Sparta: „Bože, jak hluboko jsem klesla“ aneb „Žádáme letenského soupeře, aby kladl odpor“

Přesně v duchu slavné italské jemně erotické komedie ze 70. let s názvem „Bože, jak hluboko jsem klesla,“ si počíná současná fotbalová Sparta. Semifinálový pohárový výprask na Slavii (0:3) byl, co se výsledku týče, ještě velmi milosrdný. Kdyby jen Mick van Buren proměnil své šance, bylo by skóre dvojnásobné. A kdyby sudí Pechanec postupoval podle pravidel, dohráli by sparťané o devíti či osmi lidech. Chybělo jen, aby hlasatel v Edenu během utkání pronesl: „Žádáme letenského soupeře, aby kladl odpor.“ Nekladl, ani jednou nevystřelil na bránu…

Nedávno jsem tu psal o tom, že Slavia od březnové reprezentační porážky porazila v soutěžních zápasech jen předposlední Karvinou (rovněž v poháru) a poslední Duklu. Ve středu večer si spravila chuť, pokud bude takto hrát a pravidelně stavět v ligové nadstavbě „evropskou sestavu“ s „běžci“ Králem, Masopustem, Součkem a stoperskou dvojicí Deli, Ngadeu, těžko může přijít o titul. 

Čekání Sparty na trofej se protahuje na šest let

Zajímavé bylo v této souvislostí sledovat reakce známých fotbalových publicistů na sociálních sítích. Luděk Mádl na Twitteru napsal: „Nevím, zda Zdeněk Ščasný sudímu Pechancovi za ty dvě tři prominuté červené karty poděkuje. Hned by se mu totiž celé to fiasko vysvětlovalo výrazně snáz... Jinak v lize to pro Spartu na titul taky úplně nevypadá, takže její marné čekání na trofej se protahuje na šest let.“

A takhle se s pohárovým derby na Facebooku vypořádal kolega Pavel Skramlík: „Po hodině vyplachování očí ophtalem můžu po semifinále poháru Slavia - Sparta 3:0 napsat aspoň tohle: Ať Křetínský odemkne ještě teď v noci za tmy zadní služební vchod a vyžene jím celý mančaft a personál do Stromovky, ať jdou domů a ráno ať už nechodí. Ať si nechá Rosu jako hrajícího trenéra, Hložka, Drchala, Nitu, Dočkala, Kadlece, s přivřením oka Frýdka. Vyhlásí na ráno mobilizaci juniorky a dohraje s ní ligu. Horší to nebude. Těch vyplašených zkažených neurotiků bez koulí a bez srdce, co neustojí souboj, jenom se furt hádají, brečí a ani nevystřelí na bránu, nebude škoda. Mohli od Slavie dostat sedmičku, kdyby to Van Buren proměňoval. Panebože, to byla ostuda (kolikátá už?)! A sudí Pechanec do ní dobře zapadl.“

Toto je pak přísný facebookový názor Václava Šámala: „Jediné, co mě z derby zajímalo, byla pozápasová řeč Ščasného, jestli řekne: Já to balím a beru s sebou všechny ty fotbalové inženýry, co mám kolem. No, neřekl. Bez koulí, bez odpovědnosti. Takže je čas, aby se pochlapil Rosa a jestli jako Zdenda půjde, pak nezbývá než Slavii poděkovat za středeční příděl. Pak to mělo smysl. Tenhle tým nemá se Spartou nic společného, jasně se ukazuje, co se stane, když ho složíš z přivandrovalců bez srdce a fotbalové kvality a saháš po podprůměrných. Květinky, které neustojí jediný souboj, natož, aby hrály fotbal, pokud vědí, jaký a jak.Jediní Hložek s Drchalem. Jinak doufám, že se nenaučí to, co předvádějí Kanga, Frýdek, Zahustel, Costa a další. To je parta psychotiků, absolutně mentálně nepřipravených a neschopných obstát v klíčových situacích. PS: Nikdo nedokáže víc zdiskreditovat VAR, jako čeští rozhodčí.“

Nechali v tom „Rosu“ utopit…

Co k tomu víc dodat? Snad jen to, že počáteční jarní výsledky Sparty, výrazně lepší než výsledky, hodně mátly. Letenské vedení udělalo velkou chybu, když v zimě neodvolalo trenéra Zdeňka Ščasného a jen ho zbavilo původní funkce sportovního ředitele. To byl veliký alibismus. Vše nechalo na nezkušeném Tomáši Rosickém, který nenašel odvahu a chuť, aby „svého kouče a učitele“, který jej před dvaceti lety přiváděl do velkého fotbalu, vyhazoval z Letné.

Teď už asi ale jiné cesty není. A pokud chtějí Křetínský a spol. konečně situaci na Letné řešit, měli by dát „Rosovi“ k dispozici zkušený a kvalitní manažerský tým.  Jen se svým starším bratrem Jiřím Rosický nemilou situaci vyřešit nemůže.

A perspektivní mladíci Adam Hložek a Václav Drchal potřebují kolem sebe větší profíky, aby jejich nesporný talent na Letné předčasně neumřel.

Jinak potěšil i fakt, že se s pohárovými výsledky nijak nehandlovalo a že tato česká tradice minulých porevolučních letsnad konečně vymírá. Dříve se totiž obvykle vyměňovaly výsledky ve stylu „já vyhraju v lize, ty v poháru“ podle toho, co bylo v danou dobu pro soupeře výhodnější.

Pokud jde o velké derby, stalo se tak naposledy v roce 2010, kdy Slavia naopak potřebovala vyhrát v poháru, zatímco Sparta preferovala ligu. A dělaly to i jiné kluby, ten seznam „handlů“ by byl větší. Slavia chce vyhrát „double“ a „žádný vrabec v hrsti lepší než holub na střeše“ pro ni neplatil. Ostatně i pohárová návštěva, téměř šestnáct a půl tisíce diváků při televizní konkurenci ČT Sport, byla na místní poměry skvělá.

Anonymní SMS se po jejím zveřejnění nepotvrdila. Naštěstí!

Ve finále se Slavia ve středu 22. května utká s Baníkem Ostrava. Ten v odpoledním prvním semifinále zcela zaslouženě vyhrál 1:0 nad Bohemians Praha.

Byl od první minuty jasně lepší, žádnou vnější pomoc nepotřeboval, brzy vstřelil gól a „klokani“ jej až jednu šanci téměř vůbec neohrozili.

A jsem velice rád, že trio sudích Marek – Blažej, Hock nepotvrdilo předzápasovou anonymní SMS, která mi už podruhé kolem semifinále MOL Cupu přišla na mobil. Totiž že „klokany“ má za úkol zdolat „popravčí četa těchto rozhodčích“. Zápas byl řízen v duchu fair-play. Pokud k tomu pomohlo, že jsme SMS den před výkopem zveřejnili, je to jen dobře. Pokud šlo tentokrát (na rozdíl od prvního anonymu s trefeným losem) o poplašnou zprávu, která se nepotvrdila, je to ještě lepší a sudí si zaslouží pochvalu a omluvu (jen oni sami vědí, jak to bylo).

Musím se ale pozastavit nad některými kritickými hlasy na sociálních sítích. V prvním případě nám několik fotbalových fanoušků vyčítalo, že jsme informaci o tom, jak má dopadnout semifinálový los, nezveřejnili, protože bychom tomu tak včas zabránili. Dnes je nám naopak vyčítáno, že jsme druhou anonymní SMS zveřejnili, „protože se přece nakonec vůbec nevyplnila“. 

Jak už říkal trenér Tomáš Pospíchal „Fotbal nemá logiku“. Stejně jako některé projevy na sociálních sítích. Kdyby titíž lidé raději diskutovali o tom, jestli je možné ve čtvrtfinále Českého poháru/MOL Cupu v 21. století dát gól rukou/hlavou, aniž by to jednoznačně nikdo neviděl, lépe řečeno, aby se nenašel záběr, který by to jasně dokázal, nebo vyvrátil (viz předchozí zápas Baník Ostrava – Slovan Liberec 2:1 a Barošova v médiích hojně diskutovaná vyrovnávací branka na 1:1).