Dříč Mašek chce stihnout závěr sezony. V boji o sestavu udělám maximum, slibuje fanouškům

Jak jste na tom momentálně po zdravotní stránce?

Trénuji normálně s týmem a dělám všechny věci jako ostatní kluci. Cítím se dobře. Postupně ještě přidáváme na zátěži, takže během dalších týdnů bych už mohl být stoprocentně připravený. Pokud fakt začneme hrát toho 25. května, mohl bych stihnout něco odehrát ještě v této sezoně.

Přetržení předního zkříženého vazu patří k nejtěžším fotbalovým zraněním. Nejste i vy sám trochu překvapen, jak jde vaše rekonvalescence rychle?

Abych řekl pravdu, tak zatím při každém mém zranění šla ta rekonvalescence celkem rychle. Naštěstí se to potvrdilo i tentokrát. Rychlé to je, ale pro mě jenom dobře. Jsem moc rád, že už teď mohu dělat věci, které bych normálně mohl dělat až tak za dva měsíce. Snad to tak bude i dál pokračovat. Hlavně aby se ten vaz zcela zahojil a já už s ním neměl nikdy problémy.

Zavzpomínáte na to, jak a kdy jste si to zranění vlastně přivodil?

Bylo to 26 října. Shodou okolností při utkání v Příbrami, odkud pocházím. Stalo se mi to při blbém pohybu v rotaci. Hned jsem cítil, že je něco špatně. Sice jsem ještě pět minut pokračoval ve hře, následné vyšetření ale bohužel potvrdilo, že je ten křížák opravdu přetržený.

Byla nějaká těžká překážka, kterou jste při léčbě musel překonat?

Musím zaklepat, že vůbec. Od začátku všechno probíhalo hladce. Velmi rychle jsem začal rehabilitovat. Už po 14 dnech jsem pomaličku odhazoval berle a začal nohu zatěžovat. Myslím, že právě to mi hodně pomohlo. Byl to jeden z předpokladů pro to, abych se vyléčil a rychle se to hojilo.

Dá se říct, kdo byl pro vás v té době tou největší oporou?

Určitě rodina, přítelkyně i lidé z klubu. Každý mi věřil, že se dám dohromady a budu zase hrát. Podporovali mě vlastně všichni, s nimiž jsem se setkal. Já jsem se snažil do toho dát maximum a musím říct, že i tahle psychická stránka mi dost pomohla.

Díky dlouhé aktuální pauze stihnete konec sezony. Nedobírají si vás vaši spoluhráči malinko za to, že jste jeden z mála hráčů v Česku, kterým koronavirová pandemie přišla vlastně vhod?

Přesně tak. Bavil jsem se o tom s klukama i s trenérem. Je to sice hloupé takhle říct, ale mě ta pauza v podstatě pomohla. Měl jsem díky ní trochu větší klid a hlavně prostor k tomu nohu doléčit a nabrat fyzičku. Navíc tím, že se odložily zápasy, jsem dostal šanci k tomu ještě stihnout konec sezony.

Kvůli tomu zranění asi nebudete na zlínské hostování pamatovat zrovna dvakrát v dobrém, mám pravdu?

To zase ne. Já jsem tam šel s tím, abych tam odehrál co nejvíc utkání. A to se mi dařilo. Hrál jsem většinou celých 90 minut a vstřelil i nějaké góly. Dostával jsem se do formy, až bohužel přišlo tohle zranění. Ale to k fotbalu patří a nejde se na to vymlouvat.

Co vlastně říkáte na to, že je Zlín až na čtrnáctém místě tabulky? Kde byla na podzim největší chyba?

Hlavně výsledkově se nám bohužel nedařilo. V některých zápasech jsme sice herně dominovali, ale dávali jen málo gólů. A když nejsou góly, nejsou ani výsledky. Herně jsme však na tom podle mého byli lépe než na čtrnácté místo tabulky.

Teď jste zpátky v Mladé Boleslavi, kde vás čeká tvrdá bitva o sestavu. Jste připraven se o to porvat?

Určitě ano. I proto jsem šel hostovat do Zlína, abych nabral praxi a pak zase hrál tady za Mladou Boleslav. Sice se teď vracím po zranění, ale o to víc jsem na sobě makal a dřel, abych se dostal opět do formy. Teď doufám, že to prodám a že si vybojuji místo v sestavě. Udělám pro to maximum, co ve mně bude.

S jakým týmovým cílem vlastně vstoupíte do závěrečné fáze sezony? Tedy pokud se skutečně začne hrát…

Jednoznačně chceme obsadit pohárové příčky. To znamená udržet se v první skupině a pak se porvat o místo v Evropě.