Kapitán sparťanského béčka Vácha celý život desítky bránil a pod Kotalem se jí sám stal...

Dvojnásobný mistr české nejvyšší soutěže Lukáš Vácha už je několik měsíců součástí sparťanského béčka, jemuž dělá kapitána a rád by mu pomohl vykopat druhou ligu. Přesně na tom se také domluvil se současným sportovním ředitelem slavného "S" Tomášem Rosickým.

Když exliberecký středopolař prodlužoval s nejslavnější domácí značkou smlouvu, ne každý fanoušek byl pro. Jak to vnímal bývalý český reprezentant se sedmatřiceti mezinárodními starty? "Jde to s věkem. Důležitý je mít to srovnaný v hlavě a pak ten zbytek nevnímáš. Neříkám, že mě nemrzí, že to není áčko, protože Sparta je prostě nejvíc, byl jsem tam šest let a tohle opouštět se nikomu nechce. Ale já to neopustil, pořád ve Spartě jsem, dělám kapitána v B týmu a tohle si hodně lidí neuvědomuje. Já si ale uvědomuju moc dobře, co to obnáší a jaká je moje role. Když jsme to s Tomášem hodinu řešili, byl jsem s tím ok, souhlasil jsem s tím a vnitřně jsem s tím srovnanej," uvedl v interview pro spartanskenoviny.cz hráč, který za sparťanské áčko odehrál 101 prvoligových a 25 pohárových duelů na evropském poli.

B-tým musel před časem notně zeštíhlovat kádr. "Redukce byla velká, bylo tam hodně hráčů, kteří mají smlouvu ještě třeba na dva nebo tři roky a pro B tým nejsou perspektivou, pak tam byli nebo jsou zase třeba mladí kluci, kteří smlouvu nemají vůbec. Nasměrování je důležité od trenéra, potažmo od pana Hřebíka, který za mládež zodpovídá, a to si myslím, že je teď vidět. Přidal se k nám Adam Karabec, který by měl zůstat součástí týmu natrvalo a to je zase pro Spartu signál, že má dobrou mládež a má kde brát a i pro kluky, že vidí, že posun je možný. Hodně mi připomíná Patrika Schicka. Talent má velký, ale také se s ním musí ještě hodně pracovat. V první řadě se musí osvalit, protože když se podívám třeba na něj a pak na Adama Hložka, tak ten rozdíl je obrovský. Hložek je už prostě chlap, Karabec ne a musí na tom zapracovat. Je samozřejmě otázka, jak na to jeho tělo bude reagovat, ale je to potřeba. Zatím si zvyká, protože dospělej fotbal je pořád o dva tři kroky rychlejší než dorosteneckej. My hrajeme tak dvakrát do měsíce přátelák s U19, v klídku v tréninkovém tempu, kdy trenér Kopáňko hru zastavuje a ukazuje jim, jak by chtěl, aby hráli, a v tom prvním jsme jim dali 8 gólů. Ten rozdíl je markantní, což si pořád hodně lidí neuvědomuje," upozornil na stránkách spartanskenoviny.cz třicetiletý rodák z Prahy, jenž je odchovancem Slavie.

Jak mu sedí trenérský styl ostříleného Václava Kotala? "Trenér Kotal už béčko Sparty vedl tuším dvakrát, postupoval do druhý ligy. Je to hodně náročný trenér, ale podle mě je to pro mladé kluky dobře, může je to hodně posunout. Pro mě osobně je role, kterou v týmu mám, skvělá, baví mě a naplňuje mě, což je hrozně důležitý. Když budete v týmu polomrtvý, neprospívá to vůbec nikomu. Když jsme jeli do Popradu, tak si mě vzal stranou a řekl mi, že je důležitý, co jim naordinuje on, ale ještě daleko důležitější bude, co těm klukům řeknu já, protože podle jeho slov já jsem s nimi v kabině, ke mně vzhlíží, sledovali mě v televizi nebo mi třeba v Evropské lize podávali míče a poslouchají mě. Já toho nezneužívám, naopak, snažím se jim poradit, předat zkušenosti a do jistý míry mi to i imponuje, že ke mně vzhlíží. Takže potom jim třeba řeknu, že je to takhle, trenér to potvrdí a kluci to vezmou. Já samozřejmě nevím, jestli mě mají nebo nemají rádi a jestli mě respektují, ale vzhledem k výkonům a náladě v týmu bych řekl, že to funguje," liboval si bývalý hráč Jablonce či Baníku Ostrava, jehož povídání vydal portál spartanskenoviny.cz.

Defenzivní záložník nastupuje ve sparťanském béčku na pozici deset a nové roli se vůbec nebrání. "Nechci říct, že je to vyloženě výhoda, ale celej život jsem desítky bránil. Musel jsem sledovat, jak hrajou, co dělají. Vím, co mi od nich tehdy bylo nepříjemný, takže teď se to snažím dělat já. Hráli jsme zápasy, kde jsem byl odřízlej, od stoperů jsem hodně odskočenej a mám se pohybovat v prostorech, ve kterých jsem nebezpečnej. Trenér ví, že mám dobrou rozehrávku, umím dát konstruktivní přihrávku a chce po mně, abych měnil rytmus hry. Někdy to možná vypadá, že hru zpomaluju, ale já se snažím změnit rytmus. Většina kluků je zvyklá z mládeže, že to lítá nahoru dolů, tak já se snažím to spíš zklidnit a vyhodnotit, že třeba můžu dát křížnou přihrávku, ale když to nevyjde, soupeř jde do přečíslení. Odehráno je devět kol a já mám jeden gól a žádnou asistenci, tak to asi nevypadá tak úžasně, ale několikrát jsem byl druhá přihrávka, udělal jsem akci Lukáši Julišovi, kterej ale nedal gól. Na jeden zápas přišel Ben Chaim a měl 2+2, takže se snažím klukům vytvářet pozice a jen to, že jsem na hřišti, znamená, že jsem pro soupeře nebezpečnej a můžu otevírat prostor ostatním klukům," pokračoval na webu spartanskenoviny.cz Vácha, který dokáže mladší kolegy kárat i chválit, ale nadávky či řvaní nevyužívá.

A co říká na pár měsíců starý názor trenéra Luboše Loučky, který uvedl, že cizinci ve sparťanské mládeži nemají na první tým? "Ty kluky znám už z loňska, jde o jejich nastavení v hlavě. Myslím, že třeba Youssouf Dao by mohl být zajímavým hráčem, ale potřeboval by jako loni nastupovat pravidelně ve druhé lize. Jsou tam jiní, pro které je dobrý do životopisu, že byli na Spartě, ale buď už se nechtějí posouvat výš, nebo na to nemají. Nedávno k nám přestoupil Max Talovierov, vytáhlý stoper, čímž chce klub reagovat na styl hry ve třetí lize, kdy to hodně týmů hraje na standardky a my moc vysoký tým nemáme. Je to pořád mladý hráč, přišel teď před sezonou, ale ten by mohl být zajímavou perspektivou, tím spíš, když se povede postoupit do druhý ligy, protože odtamtud je to do áčka zase blíž," doplnil.

Sám je právě teď zraněný, ale ani to by nemuselo bránit dalšímu prodloužení kontraktu. "Smlouvu mám do léta, jsme domluveni s Tomášem Rosickým a pobavíme se, co bude nebo nebude dál. V tuhle chvíli jsem ve Spartě šťastnej, myslím, že jsem tu roli vzal za správnej konec. Držíme druhou příčku, prohráli jsme až teď s Táborskem, což je i tak podle mě škoda. Co se týká zdravotní stránky, tam teď laboruju se zádama a vyhřezlá plotýnka mi vráží na nerv, který mi vystřeluje do levý nohy. Docházím k profesoru Kolářovi, trénuju, cvičím a musím dávat pozor, protože kdyby se mi to vrátilo, hrozí operace s regenerací čtyř až šesti měsíců, kde není jistota, že operace pomůže. To si samozřejmě nikdo nepřeje," uzavřel v rozhovoru pro sparťanské noviny zkušený štítový středopolař, jehož tým je v tabulce ČFL na druhé pozici a na západě Čech se v rámci desátého kola představí v neděli 13. října.