Depešáci a Rammsteini by Slavii o titul připravit neměli

„Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velice, velice tenká,“ říkal s oblibou trenér českého národního mužstva Karel Brückner a dobře věděl, o čem mluví. V sobotu 20. května 2017 těsně před 19. hodinou byli slávisté kousíček od čtvrtého titulu v novodobé české lize (dosud 1996, 2008, 2009). Náhradník Mingazov se nejdřív ukopl, ale pak dokonale míč zkrotil a zvýšil vedení Slavie v Mladé Boleslavi na 2:0. V Brně se Viktorii Plzeň stále nedařilo prolomit bezbrankové skóre 0:0. Slávistická lavička už málem oslavovala, Slavia by za dané situace vedla před posledním kolem o nedostižené čtyři body.

Jenže minutu před koncem snížil boleslavský Chramosta na 1:2 a vše zdramatizoval. A na začátku druhé minuty nastavení plzeňský útočník Krmenčík dostal Viktorku přece jen do vedení 1:0. Přitom těsně předtím se v obří šanci na druhé straně netrefil ukrajinský útočník ve službách Zbrojovky Tašči. V Boleslavi nastavoval sudí Zelinka čtyři minuty, ještě nebyl konec a Bolka byla v tlaku, zvlášť poté, kdy slávista Hušbauer neproměnilo své sólo.

Těžce zkoušení slávističtí fandové trnuli hrůzou: „Teď ještě Bolka vyrovná a titul, který jsme ještě před pár vteřinami drželi v ruce, se rozplyne jako mlha nad Edenem“. Červenobílí pesimisté se ale tentokrát zmýlili. Šilhavého tým své vedení už udržel a Slavia (66 bodů, ale horší bilance s Plzní) má stále vše ve svých rukou – stačí v sobotu 27. května od 17 hodin zdolat ve strahovském vyhnanství jedenáctou Zbrojovku Brno. Té už o mnoho nejde, přinejlepším může být desátá, přinejhorším dvanáctá. Ovšem ještě může na Strahově dostat do žil „extázi“, kterou překypovaly nedávno v Edenu jak Jablonec (1:1), tak Dukla (2:2).

Slávistům to jde teď lépe mimo Eden

Pak je ještě otázkou, zda Slavii nezradí strahovské prostředí, kam se musí uchýlit poté, co bývalí majitelé stadionu v Edenu nasmlouvali do vršovické arény koncerty Depeche Mode (ve středu 24. května) a skupiny Rammstein (28. a 29. května), které vyžadují patřičnou přípravu.

Myslím si, že Depešáci a Rammstein by slávistickou cestu k titulu ohrozit neměli. Možná je to tak pro červenobílé i lepší. V Edenu totiž z posledních čtyř ligových zápasů vyhráli jen nad sestupujícím Hradce Králové (4:0), se Spartou (1:1), Jabloncem (1:1) a Duklou (2:2) tu pouze remizovali. A v pohárovém semifinále se Zlínem (0:1) dokonce prohráli. Lépe se jim v poslední půdě hrálo mimo Eden.

Ano, poslední krok bývá velmi těžký, a ti úplně nejstarší pamětníci si určitě vzpomenou na rok 1966, když Slavia přišla doma o titul, když prohrála 0:1 a Tesař k tomu neproměnil penaltu.

Šilhavý tentokrát reagoval rychle a správně

Současná Slavia navzdory jarním výpadkům formy i absenci opor (nemocný Sýkora, zraněný Barák, nedoléčený Mingazov) ukázala na půdě čtvrtého týmu tabulky, bojujícího navíc o postup do druhého předkola Evropské ligy (EL), značnou vnitřní sílu. Dala rychlý gól, hodinu hry byla značně lepší. Kýžený druhý gól však do přestávky nedala – fakt, že Stronatiho ruku sudí Zelinka za penaltovou nepovažoval, a že Mešanoviče zastavil v sólu na brankáře Vejmolu nejspíš neexistující ofsajd, červenobílé nerozhodil. Hned v úvodu druhého dějství rozpoutali před boleslavskou brankou peklo, které však ke druhému gólu také nevedlo.

A po hodině hry logicky začala hrát i Boleslav, najednou musel zazářit i brankář Slavie Pavlenka. Na rozdíl od předchozího duelu však trenér Šilhavý zareagoval velmi rychle a správně – poslal do hry místo tentokrát velmi snaživého Tecla, hbitého, byť ne zcela doléčeného Mingazova, a střed pole vyztužil exboleslavským štítem Ščukem. Tyhle tahy vyšly.

„Stein um Stein“

Jak zpívá právě skupina Rammstein ve svém největším hitu „Stein um Stein“, tedy „Kámen po kameni“, červenobílí v sobotu odvalili z cesty za titulem jeden těžký kámen, teď je čeká druhý. Pokud ale slávisté zvládli tento všestranně veletěžký duel v Boleslavi, měli by si poradit i na Strahově s Brnem.

A to přesto, že Zbrojovka, loučící se doma s Pavlem Zavadilem, sahala v duelu s Plzní (64) minimálně po bodu. Otrlost a sebevědomí plzeňských hráčů, zvlášť po další sebevraždě nedávného kamaráda Bystroně, jsou ale obdivuhodné. Podobně jako v Karviné, proti Teplicím či Boleslavi hektickým závěrem zachránili, co se dalo. V tomto případě stále živí naději na klopýtnutí Slavie v posledním kroku.

Že by Viktorka ve Štruncových sadech ztratila body s již zachráněnou Jihlavou, nikdo nečeká. Zvlášť, když jihlavský kouč Josef Jinoch byl v minulosti po porážce Jihlavy v Plzni, která znamenala pro Viktorku další titul, médii zvěčněn, jak v povznesené náladě oslavuje s hráči soupeře a s provařeným fotbalovým „lobbistou“ Martinem „Chřestýšem“ Svobodou další západočeské prvenství.

Jihlava, či Příbram? A není to jedno?

Navíc byl v průběhu podzimu, právě po porážce v Plzni (1:3), společně s Dušanem Uhrinem mladším z Edenu coby sportovní ředitel odejit. Takže nějakou láskou k současné Slavii nejspíš v tuto chvíli neoplývá.

Tím se dostáváme k tomu, že po sobotních výsledcích Jihlava – Příbram (1:1), Bohemians Praha 1905 – Karviná 2:0 a Sparta – Hradec Králové 3:2 je už kolo před koncem jasné, že z ligy sestupuje nováček z Hradce a Starkova „nesestupitelná“ Příbram.

Pokud má někdo radost z toho, že starkovci nejvyšší soutěž opouštějí a dojímají se nějakou čistotou sportovního boje, rázně bych je usadil. Osobně bych ocenil, kdyby se Jihlava zachránila pod vedením Michala Bílka. Takto z toho nijak nejásám, protože si myslím, že má Jaroslav Starka plnou pravdu, když říká: „Vyhrajeme 4:2 v Jablonci a deset dní čtu o tom, jak to bylo zvláštní. Pak Zlín doma prohraje 0:3 s Jihlavou a nestane se vůbec nic. Tak je to asi normální. Sázkové kanceláře vypíšou na Jihlavu kurz 1,8, na Zlín 4,5. Těm je to taky jasný. Ale noviny k tomu přistoupí chladně. Kdyby se to stalo v Příbrami, jsou toho noviny plné.“

Přesně tak, nevšiml jsem si, že se někdo kromě našeho serveru nad touto zvláštností pozastavil. Zatímco z Jihlavy do celostátních médií referují krajánci, do Příbrami jezdí novináři z Prahy. Jednoduché vysvětlení.

Ovšem je pravda, že Příbram si to prohrála velkou bodovou ztrátou už na podzim.

Hradec Králové doplatil na domácí ztráty

Nováček z Hradce Králové pak vše podstatné ztratil doma, na svém neútulném stadionu. Když hrál na podzim ještě v boleslavském azylu, dařilo se mu tam mnohem lépe. Zachraňovat ligu na Spartě (2:3) je čiré bláznovství, byť třetí letenský gól (na 3:0) padl nejspíš po Šuralově ruce.

Východočeši doplatili během sezony i na velkou nepřízeň sudích, kteří nováčka dorazili. Je to škoda, ve velkých krajských městech by se ligový fotbal hrát měl, patří tam. Teď záleží na tom, jak si povedou noví majitelé a jak to bude s nekonečnou rekonstrukcí stadionu. Důležité pro „votroky“ je - hned se vrátit! Jinak ve druhé lize „zkejsnou“ jako třeba další fotbalisté z krajských měst – z Českých Budějovic nebo z Ústí nad Labem.

Do EL půjde se Zlínem a Spartou Boleslav, nebo Teplice?

Když už jsme na severu Čech, tak si ještě připomeňme, že Teplice mají velikou šanci předstihnout čtvrtou Mladou Boleslav, a vstoupit tak do kvalifikace o EL. Ztrácejí na ni po remíze v Jablonci (0:0) už jen bod. Stačí, když v posledním kole vyhrají doma nad Duklou a Boleslav nezvítězí v Liberci. Pokud Tepličtí s Duklou Na Stínadlech ale jen remizují, mají smůlu, protože Boleslavští mají lepší bilanci ze vzájemných zápasů (2:1, 1:1).