před rokem, 17.02.2023 15:34 Stanislav Hrabě foto: AC Sparta Praha Česká liga

Jankto a celá Sparta se ostudným pokřikům nevyhnou. A Teplice? Cosi je v klubu shnilého

Fanoušci soupeře se při fotbalových kláních neštítí ničeho, aby mohli protivníka ponížit. Když sparťanský záložník Jakub Jankto přiznal, že je homosexuál, vystavil tak tým hanlivým pokřikům. Přesto zaslouží velkou úctu a čestné místo v nové rubrice "Trefa týdne".

"Sparta, Sparta buzer… parta" zaznívá hanlivý pokřik fanoušků tábora soupeře při zápasech pražského klubu. Po té, kdy se její záložník Jakub Jankto přiznal k homosexuální orientaci, bude mít o mnoho hlubší podtext. Ostatně na sociálních sítích vtipy na toto téma už běží včetně oplzlého s upadnutým mýdlem ve sprše.

Jakub Jankto za otevřené vyjádření sklidil velkou podporu ve všech vrstvách společnosti, nejen příznivci fotbalu a Sparty obdivují jeho odvahu přiznat se k něčemu, co ještě v nedávné minulosti bylo trestným činem a dosud to mnozí považují za zavrženíhodné. Byl s největší pravděpodobností prvním českým fotbalistou, který se k homosexuální orientaci přihlásil. Přesto se stane, je třeba s tím počítat, obětí urážek a zesměšňování. A s ním celé mužstvo, jehož je součástí.

Nedělejme si iluze, při vypjatém fotbalovém střetu, a tím například derby s odvěkým rivalem Slavií vždy je, fanoušci použijí cokoli, aby soupeře ponížili. Stačí jen připomenout ubohé Jude Slavie, které v sobě nese hodně smutnou tragédii židovského obyvatelstva v období holocaustu, a přesto se nepodařilo sparťanským fanouškům vysvětlit, o jakou nechutnost jde.

Lze připustit, že jakmile se k homosexuální orientaci přiznají i hráči jiných týmu, pokřiky pozbudou na údernosti, jak se stalo v případě rasistického hučení na hráče tmavé pleti. Dnes hrají legionáři původem z afrického kontinentu snad v každém českém týmu, poukazování na jejich odlišnost by zasahovalo i do vlastních řad.

Na druhé straně právě Sparta si nedokázala nikdy přiznat, že v minulosti její dres oblékali i hráči židovského vyznání a hlavně klub drželi mecenáši v první polovině minulého století. Vedení to však před svými fanoušky úzkostlivě tají, čímž jim dává prostor pro urážky rivalské Slavie.

Jankto a celá Sparta musí být na ostudné pokřiky připravena, nevyhne se tomu. O to je jeho prohlášení cennější.

Minela: Teplice měly ve Zlíně jen pět náhradníků. Cosi je v v klubu shnilého

Těžko tomu lze v profesionální soutěži uvěřit. Teplice dovezly na důležitý boj o záchranu se Zlínem jen pět náhradníků, brankáře a čtyři hráče do pole. Přitom nadějní mladíci hráli přípravný zápas s béčkem Liberce. Něco není v severočeském klubu v pořádku.

Vzpomínám si, jak v ročníku 1985/1986, kdy získaly jediný titul v historii TJ Vítkovice, měla obhájce Sparta Praha při domácím duelu na lavičce jen dva náhradníky. Legendární novinář Miloslav Šimák v týdeníku Gól tehdy tuto podivnost trefil přesně: „To se může stát v okresním přeboru, kdy několik hráčů zajde do lesa a nestihne včas najít cestu zpět, ale ne v první lize!“

Zpětně se ukázalo, že hráči Sparty i tímto způsobem protestovali proti metodám slovenského kouče Jána Zachara, kterého pro jeho drtící tréninkové dávky nenáviděli.

Když Teplice přijely na hodně důležitý souboj o záchranu do Zlína jen s pěti náhradníky (z toho jeden brankář), padlo hned podezření, že v tom není jen úbytek hráčů z důvodu zranění či karetních trestů, s čímž se ovšem zvláště v jarní sezoně musí počítat.

Teplice ani nemohly využít povolený počet pěti střídání. Přitom i v prohraném zápase bývá cenné poslat na hřiště mladíka, aby si osahal, co je nejvyšší soutěž, vyzkoušel si atmosféru. Přístup severočeského klubu je o to podivnější, že v tom samém termínu hrálo B mužstvo, které na svou soutěž teprve čeká, přípravný zápas proti liberecké rezervě a zvítězilo 3:1. A mladíci jako Jakub Emmer nebo Dominik Procházka své schopnosti už prokázali a ligu si rovněž zahráli.

Víc než na prořídlé řady to naznačuje, že vztahy uvnitř klubu nejsou nejlepší, trenér Jiří Jarošík ostatně na to, že důležitý zápas jeho svěřenci prohráli jen o gól, byl po něm hodně odevzdaný. Jestli chtěl naznačit vedení, že s tímto kádrem zachránit ligu nelze, tak se odezvy dočkal. Na hostování přichází jablonecký Dominik Pleštil.

Teplice měly po podzimu docela nadějnou pozici. Stály na 12. příčce, devět bodů od posledních Pardubic, dva od baráže. Jaro však zahájily otřesně – tři porážky a skore 1:9. Už padly těsně nad čáru starostí.

Nyní je čeká doma Slavia, body v kategorii zázračných. Pak jednou na důležitý duel o bytí do Jablonce, odkud přišla na posledních chvíli hostování posila Pleštil. Nastoupit tedy nemůže. Teplice si zase musí pomoci z vlastních zdrojů.