Liga národů je skvělá soutěž, jejímu vynálezci patří řád. Je dobře, že se Češi díky Šilhavému udrželi v „béčku“

O zásluhách trenéra českého národního týmu Jaroslava Šilhavého na vzedmutí tuzemského fotbalu a jeho udržení v divizi B Ligy národů ve světle pondělní vydřené výhry nad Slovenskem v pražském Edenu (1:0) už bylo napsáno hodně. Stručně lze konstatovat, že je dobře, že vedení FAČR místo Karla Jarolíma nominovalo zachránce Šilhavého, a že je špatně, že to udělalo až v září po debaklu 1:5 v Rusku a domácí porážce 1:2 s Ukrajinou. Kdyby k tomu došlo už po neúspěšné kvalifikaci MS 2018 nebo po ostudné červnové prohře 0:4 s Austrálií, možná bychom se dnes radovali z českého postupu mezi elitní dvanáctku Ligy národů a nahradili tam třeba Německo nebo Chorvatsko.

Na druhou stranu, buďme rádi za ten ruský výbuch, být to v září v Rostově na Donu třeba jen 1:2, možná bychom nyní hořekovali nad pádem do „céčka“ jako Slováci. Ano, stačilo dát týmu a jeho hře řád a stálou kostru, vytvořit v něm pozitivní atmosféru, vrátit do mužstva některé „zapomenuté“ reprezentanty typu Čelůstky, Pavelky či Vydry, zvolit vhodného kapitána Dočkala a opřít se „rozdílové“ opory, tedy brankáře Vaclíka čí útočníka Schicka.

Český tým dnes nepatří k nejlepším evropským celkům, ale zařadil se do slušného „lepšího“ středu divize B Ligy národů mezi 13. až 24. nejlepším mužstvem starého kontinentu. To znamená do společnosti čtyřiadvacítky vyvolených, kteří by měli teoreticky postoupit na ME 2020.

Jinak Liga národů s dvanácti týmy v elitní divizi A, dvanácti celky v divizi B, patnácti mužstvy v divizi C a šestnácti výběry v divizi D je nečekaně skvělým projektem a ten kdo, ji vymyslel, by si zasloužil od UEFA řád či alespoň nějakou medaili.

Přitom tato nová soutěž vstupovala na svět v září po MS 2018 v Rusku s velkými otazníky, fandové si kladli otázku, co to je za „podivné mistrovství“ se složitým systémem, jemuž nerozumějí.

Do červnového Final Four: Nizozemci, Švýcaři, Portugalci a Angličané

Zdá se, že rychle porozuměli. Nudná přátelská utkání byla díky vzniku Ligy národů omezena na minimum, stejně jako často předem rozhodnuté kvalifikační duely ME či MS, kde se střetávají nestejně kvalitní celky z různých výkonnostních košů. Kdy naposledya tak často diváci mohli atraktivní soutěžní souboje špičkových celků z Francie, Chorvatska, Belgie, Anglie atd.?  Jen jednou za dva roky na MS či ME.

I systém postupů a sestupů z jednotlivých výkonnostních divizí s návazností na kvalifikaci ME dodává Lize národů patřičnou šťávu. A fakt, že i u fotbalových trpaslíků typu Gibraltaru, San Marina či Andorry dochází v divizi D k vyrovnaným bitvám a nikoli jen k povinným debaklům od jasných kvalifikačních favoritů, je rovněž divácky velmi přínosný. Navíc se i z „déčka“ dá v dodatečné kvalifikaci nejlepších čtyř celků nejnižší divize dostat až na ME 2020.

Před úterními večerními posledními zápasy Ligy národů si připomeňme, že červnové Final Four o konečné vítězství v premiérovém ročníku LN si zahrají vítězové čtyř skupin elitní divize A, tedy Nizozemsko, Švýcarsko, Portugalsko a Anglie. Ty příště nahradí vítězové čtyř skupin divize B, tedy: Ukrajina, Bosna a Hercegovina, Dánsko a Rusko, nebo Švédsko (Rusům stačí v úterý večer ve Švédsku uhrát bod).

Do „českého béčka“ padají: Německo, Island, Polsko a vicemistři světa z Chorvatska. A z „céčka“ do divize B postupují: Finsko, Norsko, Srbsko, nebo Rumunsko a Izrael, nebo Skotsko.

Do divize C pak spadnou: Slovensko, Turecko, Severní Irsko a Irsko. Z divize D potom do „céčka“ jdou: Gruzie, Bělorusko, Makedonie a Kosovo, nebo Ázerbájdžán. A do „déčka“ z divize C padají: Estonsko, Slovinsko, Litva a Kypr, nebo Černá Hora.

Cesta na EURO 2020 vede i z baráže Ligy národů

V neděli 2. prosince 2018 se ve 12 hodin v irském Dublinu koná los kvalifikace ME 2020, jež se výjimečně kvůli 60. výročí od prvního ME v roce 1960 uskuteční po celé Evropě. Češi budou díky setrvání v divizi B v lepší výchozí pozici než třeba sestupující Slováci.

Z každé z deseti pěti až šestičlenných skupin postoupí na EURO 2020

první dva celky. O zbylá čtyři místa si to pak na jaře roku 2020 rozdají v baráži vždy čtyři nejlepší mužstva jednotlivých divizí Ligy národů, které se na evropský šampionát nedostanou přímo z kvalifikace. Pokud třeba v divizi A zůstanou jen dva týmy, které na ME nepostoupí z kvalifikace, budou doplněny celky z nižších divizí. A tak to půjde i níže.

Proto je dobře, že Česko skončilo ve své skupině B1 druhé. Kdyby se totiž Šilhavý a spol. nedostali na EURO 2020 z kvalifikace, mohou teoreticky dostat ještě tuto šanci. Zatím jsou v divizi B na sedmém místě a pokud v úterý večer Švédové doma nevyhrají nad Ruskem, tak na něm Češi i zůstanou (v opačném případě spadnou na místo osmé). Zatím to vypadá následovně: 5. Rakousko (3:2) 7, 6. Wales (6:5) 6. 7. Česko (4:4) 6 a 8. Švédsko (3:3) 4.

A je reálný předpoklad, že z osmi nejlepších týmů divize B Ligy národů alespoň čtyři postoupí na EURO 2020 přímo. Ovšem pozor, pak je k postupu třeba dodatečnou baráž nekvalifikované čtveřice z „béčka“ Ligy národů vyhrát.