Slavia dostala facku. Když chce trofej, musí „fárat“ a hrát kompletní!

Po víkendu natěšení slávističtí fanoušci začali snít o double, který v samostatné české historii získala jen Sparta v letech 2007 a 2014. Sen ovšem skončil dřív, než pořádně začal. Červenobílí totiž pod trenérem Jaroslavem Šilhavým po čtyřiadvaceti soutěžních utkáních poprvé podlehli, prohráli nečekaně v semifinále MOL Cupuse Zlínem doma v Edenu 0:1.

Po veskrze špatném a v první půli i odfláknutém, profesorském výkonu. Přitom právě zisk této trofeje byl původním cílem vedení Slavie, zvlášť, když to na startu podzimní sezony ještě za Dušana Uhrina mladšího v lize hodně drhlo. Zatímco k ligovému titulu vede dlouhá cesta přes pět duelů, v případě pohárové soutěže to byla už jen dva střetnutí, navíc v domácím prostředí, neboť i finále MOL Cup hodlal pořadatel, tedy FAČR, uspořádat v Edenu. Jenže k tomu, aby červenobílí dosáhli trofej, musejí dřít a „fárat“ naplno od první minuty a nastoupit v kompletní, tedy nejsilnější sestavě. Jako to udělal v úterý večer vítězný Zlín.

Zdálo se, že management Slavie stál o pohárovou trofej více než hráči. A možná i víc než realizační tým. Čínským majitelům by se pohár jistě líbil, oni možná ani netuší, že česká pohárová soutěže doma zdaleka nemá takový věhlas a netěší se velkému diváckému zájmu, jako FA Cup v Anglii či DFB Pokal v Německu.

Bez nasazení a s náhradníky to nejde

Ovšem až příliš mediálně velebený celek nemůže za tak krátkou dobu podlehnout sebeklamu, že se jeho soupeři porazí sami.Pokud chce vyhrát trofej, byť pohárovou, nesmí v téhle fázi nasadit horší náhradníky. Nikdo v Česku dnes není takový suverén. Ostatně Sparta vypadla už v podzimním osmifinále právě ve Zlíně, Viktoria Plzeň dokonce v druholigové Opavě. O to ale měla Slavia cestu k pohárovému triumfu snadnější. Zvlášť, když jí los v osmifinále proti třetiligovému Litomeřicku (7:0), ve čtvrtfinále proti Karviné (5:2) i v semifinále proti Zlínu (0:1) přisoudil domácí prostředí. Možná, že to nakonec bylo pro červenobílé kontraproduktivní. Kdyby museli jet do Zlína, byli by mnohem opatrnější. Přestože tam v prosinci vyhráli 4:0, zatímco v létě doma se „Ševci“ horkotěžko v lize na poslední chvíli alespoň remizovali 2:2.

Rada, či Vrba? Získal by vzývaný kouč dva tituly, kdyby ve Spartě nebyl Křetínský?

Jak říkám, Milan Škoda, Mingazov a Sýkora měli být v sestavě od první minuty. Jenže oni přišli na trávník až za stavu 0:1, kdy už byl Zlín na koni. Jako bySlavia pod vlivem horších jarních výsledků Páníkova týmu zapomněla, že Moravané byli na podzim v tabulce většinou výše než Pražané. Jako by si sešívaní nevšimli, že Zlín zase pomalu nabírá ztracenou formu, že ve čtvrtfinále poháru na jaře vyhrál (na rozdíl od Slavie) v Liberci a že v sobotu, byť s velkou pomocí na pět zápasů distancovaného sudího Pechance, zvítězil 2:0 na Bohemce. Takže nakonec během čtyř dní vyplenil celé Vršovice – Ďolíček i Eden. Bohumil Páník je holt kvalitní trenér, i když ho ve Zlíně v průběhu jara málem odvolali.

Tecl nastupuje, i když je z formy

Jak trefně konstatoval v Edenu jeden z fanoušků Slavie, Šilhavého svěřenci hráli v první půli naprosto bezúčelné bago. A zvláště afričtí hráči Deli a Ngadeu jako by duel podcenili. Ostatně Deli v takovém bagu jednou prohrál, obral jej o míč zlínský Traoré a Holík ve 32. minutě svým gólem rozhodl o postupu svého týmu, který se tak přiblížil historickému triumfu v roce 1970.

Tehdy ještě pod hlavičkou TJ Gottwaldov vyhrál s mladičkým, teprve osmnáctiletým, Zdeňkem Nehodou Československý pohár, když po zrodu čs. federace (v roce 1969) coby první vítěz Českého poháru po výsledcích 3:3 a 0:0 zvítězil 4:3 na penalty nad vítězem Slovenského poháru - Slovanem Bratislava.

Zajímavé je, že tehdy ještě kopal všechny penalty při rozstřelu jeden hráč - a právě mladý Zdeněk Nehoda takto zajistil svému týmu historickou výhru, když proměnil čtyři pokutové kopy, které byly tenkrát k výhře zapotřebí.

Zpět do reality. Kdyby Mešanovičovy nůžky těsně před přestávkou neskončily na tyči, ale gólem do šatny na 1:1, mohl být průběh druhé půle možná jiný. Ale nestalo se a Slavia pak po pauze jen stereotypně nakopávala vysoké míče na Škodu, jako by si nevšimla, že dlouhé stoperské zlínské věže Jugas s Gajičem všechno v pohodě odtrkají do bezpečí.

Pět výher Slavie - titul! Pomůže Manchester United Čechům do Ligy mistrů?

Promarněná první půle bez Mingazova, Sýkory a Škody se Slavii vymstila. Záloha? Když mají pomalejší hráči Barák a Hušbauer na pravé straně nevýrazného Tecla, který vypadá jako by měl nad váhu, nedopadá to zpravidla dobře. Při vší úctě k trenéru Šilhavému, ani řada slávistických fandů jaksi nechápe, proč Stanislav Tecl při své formě dostává tolik příležitostí. Šilhavý na novinářskou poznámku, že proti Zlínu nepostavil nejsilnější sestavu, namítl, že titíž hráči pohárové čtvrtfinále s Karvinou zvládli. Jenže omyl -  v tomto utkání nastoupil v základní sestavě místo Baráka ve středu pole pracovitý a možná zbytečně opomíjený Ščuk a také rychlonožkaMingazov, mimochodem oba autoři cenných gólů na 2:1 a 3:1. A v obraně hrál Frydrych, autor první branky na 1:0.

Když nejezdí po zadku, jsou poloviční

A ještě jedna věc, Slavia na jaře zdaleka není tak suverénní, jak píší média. Jak pravil ve Sportu ještě před duelem se Zlínem ve Sportu Ladislav Vízek: „Na Slavii se dá koukat, není to tedy žádnej famózní mančaft, jak se někdy prezentuje, ale nadšení tam rozhodně je.“ Jenže proti Zlínu tam to nadšení jaksi nebylo… A to Zlínu stačilo.

Ostatně jarní výsledky červenobílých jsou často mnohem lepší než výkony, což je pro fanoušky i média poněkud matoucí. Koho Slavia na jaře jasně přejela? Slaboučké týmy jako Příbram a Hradec Králové a jen v první půli Jihlavu. A možná i Liberec, s nímž ovšem stejně pod Ještědem ztratila dva bodyremízou 1:1. Jinak s Plzní a Spartou, stejně jako proti Teplicím, v Karviné i na Slovácku, to byl hlavně boj a těžce vydřené body.

Tohle si musí slávisté ve zbylých pěti ligových zápasech uvědomit, chtějí-li získat alespoň jednu, o to ovšem cennější trofej – mistrovský titul. A zapomenout už v neděli na to, že Jablonec posledně podivně prohrál 2:4 s Příbramí a že v Edenu bude kvůli převzetí stadionu veliká čarodějnická sláva. Toho si nesmějí hráči vůbec všímat, musejí zase všichni jezdit od první minuty po zadku. Jinak mají s titulem utrum.

Ruce pryč od Bohemky, čerti s píšťalkou!

Stejně tak si pak další víkend musejí počínat s Bohemkou v Ďolíčku. Mimochodem klokani hráli v sobotu v lize proti Zlínu lépe než v úterý v poháru Slavie. Měli lepší nápady, jak překonat obranný val soupeře, vytvořili si více šancí a o body je připravil vlastně jen zoufalý rozhodčí Pechanec, který je okradl hned o dvě jasné penalty. Po Praze se šíří fáma, že to prý klokani mají mít spočítané, že si na nich sudí smlsnou jako v roce 2012, kdy je svými zářezy nehorázně poslali do druhé ligy.

Tak to, prrr, proradní čerti s píšťalkami a praporky, jinak si na vás Anděl páně Ivan Trojan posvítí!

Zlín zase blíž Evropě, ale…

A na závěr jedna teoretická zajímavost ohledně Zlína. Ten se sice postupem do finále MOLCupu, kde se čeká boj s druholigovou Opavou, která hraje ve středu venku s Mladou Boleslaví, opět přiblížil pohárové Evropě. Ovšem vyřazením Slavie se jí paradoxně mohl i vzdálit.

Jak je to možné? Kdyby Slavia vyhrála pohár, šel by do kvalifikace o Evropskou ligu jistojistě i pátý ligový celek (takhle loni pomohla svou výhrou v MOLCupu právě páté Slavii Mladá Boleslav, v lize čtvrtá).

Pět kol před koncem je v ligové soutěži následující pořadí: 4. Mladá Boleslav (42 bodů), 5. Teplice (40), 6. Zlín (38). Na jaře mají ovšem nejlepší formu Tepličtí, takže je docela reálné, že se posunou na čtvrtou příčku. Pomalu se lepšící Zlín může také Mladé Boleslav ještě přeskočit a skončit v lize pátý. Jenže když prohraje 17. května ve finále poháru s šestou Boleslaví, bude mít s Evropou konec, zatímco v případě triumfu Slavie by do ní z páté příčky šel. Je to sice jen teorie, ale všechno je možné.

Těšme se na ligový i pohárový finiš.