(Nejen) Rejžek úpí: Můj oblíbený trenére Trpišovský, odpusťte si bláboly, že je soupeř silný NA míči!

„Proboha, můj oblíbený trenére mé drahé Slavie Trpišovský, můžete si odpustit bláboly, že je soupeř silný NA míči, kde jste to vzal?“ zaúpěl po poslední tiskové konferenci kouče červenobílých na facebooku známý publicista, překladatel a velký slávistický fanoušek Jan Rejžek. Je třeba říci, že Jindřich Trpišovský v tom zdaleka není sám, tento současný sportovní a fotbalový newspeak či spíše hatmatilku, považovanou mylně za odborný projev, používá v českém fotbale spousta lidí. A k mému úžasu i někteří televizní komentátoři, kteří se asi domnívají, že když takhle mluví, jsou „in“ a vypadají jako ještě větší experti. (Nejen) podle mého názoru se ovšem mýlí a jen v přímém přenosu mrví český jazyk.

(Nejen) Rejžek úpí: Můj oblíbený trenére Trpišovský, odpusťte si bláboly, že je soupeř silný NA míči!

A manželka je silná na vepřovém u plotny…

Jan Rejžek nešvary fotbalové hatmatilky ostatně nekritizuje poprvé. Spojení „na míči“, převzaté patrně z angličtiny a od tuzemských „expertů“ z ledního hokeje, nekritizuje poprvé. Všiml si ho už ve svém fejetonovém „Posledním slově“, ještě v Lidových novinách, odkud byl za nového majitele po čase vyštván.

„Při hodnocení derby vyslovil trenér Dušan Uhrin, o němž předpokládám, že má víc než pomocnou jednotřídku, spojení, které si poslední dobou navykli používat koučové i hráči v rozhovorech po zápasech. Prosím pěkně, kde jste vzali tu zpotvořeninu, že ‚soupeř byl silný na míči‘? Z jakého jazyka pochází? Was ist das? What is this? To je, jako byste řekli, že vaše manželka je silná na vepřovém u plotny. Hrajte, trénujte, ale radši mlčte. Abyste nedopadli jako chudák Jiří Ovčáček, který se jednou umluví k smrti a najdou ho takhle vlevo dole v Jelením příkopu,“ naspal trefně a vtipně už na podzim roku 2015 Jan Rejžek.

Csaplárova přihrávka do „kolma“

Snažím se proto času od času vytvářet jakési žebříčky podobných jazykových nešvarů. Má to sice slušný čtenářský ohlas, ale jinak je to marné, je to marné, je to marné. Málokdo se chytí za nos, ty blbosti si žijí svým vlastním životem a používají se v médiích dál a v nepříjemně hojné míře.

Již před delší dobou jsem třeba slyšel jazykový nesmysl „přihrávka do kolma“. Poprvé to bylo od trenéra Josefa Csaplára. Jako by existovalo nějaké „kolmo“.„Nebo to má být nějaká obec a má se to psát s velkým „K“? Nikoliv, páni fotbalisté jen nevědí, že se některé slovní druhy neskloňují,“ kritizoval jsem to opakovaně.

„Pan Csaplár vymýšlí nová slova, jako třeba jeho prohlášení, že přihrávka šla do kolma. Slovo KOLMO je tedy jeho přínos českému jazyku,“ prohlásil v jedné diskusi Jan Rejžek, který si tohoto nešvaru rovněž všiml. Bohužel, nejen Csaplár, ale i další fotbaloví „experti“, si myslí, že to je odborný výraz a o to více ve svých moudrých vyjádřeních „kolmují“.

„Já bych takovým řečem vystavil stopku!“

Nyní mě ovšem potěšilo, že Rejžkova facebooková výzva směrem k trenéru Trpišovskému a ke spojení „je silný na míči“ vzbudila až nečekanou a kritickou pozornost.

Kamila Prokopcová k tomu třeba dodala:„Taky by mohl být silný pod míčem,vedle míče,za míčem a – nejhůř-před míčem. Ano,vím,o vážných věcech se nežertuje.“

Připojil se Petr Benke: „Krásná ukázka současného sportovního newspeaku: Podepsali jsme motivátora, silného na míči, který umí vypustit projektil a uklidit ho do brány, akorát mu občas vyletí tepovka, když jede na morál.“

„Tak zrovna VO TOM to dost je, kromě toho ROZDÍLOVÝHO hráče,“ přidal se Lubor Jošt:

„Ono to začíná sportovními novináři. Kdyby se ptali jinak, než jak se po zápase u mikrofonu ptají, tak by si i hráči i trenéři museli zvykat na to, že lidé chtějí slyšet jednak češtinu a jednak nějaké informace,“ napsal velmi kriticky Pavel Rakouš. „Přesně tak, já bych takovým řečem vystavil stopku!“ reagoval na to vtipně Jaroslav Baďura.

Nedalo mi to, takže jsem se pod Rejžkovýmfacebookovým komentářem rovněž projevil: „Pozor také na průnikovky do kolma, přihrávky z jedničky a na ustrážení soupeřovy typické desítky. A aby to bylo o šancích a vůbec celé na morál. Pak by to mohlo být za mě snad dobrý a hratelný.“

Gól Škody? To je vítězství Pyrrhy, dříve Pyrrhovo vítězství

Ale jinak to moc dobré s českým jazykem ve fotbalovém komentáři není. Například používání výrazu „gól Škody, Lafaty, Ronalda atd.“jsem už před třemi lety (i několikrát předtím) také kritizoval. Ovšem jak jsem musel konstatovat již v roce 2015: „Je to marný a už nejspíš definitivně prohraný boj. Český jazyk byl (nejen) v tomto případě opětovně poražen.“

Ale zkusím to dnes ještě jednou: i kdyby se nad tou kritikou zamyslel alespoň jeden sportovní komentátor, bylo by to dobře.

„Gól Lafaty? Nač ten rusismus? Není lepší pěkně česky říci Lafatův (Škodův, Doškův) gól? Média čím dál častěji takto češtinu przní. Ta má přitom krásnou vlastnost, že umí přivlastňovat,“ napsal před časem Petr Štěpánek.

Četní prznitelé ale přídavná jména přivlastňovací nahrazují podivným, nejspíš ruským, genitivem, tj. 2. pádem podstatného jména, jemuž je přivlastňováno. V cimrmanovském filmu „Nejistá sezona“ je krásná scéna, ve které Jaroslav Vozáb kolegům čte kritický dopis adresovaný rozhlasu. Dopis končí slovy: „Až půjdu přes most Karla do divadla Národa na stěnu Čerta, uznám, že jste zvítězili. Ale bude to vítězství Pyrrhy, dříve Pyrrhovo vítězství.“

Ano, je to „vítězství Pyrrhy“, stejně jako „gól Škody“ či centr „Frýdka“. Ale vykládejte to některým sportovním televizním či rozhlasovým komentátorům, budou na vás civět jako na zjevení a klepat si na čelo, čím je to zas otravujete.

Jen bych doporučoval jedno zásadní moderní zlepšení. Jakápak Česká televize nebo Český rozhlas? Raději Televize Česka nebo Televize Čechů a Rozhlas Česka nebo Rozhlas Čechů, ne?

Nepapouškovat a obnovit jazyková školení

Mimochodem před pár dny jsem se o tomto tématu bavil se svým spolužákem z žurnalistické fakulty a bývalým basketbalovým spoluhráčem Jakubem Bažantem, vedoucím dramaturgem a zkušeným komentátorem sportovní redakce České televize. Říkal mi, že před lety u nich na Kavčích horách pravidelné jazykové kurzy z češtiny mívali, ovšem, že už je to minulost. A přiznal, že je to chyba. I Tomáš Radotínský z O2 TV Sport mi potvrdil, že ani v komerčních televizích se podobná jazyková školení nyní nepořádají.

Takže si tam nejspíš dělá každý, co mu připadá za nejvhodnější a nejlepší, bez ohledu na český jazyk. Z ohlasu na Rejžkovu kritiku je ovšem zřejmé, že by taková školení byla nejspíš zapotřebí.

Troufnu si kolegy od mikrofonu alespoň přátelsky popíchnout: „Kluci, tím, že někdy papouškujete trenérskou a hráčskou hatmatilku, svému projevu a češtině nepomůžete. Spíš opravujte a inspirujte svou správnou češtinou ty fotbalisty.“

Jindřichu Trpišovskému, a nejen jemu, pak přejme, aby to jeho svěřenci uměli s míčem a aby zaznamenali co nejvíce kolmých přihrávek svým volným spoluhráčům do brankových šancí. A to už v úterý večer při kyjevské odvetě 3. předkola LM.