Z jakých důvodů drží Kohák palce zrovna Spartě a komu fandil ještě před letenským "S"?

Jakub Kohák je známý režisér, herec, sportovec, fanoušek Sparty, i provokatér. Největší popularitu mu přinesla postava brankáře Slavoje v seriálu Okresní přebor.

Z jakých důvodů drží Kohák palce zrovna Spartě a komu fandil ještě před letenským "S"?

Co tě přesvědčilo k tomu, abys držel palce Spartě?

Fandím jí proto, že je mi sympatické už slovo Sparta, které má kořeny v řecké historii, a evokuje statečný bojovníky a chlapy, což se mi vždycky líbilo. A víš, jak se jmenovala vysílačka, kterou za války používali Tři králové Mašín, Balabán a Morávek? Sparta!

Sparta byla prvním mužstvem, kterému jsi začal fandit?

Ještě předtím se mi líbila Bohemka. Hlavně kvůli jejímu symbolu, klokanovi. Přišla mi, jako sympatickej klub. Když mi ale bylo patnáct šestnáct, začal jsem fandit Spartě. Navíc jsme jezdili s tátou do zahraničí k zápasům, který hrála v pohárech, získal jsem sparťanský kamarády a tím se utvrdila moje inklinace ke klubu.

Tvůj otec byl sparťan?

Otec nefandil nikdy nikomu, ale hrál za Spartu házenou. Že by byl kovanej fanoušek, to ne. Ale měl tam kamarády, tak se chodil koukat na zápasy a hecoval je. Třeba Lumírovi Mistrovi říkal: „Když dáš dneska gól, tak ode mě dostaneš deset tisíc.“ Jednou to slíbil třem lidem a pak se třásl, aby jim nemusel platit. Naštěstí k tomu nikdy nedošlo (úsměv). Jinak ale zápasy moc neprožíval.

A ty?

Taky se nerozčiluju. Je to jenom sport. Nejde o život.

Pamatuješ si první ligový zápas, na kterém jsi byl?

Vzpomínám si, jak jsem byl s tátou na Spartě, která tehdy vyhrála čtyři nula a jeden z gólů padl tak, že někdo přeběhl sám celý hřiště s míčem až do brány. Ale kdo to byl, už dneska nevím. Možná Berger.

A na Bohemians?

Na Bohemce jsem byl na památným zápase, kdy vyhrála titul (12. června 1983 porazila v „Ďolíčku“ 4:1 Žilinu – branky dali Chaloupka, Prokeš, Koukal a Němec, za Žilinu Goffa – pozn. aut.). Pak lidi přelézali plot a běželi na trávník a já jsem byl vyděšenej, protože jsem věděl, že se to nemá. Během zápasu jsem byl za bránou a viděl jsem, jak dával - myslím, že Sloup - gól bombou zdálky (Sloup v zápase nehrál, ve skutečnosti šlo o Zdeňka Koukala a jeho střelu z rohu velkého vápna do šibenice – pozn. aut.). Tehdy jsem chodil na Spartu a na Bohemku.

Který první hráč ti utkvěl v paměti?

Hidegkuti.

Toho přece nemůžeš pamatovat, protože se proslavil v padesátých letech (Nándor Hidegkuti vybojoval v dresu Maďarska zlatou olympijskou medaili na OH v Helsinkách 1952 a v roce 1954 na MS ve Švýcarsku stříbrnou medaili).

Vždycky se mi líbilo to jméno a díky Hrabalovi, který ho v nějaký knize zmiňuje, vím, že uměl kličku „na kapesníku“. Taky se mi líbil Claudio Caniggia. Pamatuješ na něj? Argentinskej blonďák s dlouhýma vlasama.

Jasně, že pamatuju. Máš doma nějaké symboly Sparty?

Mám jich spoustu. Několik dresů, který mi dali hráči přímo po zápase s jejich podpisy, šály, samolepky, hrnečky, sparťanský budík i hodinky Prim z roku 1960. Ale nesbírám věci, který se týkají jen Sparty, ale kopaný.

Kde je sháníš?

Kupuju je po bazarech nebo je dostávám. Například dopisy a pohledy, který si psali fotbalisti z dovolených. Mám dopis, napsanej jedním slavným trenérem Frantovi Veselýmu. Píše, aby neblbnul a soustředil se na fotbal. Začíná slovy: „Nazdar Franto, ty lumpíku,“ a radí mu, že by se neměl rozčilovat, že má talent a tak dále.

Pošťuchuješ se se slávisty nebo fanoušky jiných klubů?

Mám kamarády slávisty, Ostraváky, ale štengrovat se s někým deset let stejnými fóry, mi přijde hloupý. To už by musel bejt nějakej hodně velkej úspěch, nebo neúspěch.

Co by se muselo stát, abys přestal fandit Spartě?

Musela by mě nějakým způsobem strašně urazit. Osobně. Ale neumím si představit, co by to muselo bejt.

Chodil jsi někdy do kotle?

Byl jsem tam jednou asi před třemi lety na derby a bylo to pěkný. Moc jsem si to užil. Fandilo se, skákalo, řvalo, byl jsem unavenej, jako bych složil tři vagony uhlí. Fandit v kotli je dřina. To není jako sedět na tribuně. V kotli se maká. A když s nima nic neděláš, tak tě okřiknou: „Pojď nám pomoc, dělej!“ Lidi z kotle mají můj obdiv.

Dělal jsi s nimi všechno?

Všechno jsem neznal, ale do toho, čeho jsem byl schopen, jsem se zapojil.

CELÝ OBSÁHLÝ ROZHOVOR S JAKUBEM KOHÁKEM SI PŘEČTĚTE V NOVÉM ČÍSLE MAGAZÍNU HATTRICK, KTERÉ VYŠLO VE ČTVRTEK 7. BŘEZNA 2019.