před 12 měsíci, 05.10.2023 12:55 David Zlomek foto: FC Viktoria Plzeň Evropské poháry

Plzeň do Astany? Pořádná dálka. Týmy nechtějí ani na Azory či za polární kruh

Plzeň má v tomto ročníku evropských pohárů smůlu na los. Dvakrát Kazachstán? To je dálka, kterou na zápas nechcete cestovat. Obecně je Kazachstán mezi těmi nejméně oblíbenými destinacemi v pohárech. Mezi další extrémy nicméně patří Norsko, Portugalsko i Island.

Plzeň do Astany? Pořádná dálka. Týmy nechtějí ani na Azory či za polární kruh

UEFA, pod jejíž hlavičkou se nejslavnější evropské poháry hrají, byla založena v roce 1954. Tehdy měla pouze 25 členských zemí a Moskva a Lisabon – nejvýchodnější a nejzápadnější hlavní města fotbalového kontinentu – byly od sebe vzdáleny čtyři tisíce kilometrů. 

Od té doby se svět posunul kupředu a rozšíření počtu členů UEFA a politické změny v Evropě výrazně rozšířily hrací plochu.

A pochopitelně se tak přepisovaly i rekordy. Jeden z nich byl stanoven ve skupinové fázi Ligy mistrů v ročníku 2015/16, když se Benfica potkala s Astanou. Týmy tak absolvovaly nejdelší cestu v historii klubových soutěží UEFA, přibližně 6173 km. Podobná cesta následovala, když se Astana utkala se Sportingem v Evropské lize o dva ročníky později.

ZEMĚPISNÉ EXTRÉMY

S náročným cestováním mají zkušenosti i Bohemians, kteří zamířili do norského Bodø. Nicméně týmy z jihu Evropy se například v předkolech bojí, že potkají nejen Bodø, ale také Tromsø, jež leží ještě severněji.


foto: Bohemians Praha 1905

Tato obava se vyplnila Interu Baku, tedy týmu z hlavního města Ázerbájdžánu. Ten musel urazit téměř čtyři tisíce kilometrů jen proto, aby v předkole Evropské ligy za polárním kruhem padl 0:2.

Opačným extrémem je španělské Las Palmas, které sídlí na Kanárských ostrovech. Jen pro představu, je ještě jižněji než například egyptská Káhira. Nejdelší cestu v rámci UEFA sem podnikla Sloboda Tuzla z Bosny a Hercegoviny, která v září 1977 urazila 3 548 km.

Na východě je to skrz současnou situaci pochopitelně složité. Nicméně kdybychom žili v normálním světě, nikdo by nechtěl letět na stadion Novosibirsku, který leží na stejné úrovni jako Nepál. O tom, že i toto je možné, se přesvědčil PSV Eindhoven, který tam v roce 2010 prohrál. 

V pohárech se objevil také tým Santa Clara, jenž má základnu na jednom z Azorských ostrovů, jež se nacházejí uprostřed Atlantiku. Nejdelší cestu do Ponta Delgady absolvoval arménský Širaka, který v červnu 2002 urazil 5 824 km. Zkušenost s cestováním daleko na západ má i brněnská Zbrojovka, která v roce 1979 hrála na Islandu proti Keflavíku.

TROCHA TEORIE

A nakonec trocha teorie. UEFA totiž zapátrala a zjistila, jaká by v jejím rámci byla největší možná vzdálenost. Byla by to 8 046 km dlouhá cesta na zápas mezi Sibirem Novosibirsk a Tenerife – dalším týmem z Kanárských ostrovů, který je ještě západněji než Las Palmas.

Teoreticky by se mohly uskutečnit ještě náročnější cesty.

Luch Vladivostok strávil v letech 2006 až 2008 tři sezony v ruské nejvyšší soutěži a jeho stadion leží 100 metrů od Japonského moře. Teoretický zápas mezi Luchem a Tenerife by vyžadoval cestu dlouhou 11 460 km.

JAKO OBVOD PLANETY

Hranice Evropy se však dají roztáhnout ještě dál. Týmy ze zámořských území mají právo hrát v portugalském a francouzském domácím poháru.

Jestliže základna Santa Clary na Azorských ostrovech je daleko na západ, situace ve Francii je ještě překvapivější, protože týmy z Mayotte, Réunionu, Guadeloupu, Martiniku a Francouzské Guyany se teoreticky mohou kvalifikovat do evropských soutěží jako vítězové francouzského poháru.

Pokud by se současní mistři Francouzské Guyany museli někdy utkat s Luchem v evropském zápase, znamenalo by to pro ně 30 000 km! Obvod planety je přitom asi 40 000 km.