Realita mě šokovala, zůstal jsem stát s otevřenou pusou, říká o maďarských podmínkách Vaněček

Zatímco ve skotském Hearts zažíval osmadvacetiletý forvard David Vaněček těžké časy a byl odstaven velmi brzy po první šanci, v maďarském celku Puskás Akadémia je to zcela jiný příběh...

"Angažmá ve Skotsku mělo dvě strany. Po fotbalové jsem to kousal špatně. Byl jsem zvyklý pravidelně hrát, tam jsem jenom trénoval. Stávalo se, že jsem přijel na zápas, a kustod mi povídá: Nemáš připravené věci, utkání se tě netýká. Že nejsem v nominaci mi nikdo neřekl. Tohle už bylo hodně na psychiku. Na druhou stranu jsem se radoval z narození dcery. Žil jsem si v podstatě s rodinou v krásném Edinburgu klidný život. Věděl jsem, že pod trenérem Leveinem hrát nebudu a že musí přijít změna. Přitom mě po premiéře ve Skotském poháru chválil, nahrál jsem na gól. Za tři dny v premiéře v lize proti Dundee mě po třiatřiceti minutách vystřídal a odhodil. V souvislosti s mým výkonem použil dokonce výraz odpadky. Fakt síla," kroutil hlavou serverem sport.cz citovaný spoluhráč Jakuba Plška, se kterým dojíždí do Felcsútu z nedaleké Budapešti.

Ofenzivně laděný hráč, jenž v české lize naposledy působil v Teplicích, si totiž připsal v této sezoně již deset přesných zásahů a pod exlibereckým stratégem Zsoltem Hornyákem evidentně pookřál. O tom, že udělal správný krok, nepochybuje a utvrzují ho v tom i podmínky, které jsou srovnatelné s evropskými velkokluby.

"Jsem nadšený, jak se to otočilo. Ale upřímně, když mi v létě volal trenér Hornyák, jestli by mě zajímalo angažmá v Puskási, v první chvíli jsem nebyl přesvědčený, jestli bych chtěl do Maďarska jít. O tamním fotbale jsem neměl ponětí. Kývnul jsem poté, co jsem si o klubu zjistil informace. Realita mě ale šokovala. Když jsem přijel, zůstal jsem stát s otevřenou pusou. V životě jsem nic takového neviděl. Ohromilo mě plně všechno. Areál je neuvěřitelný. Hlavní stadion je architektonický skvost, byť je menší. Kolem je devět tréninkových hřišť, z toho čtyři vyhřívaná. V posilovně jsou stroje, které jsem dosud neznal. Je tu i malá nemocnice. Každé tři dny nám berou krev, zjišťují únavu. Trenér má za půl hodiny výsledky, na jejich základě určuje zátěž. Vážně naprostý ráj. Je tu také běžecký pás, ve speciální místnosti, kde lze ubírat váhu. Ti, kteří se vracejí po zranění, běhají třeba jen se třiceti procenty své hmotnosti. V areálu je ubytování a škola pro hráče z mládežnické akademie. Každý ročník má svoje hřiště i GPS vesty," rozplýval se z aktuální maďarské mise Vaněček, jehož slova zazněla na serveru sport.cz.

Současného angažmá si tak mimořádně váží a jeho gólové oslavy by se měly změnit. To už ovšem z rodinných důvodů. "Vrátil jsem se tam, kde jsem chtěl být. Těší mě, že i jaro jsem začal dobře, zimní příprava totiž pro mě nebyla jednoduchá. Před Vánoci mi umřel táta. Byl vážně nemocný. Šestnáctého prosince jsme hráli poslední zápas podzimu, patnáctého jsem se s ním stihnul rozloučit v nemocnici. Nikdy bych nebyl tam, kde jsem, kdybych neměl tak skvělého tátu. Za všechno vděčím jemu. Každý gól, každý svůj fotbalový úspěch mu budu posílat do nebe," uzavřel v interview pro sport.cz rodák z Plané, jenž se v minulosti pral také za Hradec, Jihlavu, Sokolov, Vlašim, Ústí či Plzeň.