Můj návrat na hřiště už není moc reálný, tvrdí ředitel Opavy Zavadil. Věří v záchranu pod taktovkou Kováče?

Jen dva vstřelené góly a stejný počet získaných bodů. Taková je zatím jarní ligová bilance fotbalistů Opavy, kteří tak nadále zůstávají u dna tabulky. Samozřejmě k nelibosti svého sportovního ředitele Pavla Zavadila, který ještě na podzim působil v roli hráče. Proč ho zpátky na trávníku už nejspíš neuvidíme a jaký je jeho názor na kouče Slezanů Radoslava Kováče, o tom všem promluvil v rozhovoru pro eFotbal.

Před posledním utkáním jste se snažil vyburcovat mužstvo tím, že proti Příbrami neberete nic jiného než tři body, jenže byla z toho bezgólová remíza. Jak se ten výsledek odrazil na náladě v týmu?

Do toho zápasu jsme šli s tím, že ho chceme za každou cenu zvládnout. Že pro nás neexistuje nic jiného než vítězství. Bohužel se to nepovedlo, ale hlavně v první půli jsme byli lepším mužstvem a celkově jsme Příbrami nedovolili ani jednu střelu na bránu. Naše šance jsme pak ale neproměnili, na což jsme doplatili už mnohokrát předtím. Je to taková naše dlouhodobá bolest. Strašně mě mrzí, že tu naši snahu nedokážeme převést v dobrý výsledek, ovšem nedá se nic dělat. My rozhodně nic nebalíme. Na tréninku vidím každodenní práci našich hráčů a v tomhle směru je vše v pořádku. Před námi je ještě 15 kol a pro záchranu uděláme maximum.

Těší vás aspoň to, že byť do tabulky jste na jaře zatím získali jen dva body, minimálně v polovině těch utkání jste nebyli horším týmem?

S tím musím souhlasit. Je pozitivní, že aspoň po té herní stránce nás nikdo vyloženě nepřehrává. Jenže máme obrovský problém v obou boxech před bránou. Dostáváme hrozně zbytečné góly, a to spíš po individuálních chybách než těch systémových. No a sami se pak na nějakou trefu příšerně nadřeme… Pracujeme na tom, ale bohužel se nám zatím nedaří to ukázat i v samotném zápase. Přitom dobře víme, že bez vstřeleného gólu nemůžeme nikdy vyhrát. 

Nechybí vám trochu v mužstvu nějaký buldok ve stylu Zbyňka Pospěcha? Zkrátka někdo, kdo by dotlačil míč do sítě i za cenu vlastního života?

Je to možné. Hráče úplně tohoto střihu v týmu nemáme. I tak jsou ale v mužstvu hodně kvalitní fotbalisté a my toho střelce musíme najít mezi nimi. Navíc věřím, že nás ta první jarní výhra prostě nakopne a my pak uděláme sérii, která nás vystřelí mnohem výš. I týmy kolem nás se totiž potýkají s podobnými problémy co my. Takže znovu říkám, že určitě nic nebalíme.

Do týmu se v zimě vrátil útočník Tomáš Smola, jenž už ale po prvním jarním kole onemocněl covidem. Jak vám tohle narušilo vaše plány?

Pro každého hráče je tahle nemoc hodně nepříjemná, navíc zrovna u Tomáše měla ještě těžší průběh. Už se ale do toho zas dostává a já věřím, že jeho forma půjde hodně nahoru. Právě on je ostatně jedním z těch, kdo by to střelecké trápení mohli určitě protrhnout. Dokázal to už v minulosti a já doufám, že to dokáže i teď. Má k tomu veškeré předpoklady a my na něj hodně spoléháme. Ve výsledku je mi ale jedno, kdo tu branku dá. Hlavně ať už protrhneme tu černou sérii a začneme vítězit. To je jediná cesta, jak se z toho dostat.

Co trenér Radoslav Kováč, má stále vaši plnou důvěru?

Stoprocentně. Radek je sice mladý trenér, ale jako hráč a později asistent dokázal nasbírat spoustu cenných zkušeností. Dobře ví, co chce hrát i jak to kluky naučit. Jsem o tom přesvědčený a vidím to koneckonců každý den na tréninku. Jen tu naši práci zkrátka nedokážeme přetavit v dobrý výsledek, což je samozřejmě dost závažný problém. Špatní jsme z toho všichni včetně mě i Radka. Navíc oba fakt neradi prohráváme. Ale o to víc to chceme zlomit!

Určitě už teď v neděli na hřišti Českých Budějovic, které však na jaře ztratily v lize zatím jen dva body…

Jasně, my už teď v každém utkání musíme myslet hlavně na vítězství. Bod už v naší situaci zase tolik neřeší… Zároveň ale respektujeme sílu Dynama, které udělalo obrovský kus práce. Je to vidět i na hráčích, kteří tam přicházejí. Navíc Dynamo produkuje atraktivní kombinační fotbal, který se mně osobně moc líbí. Ještě mnohem víc se mi však bude líbit, pokud tam dokážeme vyhrát.

Jak moc by takové vítězství pomohlo hráčům po psychické stránce?

Byla by to obrovská vzpruha, která by náš mančaft hrozně nakopla. Zvlášť tu dobrou partu, kterou tam teď máme. Fakt věřím, že bychom pak po té výhře mohli udělat nějakou sérii, jež by nám třeba výrazně dopomohla k záchraně.

A co vy a váš případný návrat přímo na hřiště? Schyluje se k němu?

Myslím, že asi ne. Přemýšleli jsme sice o tom, že bych teď začal více trénovat, ale asi to teď není na pořadu dne. Zabralo by mi to spoustu času, navíc abych mužstvu opravdu pomohl, musel bych být ve stoprocentní formě a do té mám teď daleko. Bylo by to pro mě strašně těžké. Navíc zrovna ve středu pole máme kvalitní kluky jako Aleše Nešického, Patrika Hellebranda či Christa Tiéhiho, takže tam problém nevidím. Vyndat někoho z nich jen kvůli mně by teď asi nebylo moc prospěšné.

Předpokládám ale, že aspoň v nějakém tréninkovém procesu se raději budete udržovat dál…

Tak já běhám i cvičím, ale těch tréninků s mužstvem jsem měl na jaře jen pár. Opravdu si myslím, že můj návrat na hřiště už není příliš reálný. Nepřineslo by to to, co by od toho asi všichni čekali.