Posila s cejchem. Nechá Sparta Ševčíka se očistit, nebo nás zas čeká hra na mrtvého brouka?

Vedení pražské Sparty získalo v pondělí první letní posilu. Vlastně si ji pořídilo už o šest měsíců dříve, půlrok ji však nechalo hrát na původní adrese. Dávalo to smysl, byť ve výsledku tohle rozhodnutí Michala Ševčíka málem fotbalově zabilo. Nakonec se vytouženého přestupu dočkal, fotbalová veřejnost si ale přeje od něj slyšet odpovědi. A nikoliv na to, jak Sparta silná je či není. Nepříjemné dotazy se týkají jeho konce ve Zbrojovce. Nechá ho vedení mistra ligy je zodpovědět?

Předně třeba říct, že v Ševčíkovi získala Sparta velmi zajímavou posilu. Kvalitního záložníka, tvůrce hry, jemuž je pouhých 20 let. V lednu se mluvilo o přestupové ástce 40 milionů korun, dá se tušit, že po sestupu Zbrojovky o patro níž byla ale ponížena. Zvlášť když Ševčíkova cena padala volným pádem během celého jara.

Zatímco na podzim v brněnském dresu zářil a ligu oslnil sedmi góly a pěti asistencemi, v druhé části sezony už to tak valné nebylo. Z hřiště se vytrácel, byl jen stínem sebe sama. Po nástupu trenéra Martina Haška už ani to ne.

Charismatický kouč ho zkusil probrat tím, že ho hned při své premiéře posadil na lavičku, očekávaný budíček se ale nekonal. Stal se vlastně přesný opak. Ševčík usnul ještě víc.

“Když Ševa nebude makat, nemusí hrát ani jeden zápas. Potřebuju, abych se na něj mohl spolehnout,“ hlásil Hašek při nástupu a svá slova potvrdil. Když bylo Zbrojovce nejhůř, tedy ve skupině o záchranu, zůstával mladý dravec pouze na lavičce. Nastoupil na celý zápas proti Pardubicím (0:2), pak už dohromady odehrál jen 48 minut v Teplicích (1:1) a doma se Zlínem (0:0).

“Jak se blížil konec sezony, stal se v podstatě nepoužitelným. Dokonce jsem zvažoval, jestli ho mám v posledním zápase se Zlínem vůbec poslat na hřiště. Je to mimořádně šikovný hráč, ale v tuhle chvíli není na velký klub absolutně připravený,“ komentoval to Hašek, čímž Ševčíka ocejchoval.

Ať už záměrně či ne, přisoudil mu status člověka, jenž se na svůj mateřský klub jednoduše vykašlal. Nadějného fotbalisty, který nešel přes závit v době, kdy to Zbrojovka tolik potřebovala. Ani se o nic takového nesnažil.

To jsou dost důrazná varování, která se Sparta rozhodla neposlouchat. Zda udělala dobře či ne, ukáže až čas, jedno by se ale mělo vyjasnit hned teď. A to Ševčíkův pohled na věc. O svůj názor na pád Zbrojovky se veřejně dosud s nikým nepodělil, přitom je to absolutní nutnost. Jen tak se totiž může zase očistit. V očích fanoušků Brna i Sparty.

Je to v kardinálním zájmu i jeho nového klubu, jenž to tak nejspíš ale nevnímá. Spíš se dá očekávat, že na Spartě zopakují stejný trapas jako s Janem Kuchtou. I toho totiž o nedůstojném vyjednávání se Slavií nechali promluvit až půlrok poté. Tedy v momentě, když už to nikoho nezajímalo a Kuchta byl už dávno zaškatulkován jako člověk, který bez omluvy nedorazil na schůzku s Jaroslavem Tvrdíkem a pak dělá rozhovory třeba o slepicích, jen tomuto tématu se vyhýbá jako čert kříže…

Není těžké si domyslet, že přesně taková byla strategie Sparty. Nepříjemné téma nechat vyšumět, dělat, že se nikdy nestalo. Že tím hlupáka neudělá z fanoušků, ale ze samotného hráče, už však jaksi nikdo nedomyslel.

Bude to teď jiné, nebo se ze Ševčíka stane Kuchta číslo dvě?

Klenoty mimo pozornost. Jakých pět hráčů mimo top trojku má nejvyšší hodnotu?