Diogo Jota – nový Cristiano Ronaldo

„Dnešní děcka už mají ve čtrnácti patnácti letech agenty a profesionální smlouvy, ale to rozhodně nebyl můj případ. Já jsem až do šestnácti platil ve svém klubu příspěvky, abych vůbec se svými kamarády mohl hrát fotbal,“ vypráví Diogo Jota – nastupující portugalská superstar a první hráč v historii Liverpoolu, který se dokázal prosadit ve svých prvních čtyřech zápasech na Anfieldu.

Narodil se v prosinci roku 1996 v Portu a s fotbalem začínal v devíti letech poté, co se Portugalsko na domácím EURO 2004 probojovalo do finále, kde smolně padlo s Řeckem. Tehdy devatenáctiletý Cristiano Ronaldo se okamžitě stal idolem většiny portugalských chlapců, a hlavně kvůli němu malý Diogo s brekem prosil svého otce, aby jej místo na plavání dal na fotbal. Aby jednou mohl být jako on.

Na svou cestu s nelehkým úkolem nastoupil v jednom z menších klubů ve čtvrti Gondomar na východě Porta. Na tamním dvou a půl tisícovém stánku hrál Gondomar SC a dnes stále ještě hraje třetí ligu a jeho historicky největším úspěchem je vyřazení Benfiky z domácího poháru v roce 2003. V jeho mládežnických kategoriích se ale hráči nepřipravují na profesionální kariéru, spíš zde jen na umělé trávě tak nějak vyjadřují svou lásku k fotbalu a utužují přátelství. A to byl i případ Dioga Joty [Žoty].

Vy nechcete hrát?

„Měl jsem to štěstí, že jsem mohl hrát v týmu, kde jsme všichni byli jako jedna rodina. Hráli jsme spolu osm let a na to, na jaké jsme byli úrovni, jsme měli opravdu skvělý tým,“ vzpomíná Jota, jenž odsud v šestnácti letech (po sezoně, ve které během sedmatřiceti zápasů nastřílel devětatřicet branek) zamířil na sever města do Paços de Ferreirana. Prý hlavně proto, že jej v Gondomaru nikdy nepozvali na trénink s prvním týmem. „Myslím, že jsem si to zasloužil,“ vzpomínal po letech.

Paços se svým devítitisícovým stadionem už sice patří mezi větší portugalské kluby – v roce 2007 si zahrál Pohár UEFA a o pět let později dokonce play-off Ligy mistrů – ale ve srovnání s Portem, Sportingem či Benfikou jde stále o dva zcela rozdílné světy. Ale alespoň už zde Jota nemusel platit příspěvky.

Strávil zde tři roky, během kterých ještě v dorosteneckém věku nakoukl do áčka a stal se historicky nejmladším střelcem klubu na prvoligové úrovni. Přestože později už nastupoval jen s dospělými, dobrovolně stále bydlel na intru s ostatními dorostenci a veškerý volný čas věnoval hraní FIFY na Playstationu. Zapadnout by neměla ani historka, kterou s oblibou vypráví jeho tehdejší o pět let starší spoluhráč Pele. „Hráli jsme na Sportingu, poločas 1:1, a Diogo se nás v kabině ptá: ‚Borci, vy nechcete vyhrát?‘ Podívali jsme se na sebe, ‚jasně, že chceme, proč se ptáš?‘ nechápali jsme a on na to: ‚Tak to mi budete muset víc přihrávat.‘ Na devatenáctiletého nováčka docela slušné. Byl absolutně přesvědčený o svých schopnostech. Jen jsem na něj s tichým údivem zíral,“ vzpomíná Pele.

Tehdy Jota nastupoval na levé záloze, případně na levém kraji tříčlenné záložní řady, a později se přesunul do útoku, protože i jako záložník trávil nejvíce času okolo šestnáctky soupeře. Nejraději ale nastupoval pod hrotem. V Paços odehrál celkem sedmačtyřicet zápasů, ve kterých nastřílel osmnáct branek, přidal k nim čtrnáct asistencí a zaujal skauty Arsenalu, West Hamu i Atlétika Madrid, kteří jej nakonec za sedm milionů eur přivedli do Španělska.

Hned v prvním rozhovoru řekl španělským novinářům, že se mu hodně líbí Antoine Griezmann – největší hvězda „Rojiblancos“, s níž se nikdo nemohl měřit. „Myslím, že jsme si celkem podobní. Asi bych zvládl podobné věci jako on,“ prohlásil devatenáctiletý mladík. K týmu Diega Simeoneho se Jota připojil v létě roku 2016, ale ani přes obrovské odhodlání jej nepřesvědčil o svých kvalitách a po letní přípravě zamířil na roční hostování do rodného Porta. Když se tamní novináři ptali Jorgeho Simaoa – Jotova kouče ještě z Paços –, kdo je ten mladý Portugalec, kterého Porto získalo na hostování, řekl jim, že budoucí Cristiano Ronaldo. A sklidil posměch.

V dresu Porta pak Jota nastoupil k sedmadvaceti ligovým zápasům, ve kterých nastřílel osm branek a na dalších sedm přihrál, a zahrál si i Ligu mistrů. V té se také dokázal střelecky prosadit. Po úspěšné sezoně se vrátil na Wanda Metropolitano, ale ještě v letní přípravě byl znovu odeslán na hostování – tentokrát až do Anglie mezi vlky.

„Malé Portugalsko“

A v portugalské kolonii, kterou si v druholigovém Wolverhamptonu zbudoval portugalský kouč Nuno Espírito Santo, se chytil parádně. Ve čtyřiačtyřiceti zápasech nasázel sedmnáct branek, na dalších šest přihrál a výrazně se podílel na „vlčím“ návratu do Premier League. Ale ani to Simeonemu nestačilo, aby mladého šikovného útočníka povolal zpět do svého týmu a vyzkoušel ho alespoň v jednom ostrém zápase. Hlavně prý proto, že mladý útočník prý ještě nebyl dostatečně fyzicky připravený na Simeoneho náročný herní styl. A také proto, že on sám si jej do Atlétika nevybral. Namísto návratu do Madridu tak přišel čtrnáctimilionový přestup k Wolves nastálo.

Jak se Jotovi mezi vlky dařilo, proč už ke konci tolik nehrál, jak se rodil přestup do Liverpoolu, jehož skauti Jotu sledovali už čtyři roky a mezi kým ještě vybírali, se dočtete v novém čísle časopisu HATTRICK s Romanem Berbrem sedícím na svém „hajzlu“ na titulní straně.