Tohle až tak nevyšlo aneb Rozpačité návraty hráčů a trenérů

Někdy hráč či trenér cítí potřebu vrátit se do klubu, kde prožil svá nejlepší léta. Ať už je tím důvodem to, že se tam zkrátka cítil dobře nebo mu něco dluží. Ne vždy je ale tohle rozhodnutí správné.

Každý není Paul Scholes, který dokonce opustil život fotbalového důchodce, aby na definitivním konci kariéry získal další titul. Tihle tři takový happy end v týmu svého srdce neprožili.

Alan Shearer

Naprostá legenda a miláček Geordies, tedy lidí žijí v Newcastlu a jeho okolí. Shearer patřil k absolutní špičce mezi útočníky v 90. letech, když v jejich polovině získal třikrát za sebou cenu pro nejlepšího kanonýra Premier League. Vždy při tom překonal hranici třiceti branek. To vše v dresu Blackburnu Rovers, s nímž vyhrál i mistrovský titul.

Dres rodného Newcastlu oblékl až v šestadvaceti letech. strávil v něm dalších deset sezón s bilancí více než dvou set nastřílených gólů. Odešel na vrcholu jako hrdina ochozů St. James Parku a vrátil se v době největší krize.

Ta nastala na jaře 2009. Osm kol před koncem ho vedení povolalo na lavičku Magpies. Bylo to dost překvapivé rozhodnutí. Původní kouč Joe Kinnear musel odstoupit kvůli nemoci a nahradil ho dočasně Chris Hughton, kterého následně tedy Shearer. Chtěl pomoci milovanému kluby, ale dělat to neměl. Newcastle pod jeho taktovkou zvítězil jen jednou a vybojoval celkem pět bodů z dvaceti čtyř možných při skóre 4:10. United samozřejmě spadli do Championshipu a z něj je dostal příští rok právě Hughton.