Národní týmy v kvalifikaci MS 2022 protestují proti katarskému pořadateli, Češi si řeší vlastní problémy
Jak uvedl už před týdnem server Sport.cz , jako první s tím přišli Norové. Norští fotbaloví reprezentanti včetně svého trenéra Staaleho Solbakkena totiž upozornili před svým úvodním kvalifikačním zápasem o MS 2022 na porušování lidských práv v dějišti budoucího šampionátu Kataru. Před zápasem na hřišti Gibraltaru se všichni seřadili v tričkách s nápisy „Lidská práva“ a „Respekt na hřišti i mimo něj“.
Před svým druhým utkáním ve skupině s Litvou se k Norům přidali i nizozemští reprezentanti. Ti nastoupili ke svému zápasu v tričkách s nápisem „Football supports change“, tedy „Fotbal podporuje změnu“.
A do protestů se zapojili i Němci. Tým trenéra Joachima Löwa oblékl trika, která dohromady s jedenácti písmeny na jedenácti hráčích základní sestavy dávala nápis „Human rights,“ v překladu „Lidská práva“.
„Chtěli jsme upozornit na tyhle věci, o kterých se mluvilo už dříve. Kluci k tomu měli velkou chuť a já jsem šel příkladem,“ vysvětlil norský trenér Staale Solbakken televizní stanici TV2.
„Mistrovství světa se blíží a povede se o tom debata. Chtěli jsme ukázat, že ten problém neignorujeme. Vzkaz je naše vlastní iniciativa. Máme velký vliv a můžeme ho použít jako příklad pro hodnoty, za kterými chceme stát,“ řekl autor úvodního gólu utkání proti Islandu, německý reprezentant Leon Goretzka.
Otrokářství v 21. století
„Katar čelí dlouhodobě kritice kvůli neuspokojivým pracovním podmínkám pro dělníky a imigranty, kteří budují zázemí na světový šampionát. Podle únorové zprávy britského deníku The Guardian zemřelo již při stavbě infrastruktury pro MS již 6500 lidí,“ připomněl server Sport.cz.
Většina ze dvou milionů dělníků pracujících na výstavbě moderních stadionů v Kataru pochází z Bangladéše, Nepálu, Pákistánu či Srí Lanky a z chudých afrických zemí. Podle zjištění zahraničních novinářů nedostává řada dělníků za odvedenou práci ani peníze, bydlí v nelidských podmínkách, pracují bez přestávky mnoho hodin a nemají přístup k pitné vodě ani k jídlu. Jakési novodobě otrokářství na začátku třetí dekády 21. století.
Proto některé norské kluby včetně Rosenborgu Trondheim či Tromsö proto vyzvaly k bojkotu MS 2022 (má příští rok začít 21. listopadu).
Jak připomíná Seznam Zprávy, Katar se pořadatelem MS 2022 stal před jedenácti lety, koncem roku 2010, kdy byl vybrán výkonným výborem FIFA.
„Země se dvěma miliony obyvatel a třetí největší zásobou ropy a zemního plynu na světě se tak stala vůbec první arabskou zemí, která kdy byla pověřena pořádáním největšího mezinárodního fotbalového svátku,“ připomněl Seznam Zprávy.
O pořadatelích rozhodly úplatky
Jenže... Kvůli podezření z braní úplatků byl v souvislosti s výběrem pořadatele MS 2022 v roce 2019 zadržen v té době již bývalý předseda Evropské fotbalové unie (UEFA) Michel Platini.
„O rok později zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti zprávu, ve které uvedlo, že Katar dosáhl na pořadatelství neprávem, jelikož měl uplatit několik členů výkonného výboru, stejně jako organizátor zatím posledního šampionátu Rusko. Katar na vítězství dosáhl čtrnácti hlasy proti osmi, které získaly Spojené státy americké. Již tehdy média zvolení arabské země glosovala jako dosti překvapivé,“ dodává Seznam Zprávy.
Pořadatelství MS 2018 v Rusku nešlo zabránit, bylo už minulostí, ale změnit pořadatele MS 2022 v Kataru, a přesunout šampionát třeba do USA, se ještě dalo. Jenže i nové vedení FIFA alibisticky strčilo hlavu do písku. Přitom změnu šampionátu v podivných sterilních podmínkách, s nahnanými diváky do ochozů, bez většiny fanoušků z celého světa, navíc těsně před Vánocemi v přerušené ligové sezoně by uvítali snad všichni rozumní lidé zajímající se o fotbal. Tedy kromě těch, co se na tom už napakovali nebo ještě napakují.
Zkušenosti z MS 2015 v házené v Kataru jsou přitom dost známé.
„Krádež! Koupili si mistrovství, hráče, diváky, a teď i rozhodčí a medaili. Ten zápas se nedal vyhrát. Je to vydestilovaná patologie,“ zlobili se polští házenkáři po prohraném semifinále MS s Katarem (29:31). Poláci cítili křivdu oprávněně, protože sudí (nejen) v tomto zápase opravdu pomáhali domácí reprezentaci.
Politika nepatří do sportu? Jenže sport patří do politiky...
A jak se stavějí k současné protestní kampani několika národních týmů Češi? Podle očekávání: nijak.
„K debatě na toto téma ve fotbalové reprezentaci zatím nedošlo, hráči i členové realizačního týmu měli do této doby před sebou celou řadu jiných náročných úkolů k řešení a plně se snažíme v tuto chvíli soustředit na pokračující kvalifikaci MS s cílem postoupit na závěrečný šampionát,“ odpověděl na dotaz Seznam Zpráv Michal Jurman, ředitel oddělení komunikace FAČR.
Tak jo. Už slyším hlasy místních odborníků i fanoušků, že politika do sportu nepatří. Ovšem na rozdíl od sporné kampaně s poklekáváním před zápasy, které najednou FIFA ani UEFA vůbec nevadila, je mi tahle „protikatarská“ iniciativa docela sympatická.
A těm, co tvrdí, že politika nepatří do sportu, vzkazuji, že, bohužel, sport patří do politiky. Nejpádnějším tuzemským důkazem budiž vstup čínské státní firmy do pražské Slavie. To byl čistě politický krok.
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení a registrovaní uživatelé. Přihlašte se zde