Už i otec mi říká, kdy dám taky gól nohou, usmívá se Rabušic a modlí se, aby byli všichni zdraví...

Liberec si zahraje play-off o Evropskou ligu a může za to výhra nad Fotbal Club FCSB, o což se na rumunské půdě za známých okolností postarali Júsuf Hilál a Michael Rabušic. Jak vše hodnotil velezkušený forvard s minulostí v italském či maďarském prostředí?

O tlaku před prvním rozvlněním sítě...

"Do vápna létal jeden centr za druhým a myslím si, že my s Júsufem máme hlavy silné. Šance přibývaly. Sbírali jsme odražené míče, ze kterých byly další střely. Už jsem jen čekal, kdy to tam spadne. Tuhle pasáž zápasu jsme hráli dobře. Létalo to tam zprava, zleva. Byli jsme nebezpeční z rohů. Byla to spíše otázka času. Po gólu Jusiho jsme se uklidnili a pokračovali v podobné hře. Nepřestali jsme hrát jako v Litvě, kde jsme zalezli a pos*ali se. Proti FCSB jsme to s přehledem uhráli."

O úlevě v podobě postupu dál...

"Nevím, jestli hodnotit v první řadě zápas nebo spíš vše okolo, co se řešilo. Bylo to těžké. Strašně těžké nastavit hlavu. Do poslední chvíle jsme nevěděli, jestli se bude hrát nebo ne. S kým budou hrát. Jestli s dorostenci a bude to pro nás jasný postup. Nakonec si koupili hráče z rumunské ligy, kteří mají svou kvalitu. Samozřejmě nebyli sehraní. Bylo to podobné, jako když hrál náš nároďák proti Skotům. Je vidět, že když se dají dohromady dobří hráči, mohou odehrát dobrý zápas. Bylo to tedy těžké utkání a jsem strašně rád, že jsme to zvládli s čistou hlavou. Už nám chybí zvládnout jen jeden zápas. Doufejme, že to dokážeme."

O tom, zda mu sedí role žolíka...

"To nesmím říkat, jinak mě trenér bude dávat na hřiště jen jako žolíka. Takovýto zápas byl pro mě jako ušitý. Oni hráli v deseti a my hráli tak, že do vápna létal jeden centr za druhým. Oni navíc vzadu neměli moc vysoké hráče. Škoda jen, že jsme nepřidali více branek. Uvidíme, jak to bude v neděli. Každý hráč chce hrát všechny zápasy. Já klepu, že jsem zdravý a užívám si to, když se daří. Doufejme, že to vydrží co nejdýl. Musíme být pokorní a jít krok po kroku dál.

O tom, že všechny tři dosavadní branky ve Slovanu zaznamenal hlavou...

"Nevím, nevím. Už i otec mi říká, kdy dám taky gól nohou. Já jsem rád i za góly hlavou. Pešek, Mosquera i Koscelník to skvěle centrují do vápna. Mě když to trefí do hlavy, tak je velká šance, že z toho bude gól. Musí mě ale trefit. Těžké pozice pro mě nejsou. Když můžu jen nastavit hlavu, není to špatné."

O tom, zda se kvůli nákaze nebál chodit na těsno do soubojů...

"Na hřišti určitě ne. Během zápasu o tom nevíte a nemyslíte na to. Po zápase nám řekli, ať si s nimi nepodáváme ruce. Já se jen modlím, abychom byli všichni zdraví, až přijedeme. Kdyby se to začlo u nás kumulovat jako v Bukurešti, byl by to velký problém. Do posledních testů se zavřeme na hotel, abychom zůstali všichni zdraví a doufám, že budeme."

O tom, jak se těší na play-off Evropské ligy na domácí půdě...

"Konečně to bude doma, což je super. Jen je škoda, že na stadion nemůžou fanoušci. U Nisy hrajeme všichni rádi a lidi nám tam strašně pomáhají. Teď budou v Liberci po hospodách. Doufám, že to stihnou zkouknout do 22 hodin a že jim uděláme radost."

O nedělním vystoupení v Ďolíčku proti Pardubicím...

"V pátek ráno odlétáme zpět do České republiky. Bylo to náročné i v tom, že se nehrálo v Bukurešti, ale dvě hodiny od ní. Cesta nebude jednoduchá. Po příletu se zavřeme na hotel, nejspíš v Praze a budeme se chystat na Pardubky. Uvidíme, v jaké budeme sestavě a kdo dostane šanci. Zápas chceme zvládnout, jelikož jsme nezvládli ten s Karvinou a nechceme, aby nám bodově utekla špička tabulky."