Do nároďáku z Převýšova? Lidé mi to přejí, visím i na obecní nástěnce, směje se talent Stejskal

Jeho jméno budí v brankářských kruzích značný respekt. Dvacetiletý talent Jan Stejskal ovšem dobře ví, že pokud chce dosáhnout na stejně úspěšnou kariéru jako jeho starší a slavnější jmenovec, který to dotáhl až do Premier League, čeká ho ještě spousta práce. První krůčky už má za sebou. Prošel všemi mládežnickými reprezentacemi a nyní si říká i o pozvánky na srazy jednadvacítky, na které dojíždí z třetiligového Převýšova.

V aktuální nominaci trenéra Vítězslava Lavičky na nejbližší dva kvalifikační zápasy o postup na mistrovství Evropy 2019 nenajdete nikoho jiného, kdo by v současnosti hrál „až“ třetí ligu. Stejskal je v tomto směru unikátem. „Mám možná o to těžší se do reprezentace dostat, ale zase mi pomáhá, že pravidelně chytám dospělou soutěž a mám pravidelné vytížení,“ říká v rozhovoru pro eFotbal.cz nadějný gólman, který si debut v brance jednadvacítky odbyl letos v srpnu v přípravném utkání proti Turecku.

V Převýšově, malé obci s třemi stovkami obyvatel, je Stejskal na hostování z druholigového Hradce Králové, kde by se rád co nejrychleji výrazněji prosadil. Inspirací je mu příběh a podobná cesta kamaráda a současné opory francouzského Rennes Tomáše Koubka. „Doufám, že naváži na jeho kariéru, je to velká motivace! Musím jít krůček po krůčku,“ uvědomuje si brankář se slavným jménem.

V aktuální nominaci jednadvacítky jste jediným hráčem z třetí ligy. Není to úplně obvyklé. Co říkáte na to, že můžete být v týmu s hráči ze Sparty, Liberce či Teplic, kteří pravidelně hrají první ligu?

Je to nepopsatelný pocit. Na reprezentačních srazech si užívám každou minutu a jsem za tu šanci hrozně moc vděčný. Každopádně je to také motivace dostat se do podobných klubů.

Jak na vaše nominace reagují v Převýšově? Přeci jen tím klub zviditelňujete…

Kluci mi gratulovali a říkali, že se bude o Převýšově alespoň trochu vědět. Jinak jsem dostal gratulace i od obyvatelů Převýšova, někteří o tom vědí i z obecní nástěnky (směje se).

Souhlasíte s tím, že abyste se z třetí nejvyšší soutěže do nároďáku dostal, musíte podávat o to lepší výkony, než někteří vaši konkurenti? Přeci jen třeba váš parťák Jindřich Staněk má z druholigových Českých Budějovic do reprezentace asi blíž…

Máte pravdu, ale myslím si, že mi zase pomáhá, že pravidelně chytám dospělou soutěž a mám pravidelné vytížení. A jak dobře víme, u mladých brankářů je to u nás problém.

Gólman lvíčat a Dynama Staněk: věřím, že kvalita je tady obrovská a ligu dokážeme vykopat

Jak často se na vás jezdí dívat trenér brankářů u jednadvacítky Petr Kouba? Jste spolu v nějakém pravidelném kontaktu?

Před každým zápasem trenérovi pošlu SMS zprávu, zda budu chytat. Trenér jezdí na dost našich zápasů, takže mě vidí v akci celkem často.

Jak přínosné jsou pro vás reprezentační srazy a zejména pak tréninky pod vedením Petra Kouby, bývalého skvělého brankáře?

Jsou pro mě ohromně přínosné. Jak už jsem říkal, na srazech si užívám opravdu každou minutu! Je to obrovská zkušenost a všechno od tréninku až po hotel je vždy úplně parádní. Tréninky jsou pestré a výborné. Hodně si rady od trenéra beru a vážím si jich. Když mi řekne, že by bylo dobré něco odstranit, tak se na tom snažím zapracovat.

Je asi pravda, že vám k pravidelným nominacím pomáhá fakt, že máte zkušenosti z mladších mládežnických reprezentací. Trenéři už vás o vědí. Mám pravdu?

Určitě. Prošel jsem všechny reprezentační kategorie, takže mi to určitě pomáhá být v hledáčku.

ČFL je velmi vyrovnanou a hlavně náročnou soutěží. Dá se říct, že vám pomáhá hlavně v tom, že se při zápasech takzvaně „omlátíte“?

Pomáhá mi hodně, v soutěži hrají zkušení hráči a velice dobrá mužstva. Je pro mě rozhodně lepší chytat ČFL, než třeba Juniorskou ligu. Jsem za to hodně rád.

V Převýšově jste byl na hostování už v průběhu sezony 2015/2016. Byl to jeden z důvodů, proč jste sem zamířil i před startem letošního ročníku?

Přesně tak, Převýšov byl tenkrát ještě farmou Hradce Králové, což určitě hrálo velkou roli. Já jsem minulou sezonu utrpěl velmi těžké zranění na při hostování v Pardubicích, takže jsme společně s Hradcem Králové v létě před touto sezonou hledali mužstvo, kde bych se mohl rozchytat a vrátit do zápasového cyklu v dospělém fotbale. Převýšov se ozval, že by měl zájem, tak bylo hned jasno.

Proč jste vlastně nezůstal v Hradci Králové?

Po tom těžkém zranění bych v Hradci zastával pozici trojky, což nebylo ideální. Takže padla volba na Převýšov a ČFL, byla to pro mě ideální varianta.

Jak jste v Převýšově spokojený? Ať už co se týče ambicí klubu, zázemí či party v kabině…

Co se týče party, ta je tady vážně parádní. I proto jsem se sem zase tolik těšil, kluci jsou vážně výborný. Tým máme dobrý, ale zatím se nám moc nedaří.. Chce to makat a určitě se to zlomí, mužstvo na to máme. A zázemí? Je dost skromné. Divím se, že trenér Kouba Převýšov vůbec našel, když se za mnou jel poprvé podívat (směje se).

Jdete v podstatě ve stejných šlépějích jako Tomáš Koubek. Ten také působil na hostování v Převýšově a až poté se výrazněji prosadil v dresu Hradce. Inspiruje vás jeho příběh a cesta? Představa, že z Hradce jdete do Sparty a následně do Francie, pro vás musí být velmi lákavá…

Když Tomáš odcházel z Hradce do Sparty, tak jsem právě já šel místo něj do „áčka“. Doufám, že naváži na jeho kariéru, je to velká motivace! Musím jít krůček po krůčku. Tím nejbližším krůčkem je vybojovat si co nejlepší pozici v Hradci, pak se uvidí, zda na to mám.

Váš jmenovec Jan Stejskal patří mezi legendární české brankáře. Jak často se vám stává, že se vás lidé či fanoušci ptají, zda nejste jeho syn? Vzpomenete si v této souvislosti na nějakou humornou historku?

Hodně často dostávám otázku, zda jsme příbuzní. Ale nejsme. Doufám jen, že navážu na jeho kariéru a éra Janů Stejskalů bude pokračovat. Jednu historku mám, a to když jsme byli na reprezentačním srazu v jedné z mládežnických kategorií. Pan Stejskal byl trenérem gólmanů a prý ho zastavila uklízečka a říkala mu, že by si měl syn uklidit pokoj. Tomu jsme se hodně zasmáli a říkal, ať si uklidíme, ať mu prý nedělám ostudu (směje se).

A dostanete někdy od fanoušků, kteří netuší, že nejste v žádném příbuzenském vztahu třeba zprávu, že se do reprezentací dostáváte jen díky protekci svého otce?

Dostávám zprávy, že jsem se do reprezentace dostal kvůli taťkovi, ale tomu se jen směji, protože vidím, že lidé něco napíšou, aniž by si zjistili, jak to doopravdy je. Takových lidí je, bohužel, celkem dost, ale nic s tím nenadělám. Snažím se tomu opravdu jen zasmát.

Jsou dny, kdy toho mám dost, vzkazuje Koubek z Rennes. K překonání Čecha se neupíná