Bayern začne bundesligu v osvědčené sestavě, bez impulsu s novou hvězdou. Bude to stačit?

Více než osmdesát minut prvního oficiálního zápasu sezony v zemi bývalých mistrů světa živily německé fotbalové online weby náznak prvotřídní senzace. Mistrovský Bayern se ne ane prosadit proti týmu severní regionální ligy Drochtersen/Assel, až giganta zachránil Lewandowski a jediným gólem posunul favorita v Německém poháru dál.

Naznačil tak pohárový duel to, co se bude dít v nové sezoně z hlediska dlouholeté suverenity mnichovského klubu? Bayern začne bundesligu v pátek doma proti Hoffenheimu a nejen jeho fanoušci se ptají: bude bavorský velkoklub i nadále soutěži dominovat a získá sedmý titul v řadě? Řada odborníků, a že jich v Německu ve všech možných studiích a videokanálech je, tvrdí, že ano, existuje ale i spousta argumentů, proč by Mnichované neměli dominovat a proč by je na špici mohli vystřídat třeba revírníci z Dortmundu či Gelsenkirchenu.

Bayern zůstal proti loňsku prakticky beze změn. Otázka zní, zda je to dobře, nebo špatně. Do Barcelony odešel Vidal, na Säbener Strasse přišli Goretzka a z hostování stažený Gnabry. Ještě se mluví o odchodu Boatenga do Paříže Saint Germain, zatím je to prý halb und halb, tedy padesát na padesát. Novým je však kouč Niko Kovač a fanoušci čekají, jak nové koště pomete.

V Asselu poblíž Hamburgu to žádná hitparáda nebyla. Bayern nastoupil v plné síle, s Neuerem v bráně, s Lewandowskim na hrotu. Měl výraznou převahu, ale „zaparkovaný autobus“ domácích překonal jen jednou. „Takové zápasy je potřeba přežít a postoupit,“ nechal se slyšet prezident Uli Höness. To je sice pravda, ale zároveň je třeba v takových zápasech najít střeleckou a herní chuť před ligou. To se Bayernu moc nepovedlo.

Už po zápase řada diskutérů upozorňovala na to, že Bayern by potřeboval v kádru více nové krve. Mimochodem, Höness během léta prohlásil, že Bayern by nikdy nekoupil fotbalistu za více než sto mega ve věku 33 let. Narážel na transfer Ronalda do Juventusu. Ano, tento přístup sice koresponduje s racionálním ekonomickým myšlením německé povahy, ale možná právě toto je příčinou, proč Bayern není schopen dotáhnout závěry sezon k výraznému triumfu na evropské scéně.

Kdoví, co si bývalý kanonýr a neúspěšný penaltový „předstřelec“ Antonína Panenky z bělehradského finále 1976 UliHöness myslel, když zjistil, že CR7 má fyzické a zdravotní testy na úrovni dvacetiletého mladíka. Do éteru už tohle nepouštěl. Nikoho ovšem nepřivedl. Možná se drbal na bradě, že za pokus by to stálo, přivést star typu Ronalda. Na oživení kabiny, na nový vítr do klubového marketingu, na novou a jinou variantu sestavy, než je současná se stárnoucími Robbenem a Ribérym. Ne hráče, který by byl ofenzivní alternací za tyto bezesporu skvělé fotbalisty, ale takového, který by čněl ve všech aspektech hvězd nad těmito nadprůměrnými a stal se novou tváří klubu a možná i celé ligy. Jako Juventus v případě Ronalda.

Bayern vsadil na jistotu. Nemusí to být špatná volba, ale cesta k výšinám, k nimž bavorský velkoklub zcela logicky vzhlíží napříč Evropou, tak bude přece jen o něco složitější a kostrbatější.