O titulu je asi rozhodnuto, Slavia nemá soupeře. Se Severočechy to má snadné, nemůžou nasadit její hráče

Do konce české nejvyšší fotbalové ligy sice ještě zbývá šestnáct kol (jedno na podzim, deset plus pět nadstavbových na jaře), v nichž se hraje o 48 bodů, ale už po 19. dějství to vypadá, že pražská Slavia svůj titul v květnu 2020 obhájí. Už nyní získala 51 bodů (ztratila jich jen šest remízami 0:0 v Karviné a v Olomouci a 1:1 v Opavě), dostala pouze tři góly. Po první prosincové sobotě již vede před druhou Plzní o čtrnáct bodů, když v pátek suverénně vyhrála 3:0 v Liberci, zatímco viktoriáni druhý den prohráli 1:2 na Slovácku.

O titulu je asi rozhodnuto, Slavia nemá soupeře. Se Severočechy to má snadné, nemůžou nasadit její hráče

Už počtvrté za sebou nedokázali Vrbovi svěřenci zvítězit na cizím hřišti (prohry 1:2 v Mladé Boleslavi a nyní na Slovácku, remízy 1:1 ve Zlíně a v Karviné), mezitím podlehli i doma právě Slavii 0:1. Naposledy venku vyhráli 21. září v Českých Budějovicích 3:0…

Nevím, co by se muselo stát, aby červenobílí na jaře o titul přišli, jedině snad kdyby do Edenu přišla epidemie nějaké závažné choroby.

Slovácko porazilo Plzeň zaslouženě

Plzeňský trenér Pavel Vrba bezprostředně po zápase v rozhovoru pro O2 TV Fotbal tvrdil, že Slovácko vyhrálo proto, že bylo ve druhé půli za stavu 1:1 šťastnější než západočeský tým. „Dovolil bych si tentokrát s trenérem Vrbou nesouhlasit. Slovácko totiž vyhrálo zaslouženě,“ řekl expert O2 TV Fotbal Petr Švancara a měl pravdu.

Dnešní Plzeň, v níž jsou na postupném odchodu dlouholeté opory jako David Limberský a Roman Hubník, už nemůže být Slavii v této lize vážným protivníkem. Bude ráda, když udrží druhé místo, ať už ji povede Pavel Vrba, nebo trenér slovenské „jedenadvacítky“ Adrián Guľa.

Na pozápasové tiskové konferenci na Slovácku byl Vrba už ke svým svěřencům kritičtější.

„Zápas jsme bohužel nezvládli. Ve dvou situacích jsme nebyli dostatečně důrazní a důslední a Slovácko toho využilo. Na druhou stranu to byl zajímavý fotbal, oba týmy chtěly vyhrát a snažily se hrát ofenzivně. Slovácko v tom bylo úspěšnější, proto vyhrálo. V útočné fázi jsme měli být přesnější, za stavu 1:1 byly situace, kdy jsme mohli utkání otočit na naši stranu, ale nebyli jsme dostatečně přesní,“ konstatoval Pavel Vrba.

„Hlavně dostáváme hodně gólů. V minulosti jsme byli kritizováni za to, že jsme venku vyhrávali 1:0. To jsme asi byli mnohem důslednější, v defenzivě jsme možná byli víc týmoví a třeba jsme nebyli tolik aktivní jako v těchto zápasech, kdy nás vývoj v tabulce tlačí k tomu, abychom byli hodně aktivní i venku. Domácí toho využívají a jdou pak do situací, které jim vyhovují a ve kterých možná jindy v domácím prostředí tak často nebývají. Ale máte pravdu, že mužstvo, které chce hrát vysoko, by takové góly nemělo dostávat. I výsledek 1:0 by byl pro nás pořád lepší,“ uznal Vrba.

Jenže, jak doložila zmíněná statistika posledních venkovních zápasů, Viktorka už venku nevyhrává ani 1:0.

Milan Škoda podruhé za sebou strůjcem výhry

Slavia v závěru sezony objevila staronového útočníka. Milan Škoda, povzbuzený předchozím výkonem proti Karviné, dal v Liberci první gól, na druhý přihrál a kdyby jej Souček za stavu 2:0 pustil k penaltě, kterou stejně neproměnil (už potřetí v sezoně), mohl se slávistický kanonýr k vysněné stovce přiblížit na sedm branek (nyní mu jich při 92 gólech chybí osm).

„Po dlouhé době dal Milan zase gól ze hry. A po dlouhé době nám útočník zahrál tak, že byl platný i v přechodové fázi. Udržel spoustu balónu, hrál výborně,“ pochválil Milan Škodu trenér Slavie Jindřich Trpišovský. Třeba tedy útočník, jemuž bude v lednu už 34 let, v Edenu vydrží i na jaře a vstoupí v červenobílém dresu do Klubu ligových kanonýrů týdeníku Gól.

Kdo by měl kopat penalty ve Slavii? Možná Stanciu

Problém má ovšem Slavia s proměňováním penalt. Právě Škoda sice s obtížemi proměnil pokutový kop v závěru předchozí duelu s Karvinou (2:0), ovšem hlavní exekutor Tomáše Souček v této sezoně zahrával už celkem sedm penalt a dal z nich jen čtyři góly. Na Spartě, s Příbramí, s Teplicemi a v Lize mistrů s Interem Milán uspěl, naopak v Karviné, doma s Baníkem a v Liberci nikoliv.

Vypadá to, že jeho typické rány doprostřed brány už brankáři „vyčíhli“, stejně jako se to předtím stalo právě Milanu Škodovi. V pátek poradil liberecký trenér gólmanů Marek Čech za cenu žluté karty brankáři Slovanu Filipu Nguyenovi, ať zůstane při Součkově střele stát a vyplatilo se to.

V minulosti nebyl při exekuci pokutových kopů suverénní ani další náhradní kapitán Slavie Josef Hušbauer. Jenže trenér Trpišovský je v takových případech konzervativní. A to přesto, že se z pověrčivosti na to, jak jeho svěřenci penalty zahrávají, nedívá.

Tomáš Souček na seznamu hráčů určených na pokutové kopy, na kterém kromě něj jsou teď i Milan Škoda a Nicolae Stanciu, zůstane. I když Stanciu by byl za dané situace možná nejlepší volbou.

Suk po zápase říkal, že za stavu 2:0 už penaltu kopat nepůjde, je to podruhé za sebou, co ji za tohoto vedení nedal (předtím to bylo v Edenu proti Ostravě – pozn. aut.). Ale ty důležité dává. I kdyby se na ni hrnul, matematicky roste pravděpodobnost, že ji nepromění. Ve čtvrtek na tréninku je nedával, chtěl to asi zlomit, ale nepovedlo se mu to. Je to vždy o pocitu na hřišti, těch důležitých penalt dal spoustu. Budeme mít dál tři střelce, které máme určené, třeba Nico Stanciu se pořád hlásí na penaltu. Střelce tedy máme v zásobě,“ řekl smířlivě Trpišovský.

Ale škoda, že Tomáš nepustil na penaltu Milana, když hrál takhle dobře a už měl na svém kontě dva body za gól a přihrávku. Máme určené pořadí, nerad to měním. Kdyby to bylo 0:0, určitě by šel Suk, ale za tohoto stavu - a když Souček nehrál úplně dobře a Škoďák naopak výborně - , to pro mě bylo trochu překvapení,“ přiznal trenér Jindřich Trpišovský, že čekal, že si balon vezme v pohodě hrající Milan Škoda.

Otázkou je, zda by si tedy v takovém případě neměl (kterýkoli) trenér prosadit z lavičky svůj názor. Spíš než si hledat za ní své oblíbené místo, aby se na to nemusel dívat. Už jsem o tom psal minule, při vší úctě k trenéru Trpišovskému (i Vrbovi, který se při penaltách svých svěřenců také otáčí zády), ale tohle chování českých koučů se mi nezdá dvakrát profesionální. Jako bývalý basketbalový trenér jsem si nedovedl představit, že bych se při střelbě rozhodujících šestek v závěru zápasu místo ke svému svěřenci otáčel ke zdi. Naopak bylo normální povzbudit ho alespoň slovem či pohledem.

Navíc, jak se zdá, tak Trpišovskému ten pověrčivý rituál ani moc nevychází.

Oslabení soupeři pod Ještědem

Ale to je jen piha na kráse červenobílé ligové jízdy na podzim roku 2019. I když je pravda, že to Slavia měla těžší na hřištích moravskoslezských outsiderů, kde nečekaně ztrácela, než na dříve tak obávané severočeské půdě – v Jablonci a v Liberci. Tam červenobílí vyhráli přesvědčivě celkovým poměrem 5:0 (2:0 v říjnu v Jablonci, 3:0 nyní v Liberci).

K tomu je ovšem nutno dodat, že slávisté to teď mají pod Ještědem o dost jednodušší než jejich soupeři. Do Jablonce poslali na hostování trio hráčů, kteří nemohli nastoupit (Sýkora, Matoušek, Jugas), do Liberce dokonce čtyři (Baluta, Musa, Oscar, Kuchta).

„Kuchta nastupuje jako náhradník, ale právě ti tři zbývající nám v pátek citelně chyběli ve finální fázi,“ konstatoval s klidem liberecký trenér Pavel Hoftych.

Počet hostujících hráčů by se měl regulovat

Píšu o tom už několik let, že tahle praxe dělá z české Fortuna:ligy poměrně neregulérní soutěž. V době své bývalé slávy to takto dříve s úspěchem praktikovala pražská Sparta. Slavia jako snad jediná dříve nechávala své hráče na hostování proti sobě hrát, ale když jí fotbalisté, které částečně platila, začali připravovat o cenné body, přidala se k této všeobecné tuzemské praxi také.

Jak už bylo řečeno, na dobrém jménu soutěže to nepřidává. Jednak diváci nevidí v akci nejlepší hráče, přestože si zaplatili. A jednak si nejbohatší klub teoreticky může koupit většinu nejlepších fotbalistů v lize, rozeslat je na hostování a pak v nejvyšší soutěži na rozdíl od konkurentů nastupovat proti „béčkům“.

Ano, je to složitá situace, ale možná by věci prospěla alespoň nějaká regulace. Třeba, že by v jednom týmu mohl hostovat jen jeden hráč z každého klubu. Čtyři už je moc, to je víc než třetina základní jedenáctky.

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK