Sýkora o Poznani: Za tu krátkou dobu pozoruju, že jde o výborný klub, v němž vše funguje úplně fantasticky

Majitel čtyřleté smlouvy s Lechem Poznaň Jan Sýkora už má za sebou debut v Ekstraklase - proti Wisle Plock naskočil do hry v 84. minutě a podílel se na remízovém výsledku 2:2.

Jaká byla premiéra? "Jsem rád, že jsem se na hřiště alespoň na chvíli podíval. Ale radost z prvního startu mi pokazila remíza. Dostali jsme dva góly z penalt a sami nevyužili naše příležitosti. Věřím ale, že po reprezentační pauze už budeme pokračovat vítězně," uvedl na webu sport.cz bývalý hráč Slavie, se kterým v novém působišti primárně počítají na křídla.

Pro borce, jenž si vyzkoušel angažmá v Liberci i Jablonci, je hodně důležité, že nebyl odeslán na další hostování. "Prioritou pro mě bylo zahraničí a na jaře jsem si říkal, že by to mohlo vyjít. Trošku mi však vzala vítr z plachet korona. Nakonec to však vyšlo. Jsem rád, že mě Slavia pustila. Už jsem byl i rozhodnutý, že kdyby mi nevyšlo zahraničí, budu se připravovat se Slavií. Je dobrý být zase v kabině, kam patříte. Už jsem nechtěl být každý rok někde jinde," informoval na sport.cz Sýkora.

Toho, že se v Edenu neprosadil více, vůbec nelituje a dotyčnou kapitolu v sobě uzavřel. "Nepřemýšlím tak. Co se stalo, stalo se. Cesty jsou občas klikatý. Třeba díky tomu, že jsem šel do Jablonce, o mě Lech stále stál. Myslím, že v Jablonci bylo vidět, že jsem hrál a měl i hodně bodů. Lepší, než kdybych třeba ve Slavii seděl na lavičce. Lech měl o mně tři čtvrtě roku, možná rok zájem, a teď je na mně, abych předvedl dobré výkony," doplnil Sýkora, jehož slova vyšla na sport.cz.

Podle tisku jde o největší posilu v historii Poznaně. "Nevím, zda jde o úplně největší přestup, možná jo. Ale víceméně je to jedno, jestli bych přišel zadarmo nebo jde o největší přestup. Nikdy jsem takový věci neřešil. Chci se tady prosadit, předvádět výkony, které by mě mohly dostat i do reprezentace a kterými pomůžu celému klubu. Za tu krátkou dobu pozoruju, že jde o výborný klub, ve kterém všechno funguje úplně fantasticky. Za příklad tady třeba furt dávají Roberta Lewandowského. Vzpomínají tady na něj pořád. Zmiňovali ho zatím skoro všichni, se kterými jsem se bavil. Každý se mě ptal, komu jsem fandil ve finále Ligy mistrů. A víceméně všichni tady fandili Bayernu. Už jen právě kvůli němu," zaznělo z úst šestadvacetiletého univerzála, jenž v minulosti sbíral zkušenosti také ve sparťanské rezervě či Zbrojovce.

Ten sám jednou sebevědomě uvedl, že sní o výhře v Lize mistrů, což by však znamenalo, že by se musel posunout ještě o něco výše. "Proč bych o tom nesnil? Musíte snít o velkých věcech. Nanejvýš jen skončíte pod nimi. Ale když o nich nebudete ani snít, tak se k nim nepřiblížíte. Když budu hrát dobře, tak bych se určitě ještě chtěl posunout do lepšího klubu. Neříkám, že tady budu do pětatřiceti a pak skončím, i když tím netvrdím, že bych tady nemohl zůstat i delší dobu, když se mi bude dařit a budu tady spokojený a šťastný," uzavřel sportem.cz citovaný rodák z Plzně.