Rezek: Snad se po mně nebude Horváth vozit, že jsem ho třikrát odmítnul

Funkční veterán Příbrami Jan Rezek přiznal, že o příchodu svého velkého kamaráda Pavla Horvátha na trenérskou lavičku věděl o něco málo dříve, než k němu došlo. I tak však při jeho první návštěvě kabiny nevěděl, jak se má chovat...

Po společných dnech v Teplicích, na Spartě a ve Viktorii už se mohli potkat hned třikrát. Horváth totiž dalšího bývalého reprezentanta lákal jak do třetiligových Domažlic, tak do druholigového Sokolova či plzeňské junioky, kde mu nabíze pozici hrajícího asistenta, jehož se nakonec ujmul Peter Grajciar.

K opětovnému setkání tak došlo až napočtvrté. "Doufám, že se po mně nebude vozit, že jsem ho třikrát odmítnul. Teď jsem ho ale vlastně přitáhnul já, bude si na mě muset dát pozor," usmíval se webem sport.cz citovaný sedmatřicetiletý středopolař.

Úvodní tréninkové jednotky se však choval jinak než normálně a příliš se neprojevoval. "Jindy jsem hlučnější. Asi jsem se držel trochu zpátky, aby si kluci neřekli: Hele, přišel nový trenér a Réza se ukazuje. Ne, teď vážně. V těch dvou trénincích jsme dělali něco úplně jiného. Fotbalové, herní věci, což bylo pozitivní," doplnil na sport.cz Rezek.

Opora posledního celku Fortuna:ligy také nemá problém přiznat, že v pohledu na fotbal se decentně rozcházejí. "Vyznávám jednoduchý styl na jeden, dva doteky. Horvi spíš tíhne k postupnému útoku, s držením míče. Díky němu jsem se ale naučil, jak by měla kabina fungovat. Jít po zápase na večeři k tomu patří. Tyto věci už se teď skoro nedějí. Je totiž na trávníku znát, když si hráči rozumí i mimo něj. Kdykoli za sebe máknou," uzavřel rychlík, který si vyzkoušel také kyperskou, ruskou či čínskou nejvyšší soutěž.