Jak se i v deníku Československý sport cinkalo klíči aneb „Miloši, končíme!“
Osobní vzpomínka na deset listopadových dní, které otřásly i redakcí Čs. sportu (Autor Pavel Procházka, publikováno 17. listopadu 1999 v deníku Sport).
V pátek 17. listopadu 1989 dopoledne navštěvuje redakci tehdejšího Československého sportu v Praze Na poříčí kapitán československé fotbalové reprezentace Ivan Hašek. Přichází odpovídat na telefonické dotazy čtenářů, kteří se s ním chtějí podělit o zážitky z čerstvého postupu na MS v Itálii 1990, který byl potvrzen ve středu v noci 15. listopadu 1989 bezbrankovou remízou v Portugalsku.
Otázky se jen hrnou, s kolegou Ladislavem Ježkem, tehdejším vedoucím fotbalového oddělení, musíme původně plánovaný prostor pro interview s Haškem rozšířit. Trošku mě to zaskočí, protože chci být včas na Albertově na manifestaci k padesátému výročí událostí 17. listopadu 1939. Říkám si, že když přijdu o půlhodiny později, bude už po všem. Manifestace byla sice výjimečně povolená, ale čekám, že ty dvě tři tisícovky lidí nenajdou pro už nepovolený pochod Prahou odvahu.
Na Albertově mě šokuje snad deset tisíc odhodlaných lidí. Nejdříve se jde podle plánu na Vyšehrad. „Jsme na špatném hradě,“ volá se tam ovšem a nekonečný nadšený průvod se vydává do centra Prahy.
„Dneska by to šlo“
Potkávám se s redakčním kolegou Tomášem Urbanem a jeho tehdejší manželkou. „Dneska by to šlo,“ říkáme si spolu s davem mnohoznačně. U botanické zahrady je průvod na půl hodiny zastaven policejním kordonem. Dívky nabízejí po zuby ozbrojeným policistům květiny, ti nevědí, co mají dělat. Z davu nikdo neodchází, naopak průvod jde oklikou na nábřeží a kolem Národního divadla zamíří na Národní třídu, kde nás zastavuje další policejní kordon a jiný zezadu uzavře cestu zpět.
Na vytoužený Václavák se už nedostaneme, ale domů se také nikomu nechce. Policajtům dojdou nervy a v trychtýři mezi obchodním domem Máj a Mikulandskou ulicí začíná známá pendreková krvavá nakládačka. O rány pendrekem ani tak nejde, spíš mám strach, že mě dav natlačí do některé z výloh zdejších obchodů.
Před prodejnou ovoce a zeleniny se potkávám s tehdejším elévem deníku Práce, později redaktorem Večerky, Luborem Černohlávkem. „Je to hrůza, o tomhle by chtělo napsat,“ stačíme si říct, než se smýkáni davem znovu rozdělíme. V místech, kde dnes stojí památníček a zapalují se svíčky, dostávám i já jednu ránu do zad. Policista má ve tváři zběsilý výraz, ale má péřová bunda je natolik silná, že jeho ránu ani necítím.
Využívám znalosti pražských uliček a Mikulandskou se vymotám z místa dění. Až pak, po deváté večer se oklikou vracím na místo činu a vidím krvavé kaluže.
O víkendu události akcelerují. Objevuje se zpráva o údajné smrti studenta Šmída, vzniká Občanské fórum. V pondělí už jdeme na Václavák s několika odvážnějšími kolegy z redakce ve větším počtu. V tento také lidé poprvé vytahují klíče z kapes, cinkají a volají na Jakešovu adresu: „Miloši, končíme!“
Deník Sport se připojuje k OF
Na Václavák pak chodíme celý pracovní týden a o víkendu míříme na Letnou. Po počátečních rozpacích se ve čtvrtek 23. listopadu 1989 skupině redaktorů pod vedením vedoucího vydání Lumíra Proppera podaří v redakci Československého sportu prosadit i na stránkách tělovýchovného listu podporu Občanskému fóru a požadavkům studentů.
V pondělí 27. listopadu 1989 se připojujeme k manifestační generální stávce. Poprvé v životě, nejspíš trochu naivně, prožíváme radost ze svobody slova bez cenzury a autocenzury. Je to stále nádherný pocit a už kvůli němu to „stálo za to“.I když i v dnešní době se setkáváme s lidmi, kterým by nějaká obdoba nechvalně známého cenzorského úřadu FÚTI a ČÚTI (Federálního a Českého úřadu pro tisk a informace), odkud by mohli řídit, o čem se smí a nesmí psát, asi vyhovovala.
O tom, jak Ivan Hašek vyhlásil fotbalovou stávku a mluvil spolu s Václavem Havlem, Věrou Čáslavskou či Alexanderem Dubčekem z balkonu na Václavském náměstí i o tom, jak kapitáni Slavie a RH Cheb Pavel Řehák a Jaroslav Šilhavý odmítli nastoupit k ligovému utkání v Edenu, si přečtěte v novém čísle HATTRICKU (v příloze k 30. výročí 17. listopadu), které vyšlo ve čtvrtek 14. listopadu 2019.
ZdenekH
/ před 5 lety 15.11.2019 18:11
Doufám, že tady nedostanu sprďáka za politické kecy, ale smutný je, kam se to docinkalo. Na hradě bývalý komunista, předseda vlády bývalý komunista a estebák (svazek Bureš), předseda poslanecké sněmovny "listopadová mlátička", a vláda je závislá na komunistech, které vede taky estébák (Vojtěch a později Falmer). Je to smutný, ale je to tak.
A to jsem se myslel, že cinkání bylo právě proti těmto lidem. Ono to už začalo, když p.Havlovi radil Čalfa, který bnyl bolševikem od svých 18 ti let.
Zdendo
/ před 5 lety 15.11.2019 18:24
Když se tady cinkalo klíčema tak skoro všichní lidé měli v hlavách jenom to že budou mít tu možnost se podívat na západ a že si tam budou nakupovat západní věci a to o čem je kapitalismus moc nevěděli a Českej národ je závistivej a bezpateřni proto je to tam kde je
Re: CarlCox
/ před 5 lety 15.11.2019 19:03
Však taky Ivánek zacinkal klíčena a odstěhoval se do sladké Francie.
ZdenekH
/ před 5 lety 15.11.2019 19:15
Je vidět, že jsi žil venku, my co jsme tady byli, tak jsme určitě necinkali kvůli tomu, abychom mohli jet do Bavor a koupit si tam mýdlo. Cinkalo se hlavně proto, aby bolševik šel do hajzlu. Ale možná máš pravdu, když si čtu, jak dopadají ankety k 30 výročí.
Re: ZdenekH
/ před 5 lety 15.11.2019 19:44
Však už taky byl sbalenej. Když jsem v létě 1989 přišel na ÚV KSČ, tak jsem tam potkal známého, co tam pracoval, a ten, když jsem se s ním bavil, tak mi naznačoval, že už se tam připravujou na to, jak "půjdou do hajzlu".
Zdendo
/ před 5 lety 15.11.2019 19:55
To je jasný že bylo důležité aby se sejmul bolševik ale co se dělo když se otevřeli hranice,to tisíce čecháčkú brali obchody útokem právě aby si tam mohli koupit třeba to mýdlo nebo prášek na praní tak to prostě bylo
ZdenekH
/ před 5 lety 15.11.2019 21:12
Už se o tom nebudeme bavit, mě stačilo co dělali dederoni v Praze. Ty se taky těšili na to, až si budou moc koupit pěkný mýdlo, ty to měli ještě víc utáhnutý než my.
Re: ZdenekH
/ před 5 lety 15.11.2019 22:04
Víc utáhnutý snad ani ne, ale hlavně daleko víc profízlovaný. Jejich Stasi měla cca 5 x tolik svazků co naše StB.
Dva citáty
/ před 5 lety 20.11.2019 00:07
Já se do politiky míchám dost nerad. Ale těmhle dvoum citátům dost věřím:
Ten první je skoro notoricky známý. Winston Churchil: „Demokracie není nic dokonalého, jen zatím nikdo nic lepšího nevymyslel“.
Ten druhý jsem si přečetl nedávno a napsal ho Jiří Suchý: „Kapitalismus je lepší, než komunismus. Jen jsme nikdo nečekali, že dokáže být také dost hrozný“.