Kdo přišel s nápadem ohebných chráničů a kolik prvoligových hráčů už je využívá?

Skvělý nápad se zrodil v hlavě mladého fotbalisty. který spolu s kamarádem prodává ohebné chrániče FOUL s vlastním potiskem. Štěpán s fotbalem začínal ve své rodné vesnici, ke kterému ho přivedl táta, jenž ho individuálně i týmově trénoval až do patnácti let. "Díky taťkovy jsme byl zvyklý si přidávat a brát to poctivě, což mě určitě hodně pomohlo. Myslím, že i díky tomu jsem se dostal přes Náměšť nad Oslavou, Třebíč až do Olomouce, kde jsem poprvé viděl, jak se dělá fotbal fakt profesionálně." Navíc stojí nejen za chrániči, ale i za futsalovým charitativním turnajem Davi cup, jehož součástí byla i dražba fotbalových a hokejových dresů. Veškerý výtěžek z akce i dražby bude věnován na potřebnou léčbu Davida Novotného.

Jaké byly tvé začátky, přístup k fotbalu?

Přístup k mládeži byl v Sigmě opravdu ukázkový. Bylo nás tam asi 20 kluků a všichni byli už v 16 letech super fotbalisti. Vzpomínám si třeba na Tomáše Chorého, Lukáše Buchvaldka, Ondru Ševčíka, nebo Dominika Fišera kteří byli úplně jinde než já. Bylo tam asi 6-7 kluků, kteří byli bráni jako talenti a já měl trochu pocit, že my ostatní jsme spíše do počtu. Nadruhou stranu třeba Jemi (Václav Jemelka) sedával v U17 se mnou na střídačce a teď je hvězda Olomouce.

Kdy se zrodil přetup do Hlučína?

Když jsem začal přípravu s U18 v Sigmě, tak se mi ozval Dan Černaj z Hlučína, který mi nabídl místo v Hlučínské U19, která hrála Celostátní ligu. Rozhodoval jsem se tedy jestli bojovat o místo v Sigmě U18, která hrála MSFL, nebo hrát Celostátní ligu za Hlučínskou U19. Nakonec jsem se rozhodl, že půjdu do Hlučína, kde jsem zažil asi nejlepší sezónu v kariéře. Hrál jsem proti o rok starším klukům ze Sparty, Slavie, Plzně atd. což pro mě byla super zkušenost. Dokonce jsem po odchodu Patrizia Stronatiho do Baníku chvíli dělal kapitána o rok starším klukům. Na tohle období vzpomínám velmi dobře. Bohužel potom se v Hlučíně změnilo vedení včetně trenéra se kterým jsem si příliš nesedl a z kapitána v ročníku 94 jsem najednou seděl na střídačce v ročníku 95. Já jsem bohužel pořádně nezabojoval a spíš jsem se cítil ukřivděný, protože jsem měl pocit, že jsem lepší než kluci, kteří hrají místo mě... to byla určitě chyba. Naštěstí jsem měl možnost jít na půlroční hostování do MFK Karviná, kde se hrála Celostátní liga.

A co Karviná, která byla poslední "vysokou" štací?

Musím říct, že fotbal v Karviné se dělal už od mládeže velmi kvalitně a teď to nese zasloužené ovoce. Celkově jsem moc rád, že jsem si 2 roky zahrál nejvyšší dorosteneckou soutěž a až na pár měsíců v Hlučíně hodnotím všechny 3 působení velice kladně. Bohužel v posledním zápase za dorost jsem si otočil kotník, který mně trápí až do dnes. Od této chvíle se mě nějak drží smůla na zranění... další 3 roky jsem toho moc nenahrál :D.

Jaký dres oblékáš nyní?

Hraji za FC Ivančice jihomoravský krajský přebor. Musím říct, že v Ivančicich je super parta, trenér Karel Kolesa má výborné tréninky i přístup k fotbalu, takže tam jsem moc spokojený. Navíc mi vyhovuje, že na této úrovni už nikdo nedělá vědu z toho, když musím zůstat déle v práci, které mám poslední dobou docela dost. Bohužel jsem si v létě otočil už asi po čtvrté kontík, který mi už pořádně nedrží, takže mně v únoru čeká operace.

Kdo přišel s nápadem FOUL?

Celé to začlo docela zvláštně. Víc jak před rokem za mnou přišel kamarád a teď už i kolega Pavel Chalupa s tím, že by chtěl udělat e-shop (já profesně pracuji jako webdesigner) ve kterém by prodával zdobené náramky na ruku. Mě se to moc nelíbilo, protože jsem si spočítal kolik by se muselo prodat náramků, aby se vůbec zaplatil vývoj e-shopu... a bylo jich strašně moc. Pavel pořád říkal, že by chtěl něco dělat a že bychom mohli něco vymyslet společně. Tak jsem začal také přemýšlet. Věděl jsem, že potřebujeme mít něco unikátního, co vyřeší reálný problém a ideálně aby jsme k tomu měli blízko. Asi po týdnu mě napadlo, že bychom mohli udělat chrániče s vlastním potiskem. Asi půl roku jsme vymýšleli a zkoušeli spoustu způsobů, materiálů až z toho vznikly ohebné chrániče na které je možné umístit i potisk. S nápadem ohebných chráničů jsem teda přišel já, ale bez Pavla bych nad tím asi vůbec nezačal přemýšlet. Takže myslím, že zásluhy na tom máme zhruba stejné.

Proč právě takové jméno?

Chtěli jsme vymyslet název, který bude krátký, úderný a bude se dobře pamatovat. V ideálním případě aby měl něco společného s fotbalem. Takže jsme zase asi měsíc přemýšleli a když padl název FOUL, tak jsem si řekli, že je to ono.

Jak vnímáš fotbal teď?

Fotbal mě pořád hodně baví. Když je čas, tak se rád podívám na fotbal jak v televizi, tak na stadionu. Nejvíc mě baví sledovat Barcelonu, které fandím už o malička. V české lize nejvíc fandím a sleduji bývalé spoluhráče a kamarády.

Vaše chrániče nosí i prvoligoví fotbaliste, co na to říkáš?

Aktuálně už máme v 1. lize přes 60 hráčů, kteří mají naše chrániče. Vždycky mi udělá velkou radost, když zapnu TV a vidím, že třeba v Evropské lize běhají po trávníků hráči, kteří mají naše chrániče. Takže jsem moc rád, když už já nemůžu pořádně hrát, že mi dělá fotbal radost alespoň tímto způsobem. Navíc díky FOULU jsem se dostal do blízkého kontaktu se spoustou známých hráčů a zjistil jsem, že téměř vždy jsou to hrozně sympatiční normální kluci.