachem, jenž si ještě hledá angažmá.

Další zdánlivě bezhlavé příchody cizinců se sparťanským fanouškům po podzimním zklamání dle očekávání příliš nelíbí, ale oproti létu je tu pár výrazných změn. Mimo jiné ta, že se z přípravy vzejde rozstřílený a sebevědomý Ben Chaim.

Prozření kouče Stramaccioniho

Tou první je znalost zdejšího prostředí, kterou tehdy trenér Stramaccioni neměl absolutně žádnou. Česká liga ho, jak sám přiznal, překvapila, ale bohužel až ve chvíli, kdy do Česka zlanařil průměrné hráče průměrných evropských klubů dávno za zenitem, kteří ve Spartě neměli co pohledávat a nevynikali ani v zápasech s těmi nejslabšími celky české ligy. Pokud se tedy vůbec dostali na plac, protože některé z nich (Janko, Biabiany, Mandjeck) Stramaccioni po svém prozření na hřiště raději příliš nepouštěl, nebo se mu zranili, přestože do té doby nikdy zranění nebyli (Kaya), anebo je nechal sedět z nějakého veřejnosti neznámého důvodu, který s výkonností zřejmě nesouvisel (Čivič, Plavšič).

„Věděl jsem, že přijít do Sparty, do České republiky a stát se jediným cizím trenérem v lize, byla výzva. Popravdě, udělal jsem chyby, ale i díky nim jsem o české lize pochopil hodně věcí. Získal jsem hodně zkušeností a věci nyní vnímám jinak,“ řekl Stramaccioni v rozhovoru pro klubový web. „Přiznávám, že přivést tolik cizinců najednou nebyl dobrý nápad. Byl to jeden z důvodů, proč to na podzim nefungovalo. V Itálii a Řecku byla soutěž na rychlé přijetí cizích hráčů více připravená. Nejen na jejich přijetí, ale také na jejich vlastní adaptaci. Jsem si jistý, že všichni noví hráči jsou kvalitní, ale ne pro všechny bylo snadné se srovnat s českým fotbalem a českou ligou,“ dodal.

Nevím, zda půlrok v novém prostředí stačí k jeho dokonalému pochopení, ale minimálně angažmá Zdeňka Ščasného s Tomášem Rosickým ve sportovně manažerském úseku může Stramaccionimu hodně pomoci chápat český fotbalový „kontext“.

Zimní posily ostatně tomu, že by to tak mohlo být, napovídají. Příchody totiž vypadají mnohem koncepčně. Už to není pomalý čtyřiatřicetiletý útočník, za kterého mluví pouze góly v dresu klubu, jenž dává celé lize bůra, nebo naopak devětadvacetiletý rychlík, jehož jedinou referencí je devadesát sedmička v nové FIFĚ.

Hledá se technik a kreativec

Je to čtyřiadvacetiletý technik s výbornou střelou a přehledem ve hře, navíc na post, který Sparta dlouhodobě potřebuje obsadit, Stanciu, za něhož předloni poslal Anderlecht Brusel do Bukurešti 10 milionů eur, ale zájem mělo i daleko větší kluby. V Belgii sice selhal.

„Byl označován za jeden z nejhorších přestupů v historii, samozřejmě kvůli částce, kterou za něj Anderlecht dal, a kvůli svým výkonům. Říkáme tomu ukázkový flop,“ podělil se s Deníkem Sport belgický novinář Gert Gysen, jenž věří, že Česko Stanciua nakopne.

„Zase chce hrát, chce mít minuty. Ohrožená je i jeho pozice v národním týmu, protože kouč řekl, že musí hrát, jinak ho nebude nominovat, to je jeho další motivace. Nezapadal ani do plánů Anderlechtu, prostě musel odejít, aby mohl být zase šťastný. Navíc chce ukázat lidem, že to byla chyba trenéra, nebo tedy spíš dvou trenérů, že ho nestavěli. Chce ukázat, proč stál deset milionů, a i lidem v Rumunsku má šanci dokázat, že je pořád jedním z nejlepších fotbalistů v zemi,“ dodal belgický novinář.

Stanciu byl v Belgii kritizován také za to, že se nedokázal úplně přizpůsobit modernímu fotbalu, nebyl tak rychlý a špatně bránil. Jenže když se podíváme na přínos Marka Matějovského, Bořka Dočkala, Josefa Hušbauera, Pavla Horvátha, Jakuba Rady nebo i Tomáše Pilíka, které spojuje to samé, dojdeme k tomu, že každý český klub takového hráče zřejmě potřebuje. Když to vyváží přehledem, klidem a skvělou přihrávkou i střelou, což tihle všichni mají.

Na to ostatní jsou tu jiní. Na vykrývání prostor, sbírání míčů a jednoduchou rozehrávku je to Mavuba, na svádění jednoho osobního souboje za druhým třeba Frýdek a na rychlou práci s míčem další novinka – malinký, ale nesmírně šikovný sedmadvacetiletý Gaboňan Kanga.

„Stanciu s Kangou přišli, aby do týmu přinesli víc kreativity. Když jsem ještě hrál, tak jsme občas viděli, že protihráči si mě blízce hlídali a někteří mě zdvojovali, nebo dokonce ztrojovali. Aby se předešlo tomu, co by čekalo na Stancia, který by byl eventuální náhradou za mě, jsme přivedli dalšího kreativního kluka šikovného s balonem (Kangu). Jsou to hráči, kteří i podobně přemýšlejí a měli by si vyhovovat,“ řekl pro klubový web Sparty na adresu nových středních záložníků Tomáš Rosický.

Mládí vpřed

Tito hráči by hře Sparty mohli a měli dát konečně nějakou tvář, kterou na podzim postrádala. Nejsou to prostě monotónní postavy na zaplnění středu hřiště. Příjemnou změnou je i fakt, že místo šesti záložníků přišli jen dva. Posily jsou také výrazně mladší než ty v létě, s výjimkou gólmana Nity, jímž se narychlo lepila díra po Dúbravkovi, jenž zamířil do Newcastlu.

Cíle Sparty pro jaro jsou jasné. Vybojovat druhé místo v lize a pokusit se o Ligu mistrů a propojit mladý Strahov se starou Letnou. „V tom uplynulém půlroce jsme měli hodně hráčů a trénoval s námi jenom Christian Frýdek, který měl ještě zdravotní problémy. Aby trénoval jen jeden mladý kluk v takovém týmu, je strašně málo a podle mě je to chyba. Myslím, že se musí zlepšit začleňování hráčů do A-týmu,“ uzavírá optimisticky Rosický. Sparta by rozhodně měla jít alespoň jednou nohou cestou vlastních odchovanců. Jinak se český fotbal nemá moc šanci posunout.

Zda nakonec osmnáctiletý Václav Drchal nebude větší posilou než Ristič, jenž toho na podzim v Krasnodaru odehrál ještě méně než Kaya ve Spartě, uvidíme. Každopádně se máme znovu na co těšit.