Je to zásluha všech hráčů z Ústí, říká Jarošík o angažmá v Celje. Plánuje posily z Česka?

Už v úterý, tedy dva dny před startem zimní přípravy, letí fotbalový světoběžník Jiří Jarošík do slovinského Celje, kde bude na jaře zvedat úřadujícího ligového šampiona směrem k evropským pohárům. Jak to vidí s případnými posilami a co na jeho odchod říkali v Ústí, které po podzimu dovedl ke skvělému třetímu místu ve FNL?

Říká se, že slovinština není vůbec jednoduchý jazyk. Jak jste s ní na tom v tuto chvíli?
Ty úplně základní slova už mám asi naučené. Navíc liga startuje až za měsíc, takže nějaký čas ještě mám. Hlavně zpočátku ale budou hráči dostávat pokyny v angličtině a všichni včetně nás trenérů si na to prostě budou muset zvyknout. Bude to těžké, ale každý z kluků musí rozumět mým pokynům. Ať už přijdou v jakémkoliv jazyce.

Plánujete využívat služby překladatele?
Nejdřív si musím udělat takovou malou prověrku, jak je na tom mužstvo jazykově. Přiznávám, že já sám v angličtině vyloženě neválím. Fotbalové pokyny zvládnu bez problémů, do nějakých větších rozhovorů se však zatím pouštět nebudu. Třeba ruštinu mám mnohem silnější. Ale co se týče toho překladatele, toho bych příliš využívat nechtěl. Že bych dával pokyny na hřiště přes něj, to prostě nepřipadá v úvahu. Aspoň ty základy musíme všichni umět stejně.

Jak se to vlastně seběhlo, že vám laso hodil zrovna mistr Slovinska?
Samotného mě to překvapilo. Ale jsem za to hrozně rád a moc si toho vážím. A není to jen moje zásluha, nýbrž zásluha všech hráčů z Ústí. Bez nich by mi taková nabídka nikdy nepřišla. Tímto jim tak chci ještě jednou poděkovat a věřím, že se jim to nějak vrátí.

Bylo to rychlé rozhodování?
To zase ne. První kontakt ze Celje proběhl už někdy koncem října a od té doby jsem ten klub po očku sledoval. Ale nebral jsem to příliš vážně, protože nějaké nabídky jsem dostal i v létě a nic z toho nebylo. Víte, jak to ve fotbale chodí. Dokud není smlouva na stole, tak nemáte vůbec nic. Proto jsem to nijak neřešil a plně se soustředil na práci v Ústí. Ke konci podzimu se však zástupci Celje ozvali znovu a už vyvinuli velký zájem mě získat. A to se jim i povedlo. Ale jednoduché rozhodování to určitě nebylo.

Jaký fotbal bude Celje hrát pod vedením Jiřího Jarošíka?
Nějakou vizi samozřejmě mám. Ještě ale počkejme, jaký dáme dohromady kádr. Loni bylo Celje mistrem, teď je v tabulce až sedmé. Do konce sezony však zbývá ještě 18 zápasů, takže času na nápravu máme pořád dost. I pro mě osobně je velkou motivací dostat mužstvo zpět k pohárovým příčkám. 

Sám jste zmínil, že Celje coby obhájci titulu patří v tabulce až sedmá příčka. Nestrkáte tak trochu hlavu do oprátky?
Jasně, ale Celje má hodně mladých hráčů, u kterých se výkonnostní výkyvy dají pochopit. Navíc po zisku titulu může občas nastat období, kdy to fotbalově prostě nejde. Koukal jsem se na statistiky těch prohraných zápasů a ve spoustě z nich mělo Celje lepší držení míče nebo více střel, jenže zkrátka to tam nepadalo. Někdy pomůže zavést novou myšlenku nebo třeba změnit rozestavení. Ale k vaší otázce, hlavu do oprátky dnes strkáte všude. Tlak na výsledky je dnes v každém klubu. Má startovací pozice, kdy je Celje jako mistr ligy dole a potřebuje probudit, tak není zase tak špatná. Snad to vyjde.
 
Vezmete si s sebou na pomoc i nějakého českého hráče?
To ještě uvidíme. Prostor ke změnám je velmi malý, de facto mám teď nějaké tři týdny na to, abych poznal kádr a řekl, kdo se mi v něm líbí a kdo ne. V Celje je spousta mladých reprezentantů a nejdřív je chci vidět v akci. Pár jmen z Česka se sice už teď nabízí, ale rozhodne i to, zda nám mohou doopravdy pomoci a na jaké by to bylo pozici.

Může být takovou posilou i někdo z Ústí?
Já bych v tom problém určitě neviděl. Zatím ale ani nevím, co si Celje jako klub může vůbec dovolit. Nákup posil se musí sladit i s dlouhodobou strategií klubu. Ale je jasné, že třeba hráči z Liberce či Ružomberoku, kde jsem trénoval, by v mých očích měli mít při výběru přednost. Vím, jak se připravují a jaké jsou jejich charakterové vlastnosti, což je hrozně důležité. Samozřejmě bych některým klukům rád pomohl dostat se výš v kariéře. Ale jde o to, aby i oni byli schopní pomoct zase mně.

Vedení klubu vám dalo celkem volnou ruku ve výběru svých nejbližších spolupracovníků. Už víte, koho si s sebou vezmete do realizačního týmu?
Ona to zas tak volná ruka nebyla, tu si musím nejdřív zasloužit svými výsledky. Náš realizační tým bude ale samozřejmě širší než ten v Ústí, takže teď se ze mě stává i tak trochu manager. Počítám s tím, že hlavně zpočátku tam bude ta jazyková bariéra. Určitě si ale vezmu s sebou svého asistenta a dál se uvidí. Obecně však můžu říct, že utvořit si svůj vlastní realizák je takový můj sen. Obklopit se pouze lidmi, kterým můžu věřit a kteří jsou poctiví a pracovití. To je základ všeho.

Když se teď přesuneme k Ústí, tak vy jste ho na podzim dovedl na skvělé třetí místo FNL. S tím půlrokem tam tak musíte být naprosto spokojen…
To určitě ano. Hodnotí se mi to dobře. I tam jsem do toho šel po hlavě, protože v létě odešlo šest hráčů a kádr se dost omladil. Ale jsem rád, že to kluci vzali za správný konec. Vytvořili skvělou partu, kde jeden pomáhal druhému. I kvůli tomu jsem opravdu dlouho zvažoval, zda do Celje jít nebo ne. Těch pozitiv ale byla v Ústí celá řada. A já si opravdu moc přeji, aby to klukům takhle šlo i beze mě.

Je podle vás Ústí připraveno dotáhnout svou podzimní jízdu třeba až k postupu?
To nejde takhle říct. Určitě budou další změny v kádru, skončí někteří hráči působící na hostování. Do toho přijde nový trenér se svou vlastní fotbalovou vizí. Chvíli asi potrvá, než si všechno sedne. Na jaře to tak Ústí nebude mít vůbec jednoduché, na druhou stranu ale kluci mají něco nahráno. A ty body jim dají trochu času na víc.

A jak na váš odchod do Celje reagovalo ústecké vedení? Gratulovalo vám, nebo bylo spíše smutné, že odcházíte již po půlroce?
Úplně nadšení z toho asi nebyli. Pan Kožíšek (ředitel klubu) i pan Heidenreich (sportovní ředitel) jsou ale inteligentní lidé a rozumí fotbalu. Možná se dalo tušit, že po takovém podzimu se nějaká nabídka na někoho objeví. Že to bude zrovna na trenéra a dotáhne se to do konce, je zkrátka fakt. A je jasné, že vzhledem k tomu, že tým šlapal a byl úspěšný, si vedení tuhle změnu nepřálo. Já to plně chápu. I proto se mi Ústí opouštělo těžce a hodně jsem to zvažoval. S panem Heidenreichem jsme to dlouze probírali. A i když ho můj odchod mrzel, já pevně věřím, že jsme pořád kamarádi.

Chceme posilu do každé řady, říká Zavadil z Opavy. Svou kariéru pokládá za uzavřenou