Proč Poborský tají, za koho kope? Grégr z Výzvy 2021: „Nevěřte pohádkám.“ Berbrův muž Jílek na jihu Čech rozdá přes 2 miliony

Karel Poborský v pondělí svou on-line tiskovou konferencí vešel do dějin všech voleb tohoto světa jako veliký inovátor. Dovedete si představit politika, který oficiálně oznámí, že se chce stát premiérem, ale zatají jméno strany, za niž kandiduje, a spolupracovníky/potenciální budoucí ministry, s nimž do volební kampaně jde? Přesně to ale udělal Poborský v případě své vyhlášené kandidatury na funkci předsedy FAČR. 

Logicky je tak nyní v jeho případě na stole ještě více otázek než jasných odpovědí. Vicemistr Evropy z Anglie 1996 se zahalil se do sítě líbivých frází a klišé typu „chci spojit rozvolněné konce fotbalového provazu“, jež je ochoten podepsat každý od Martina Malíka až po Vladimíra Šmicera. Poborský se ale potom nemůže divit spekulacím o tom, že za ním možná se svými zájmy stojí i nejrůznější staré struktury či lidé mající zálusk na strahovský areál. Za jejichž podporu se slavný internacionál stydí nebo o ní zatím nesmí mluvit.  

Mlha místo jasných odpovědí

Vcelku trefně Poborského pondělní vystoupení glosoval v úterním deníku Sport Radek Šprynar v komentáři s názvem „Proč volit Poborského? Odpovědi zatím chybí..“:

„V souvislosti s jeho případným angažmá v pozici hlavního manažera českého fotbalu stále zůstává nezodpovězeno mnoho otázek. Jaké jsou konkrétní vize, s kterými chce dobýt Strahov? S kým hodlá spolupracovat a pragmaticky získávat podporu uvnitř hnutí? Stojí za ním silné kluby a klíčoví hráči? Kdo patří do jeho volebního štábu? Ani na jednu z těchto otázek konkrétně neodpověděl. Spíš mlžil, volil přespříliš diplomatický tón řeči, a to i ve chvíli, kdy dostal šanci zcela jasně se vymezit proti Miroslavu Libovi, bývalém hlavním Berbrově spojenci.  Poborský měl přitom dokonalou příležitost jasně vytyčit svoje území, dát roztříštěnému prostředí najevo, že je silnou osobností přinášející témata, která budou rezonovat a oslovovat fotbalový národ napříč republikou. A především, že se s nimi – minimálně částečně - ztotožní. Frázemi o nápravě prostředí, v kterém mají vyrůstat děti a v kterém se pohybují i babičky a dědečkové, nikoho extra neohromí. Ani mu nezajistí volební potenciál.“ 

Poborský mj. prohlásil, že je až nervózní z toho, jaké množství lidí z fotbalu mu vyjádřilo podporu. To je hezké, ale pokud ho v pořadu ČT Sport „Dohráno Plus“ podpoří jiný pracovník FAČR Tomáš Pešír, který před několika lety zběhl z České asociace fotbalových hráčů (ČAFH), aby přímo ve strahovském sídle (!) k radosti Peltova a Berbrova vedení vytvořil loutkové hráčské „trucodbory“, není to třeba přeceňovat a brát to až tak vážně. Stejně jako tento spolek nebrala vážně mezinárodní hráčská organizace FIFPro, která v Česku uznala za svého partnera výhradně ČAFH v čele s Markétou Haindlovou a čestným předsedou Vladimírem Šmicerem.  

Předseda OFS je ryze politická funkce

Ovšem nejen s podporou se Karel Poborský po vyhlášení své kandidatury setkává. Už jsme psali o fanouškovské nevoli, kterou na sociálních sítích vyvolala jeho sobotní podpora Václavu Kudrnovi. Strahovskému kandidátu na předsedu OFS Beroun, jenž nakonec prohrál s kandidátem opoziční Fevoluce Ondřejem Lípou. 

Když Poborský s Pešírem tvrdí, že Kudrna je „profotbalový“ a „apolitický kluk“ a že to není žádný „berbrovec“,  člověka nepadne, jestli jsou někteří bývalí špičkoví fotbalisté schopní či ochotní přemýšlet ve všech souvislostech.  Jestliže je někdo ředitelem strategie FAČR v sekretariátu řízeném generálním sekretářem, jehož si do funkce prosadil Berbr, jak se má takový funkcionář správně označit? A proč vlastně „člověk ryze apolitický“ kandiduje na veskrze politickou funkci předsedy okresního fotbalového svazu?  

Grégr: „Když jsme Berbra kritizovali, Poborský byl v závětří“

S kritickou reakci se Poborského kandidaturu setkala i u opoziční Výzvy 2021. Její hlavní představitel, bývalý přední mezinárodní rozhodčí Ivan Grégr k ní uvedl:

„Karel Poborský bylo jako hráč určitě vynikající. Ovšem to, jak se do předsednické funkce nyní sám nabízí, je samo o sobě poněkud trapnou záležitostí. Sám dlouhá léta na svazu pracuje, Romana Berbra nikdy veřejně nekritizoval. A někdy ho i podporoval v činnosti, kterou místopředseda FAČR vykonával.  Výzva 2021 již přede dvěma lety tyto záležitosti veřejně kritizovala, ale Karel Poborský se v té době tiše držel v závětří… 

Dokonce sám velký ‚Náčelník‘ činnost svého podřízeného podporoval. Pohádky, které bude lidem nyní Karel vyprávět, by neměly nikoho příliš ovlivnit nebo zmást. Problémem je i to, že se na Poborského mohou nabalit staré struktury typu Liby, Vaňkáta, Blažeje a mnoho dalších pijavic. Zůstává příliš mnoho velkých otazníků a nejasností, kdo vlastně Karla Poborského podporuje, koho by si vybral za spolupracovníky, jak je to s případnou podporou Daniela Křetínského atd.“

Nejde v jižních Čechách o vyvádění peněz?

Poborský své hlavní podporovatele zatím přísně tají, ovšem někteří lidé mu dávají podporu sami. 

Je reálné, že se tak může dít i v případě jeho rodných jižních Čech. Ty ovládl coby předseda Jihočeského krajského fotbalového svazu další bývalý ligový rozhodčí Jan Jílek, jehož sám Roman Berbr spolu s Miroslavem Libou označil za svého nástupce. Pro Berbra vždy jednohlasně hlasovali i v OFS v Českých Budějovicích. Tam to pro změnu stále vede bývalý člen „provařené“ Chovancovy komise rozhodčích Jiří Kureš, jehož Malík a spol. udrželi i v nové přechodné komisi sudích.

V jižních Čechách na rozdíl od jiných krajů nyní odkládají okresní volební valné hromady, oficiálně kvůli epidemické situaci. Ovšem někteří znalci zákulisí tvrdí, že jde hlavně o sbírání času a formování sil starých struktur, jež chtějí obhájit své pozice. 

V zápise z posledního jednání výkonného výboru Jihočeského krajského fotbalového svazu lze mezi řádky vyhledat nenápadné sdělení o tom, že výkonný výbor schvaluje „dotaci“ve výši 2 200 000 korun ze svých prostředků z účtu KFS na účet nadačního fondu pro případnou podporu mládežnických oddílů v regionu. 

„Inkognito, vole, čau“?

O tom, že to vypadá jako hodně bohatý předvolební guláš a dárečky asi nelze pochybovat. Ale nabízejí se jiné důležité otázky:

- Není to vyvádění peněz z JKFS?

- Může spolek, jako je JKFS, vůbec udělovat nějaké „dotace“? Neměl by to být spíš dar? Ovšem takové dary poskytují komerční společnosti, nikoli spolky…

- Z jakého zdroje se tyto finanční prostředky vůbec převádějí (z pražské centrály FAČR, od sponzora, energetické firmy E.ON, či odjinud)?

- Neměla by o převodu takové sumy rozhodovat valná hromada JKFS?

- A nejde o učebnicový střet zájmů, když lidé z výkonného výboru JKFS jsou zároveň členy správní rady nadačního fondu (předseda Jílek, místopředseda Řezáč,  Kureš)? Nebo když je předseda odvolací a revizní komise JKFS (Hajdušek) také členem správní rady tohoto nadačního fondu?

- Pokud si kdykoli v Jihočeském kraji zřídí svůj vlastní nadační fond na podporu fotbalu v regionu, pošle mu Jílkův výkonný výbor rovněž „dotaci“ ve výši přes dva miliony korun?

Divil bych se, kdyby takové „dotace“ před volbami nikoho nezajímaly.

Navíc špičkoví policisté z ústecké expozitury NCOZ (Národní centrály proti organizovanému zločinu), kteří rozkryli „kauzu Berbr“, dál vyšetřují. 

Pokud se vrátím k Poborskému, nejspíš by mu před volbami neprospělo, kdyby do červnové valné hromady po Berbrovi a jeho kumpánech uvízl v síti i někdo z nových podporovatelů. Což samozřejmě platí pro každého. 

I proto zatím zůstávají všichni v utajení? Ve stylu „klasika“ Ivana Horníka: „Inkognito, vole, čau“?