Každý z týmu má u mě dveře otevřené, říká legendární Zavadil. Jak se ocitl zpátky v Brně a uvidíme ho na hřišti i v příští sezoně?

S vervou sobě vlastní se do práce v Brně pustila žijící fotbalová legenda jménem Pavel Zavadil. Třiačtyřicetiletý kapitán Zbrojovky byl hlavním pilířem svého týmu při výhrách v Táborsku (1:0) i s Opavou (2:1), ve druhém případě se navíc zapsal mezi střelce. Jak hodnotí start sezony, svou roli mentora i sílu kádru? 

Každý z týmu má u mě dveře otevřené, říká legendární Zavadil. Jak se ocitl zpátky v Brně a uvidíme ho na hřišti i v příští sezoně?

Se vstupem do sezony jistě musíte být spokojený, mám pravdu?
Jasně. Už před sezonou jsme si stanovili jasný cíl, kterým není nic jiného než okamžitý návrat do ligy. K tomu bylo třeba dobře odstartovat, což se povedlo. Věděli jsme, co nás čeká, že se na nás každý bude snažit vytáhnout. A byť herně by to samozřejmě mohlo být lepší, jsem hrozně rád, že jsme nad silnými protivníky získali z prvních dvou kol plný počet šesti bodů. To je podstatné, protože úvod sezony se nehraje na krásu, ale na výsledek. A ty my zatím máme. Teď to ještě potvrdit i dneska v Prostějově. Ten zatím nebodoval, takže udělá jistě všechno, aby to proti nám zlomil.

Jak byste vlastně popsal kvalitu kádru současné Zbrojovky? Je ten mančaft podobně silný, jako když jste z Brna odcházel?

Tým je samozřejmě jiný než předtím. Nyní je tu hlavně hodně mladých a talentovaných kluků, kteří určitě dostanou šanci. Navíc je jen dobře, že je v létě doplnili i ti zkušenější, co mají velmi dobrou kvalitu i charakter. Ten tým někam posunuli a budou ho posouvat i dál. Což je jenom dobře vzhledem k tomu, jak náročná sezona nás čeká.

Jak blízká je vám role mentora, jenž působí na mladší spoluhráče?
S tím nemám žádný problém, něco podobného jsem ostatně dělal už i v Opavě. Možná jsem na kluky občas moc tvrdý, ale jak náročný jsem na sebe, tak náročný jsem i na celý náš tým. Pořád chci vyhrávat a být úspěšný. V tom jsem stále stejný jako dřív. Zároveň se s klukama snažím bavit o všem možném. Oni vědí, že za mnou mohou kdykoli přijít, že se jim svými zkušenostmi vždycky budu snažit pomoci. Každý z nich má u mě dveře otevřené. Je ale hlavně na nich, jaký postoj zaujmou a jak využijí těch podmínek, které tady máme.

Musíte na ně občas zvýšit hlas, nebo to zatím nebylo potřeba?

Zatím ne. Myslím, že pracují velmi dobře, byť samozřejmě vždycky tomu můžete dát víc. Je na každém, jak moc chce na sobě pracovat. Já se jim v tom ale samozřejmě budu snažit maximálně pomáhat.



Do vrcholového fotbalu jste se vrátil po půlroční pauze, kdy jste v Opavě plnil manažerskou funkci. Jak těžký comeback to byl?
Když jsem v Opavě skončil, začal jsem se tvrdě připravovat na návrat. Ten začátek mě bolel, protože jsem z toho přece jen na půlroku vypadl. Už se ale cítím dobře a silný na nohou. Dokážu se nachystat tak, abych byl byl na hřišti v co nejlepší možné formě a mohl týmu něčím pomoci. A na tom si zakládám.

Byly v létě ve hře i jiné kluby než Zbrojovka?
Ano, řešil jsem i jiné kluby. Dal jsem si nějakých 14 dní na to se rozhodnout a nakonec se domluvil právě se Zbrojovkou. Dohodli jsme se celkem rychle, což pro mě bylo hodně důležité.

V minulém kole jste z penalty rozhodl o vítězství nad Opavou. Vyčítáte trochu Slezanům, že vám šanci k návratu na hřiště nedali právě oni?
Ani ne. Pro mě je to minulost a už se dívám jenom dopředu. I každá špatná zkušenost je v něčem dobrá, navíc jsem tu nabídku od kouče Opavy Romana Westa dostal taky. Ale rozhodl jsem se pro Brno a věřím, že tak to bylo správné.

A uvidíme vás na hřišti i v příští sezoně, která by pro Zbrojovku mohla být zas prvoligová?
Nejdřív do té soutěže musíme postoupit (usmívá se). Když se to podaří a zůstanu zdravej, tak určitě budu moc rád pokračovat dál.