Moneyball aneb Jak statistická data mění fotbal? Čtěte v Hattricku

O filmu Moneyball, v němž Brad Pitt a Jonah Hill s pomocí datové analýzy dovedli podfinancovaný Oakland Athletics na první místo západní divize MLB a proměnili americký baseball jako takový, slyšel snad každý. A že už se pár let děje něco podobného i ve fotbale, taky není kdovíjakým tajemstvím. Jak to ale vlastně funguje a kam až to může vést?

Moneyball aneb Jak statistická data mění fotbal? Čtěte v Hattricku

Do kontextu: Billy Beane byl nadějný hráč baseballu, ale navzdory svému talentu a vysokým očekáváním nikdy nenaplnil svůj potenciál. Tedy alespoň ne jako hráč. Když ale na počátku sezony v roce 2002 šéfoval špatně financovanému týmu z Oaklandu, jenž tradičně přišel o své nejlepší hráče, kteří se nechali zlákat slavnějšími a bohatšími kluby, uvědomil si, že na baseball musí vyzrát jinak. Že v systému, kde nejbohatší kluby každý rok jako racci vyzobají ostatním holoubátkům ty nejlahodnější drobky, nemůže fungovat podle zaběhnutých zvyklostí.

Najal proto Petera Branda, ekonoma s diplomem z univerzity v Yale, a zaměřil se na něco, čemu bohatí dlouho nevěnovali pozornost – statistické analýze. Do Oaklandu začali proudit nedocenění hráči, které ostatní považovali za „nevhodné“, příliš staré, nemocné nebo problematické, ale kteří z Brandových matematických modelů vycházeli nevybroušené diamanty.

„Ve statistikách objevíme v hráčích to, co v nich nikdo jiný neuvidí. Hráči jsou v lidském světě přehlíženi z různých neobjektivních důvodů a různě vnímaných chyb. Ale matematika se s tímhle vypořádala,“ těmito slovy Brand (Hill) ve filmu přesvědčí Beana (Pitta) a jejich parta nechtěných outsiderů brzy vzbudí pozornost ostatních klubů, médií i fanoušků, ovládne svou divizi před celky jako LA Angels nebo Texas Rangers a ukáže Americe, že je na čase překopat systém.

PŘES AMERICKOU SMETÁNKU AŽ DO FOTBALOVÉ EVROPY

Později Billy Beane přičichl i k „socceru“. Organizace Athletics totiž koupila podíl v klubu San Jose Earthquakes z Major Leage Soccer a přes obdiv či přátelství nejvlivnějších osobností světového fotbalu jako Sir Alex Ferguson, Arséne Wenger, majitel Arsenalu Stan Kroenke nebo Liverpoolu John W. Henry (jenž mimochodem vlastní také baseballový Boston Red Sox, kde se Beanovi za „nějakou statistickou analýzu“ původně vysmáli) se dostal i do Evropy. V roce 2015 se Beane stal poradcem nizozemského celku AZ Alkmaar a o dva roky později jej oslovil čínsko-americký investor Chien Lee, aby mu pomohl z anglického klubu Barnsley vybudovat „fotbalový Oakland Athletics“, ale dobře financovaný a dlouhodobě udržitelný. Kromě Barnsley vlastní Lee ještě dalších pět klubů ve Francii, Nizozemsku, Belgii, Švýcarsku a Dánsku a americké deníky Financial Times či Wall Street Journal jej označují za „průkopníka Moneyballu v evropském fotbale“.

V Evropě jsou ale za průkopníky považovány především kluby Brentford a Midtjylland, jejichž vlastníkem je Matthew Benham, zakladatel Smartodds, jenž právě na analýze fotbalových zápasů zbohatl. Právě skromný dánský Midtjylland patří mezi úplně první kluby, již začaly s datovou analýzou. Benham si na něm „v malém“ vyzkoušel své know-how v praxi, než se pustil do většího a dražšího projektu v Anglii, a už v roce 2015 s klubem slavil historický titul a následně postoupil do základní skupiny Evropské ligy.

Tehdy Midtjylland vsadil všechno na standardní situace, které jeho analytici důkladně promýšlejí, hodně je trénují a jsou z nich úspěšní. „A ukazuje se, že i když se na obranu standardek druhý tým soustředí, nejde je zcela ubránit. Výsledkem je pak mimo jiné to, že takhle začala hrát celá dánská liga,“ říká Jakub Dobiáš, zakladatel specializované společnosti 11Hacks, díky které se datová analýza uplatňuje i v české nejvyšší soutěži. Na jaře roku 2016 k ní totiž „přemluvil“ nového majitele Slavie Jiřího Šimáně a s její pomocí pak přivedli neznámého kamerunského stopera Michaela Ngadeu Ngadjuiho, kterého o tři roky později prodali za trojnásobek, nebo Jana Kuchtu a Oscara Dorleyho do Liberce. 

Datová analytika už ale dávno není výsadou chudších celků z menších soutěží. Sází na ni i velké kluby v Německu či Anglii. Dokonce i Liverpool je postavený na datové analytice. Svého času nejdražší stoper všech dob Virgil van Dijk přišel právě na základě statistických dat. A další opory současného Kloppova kádru zrovna tak. 

Zjištění ze statistik dokonce přimělo Kloppův realizační tým najmout trenéra na autová vhazování. „Smála se jim tehdy celá Anglie. Jenže vypracovali nejefektivnější způsoby rozehrání a mají o dvaadvacet procent vyšší úspěšnost udržení balonu po jeho uvedení do hry z autu než ostatní týmy v Premier League. A následně se dostávají do gólových šancí,“ říká bývalý ředitel pražské Sparty a dnes spolumajitel 11Hacks Jakub Otava. Na Anfieldu dokonce věří číslům natolik, že se sportovním ředitelem klubu stal bývalý šéf datového oddělení.

Okouzlit čísly se nechal i kouč Manchesteru City Pep Guardiola. Na konci své první sezony v Anglii, která skončila poprvé v jeho manažerské kariéře bez trofeje, si třeba položil otázku, jestli čas, který jeho hráči v tréninku věnují střelbě z pokutového území, odpovídá času, který na střelbu z vnitřku šestnáctky dostanou v zápase. Spolu se svými spolupracovníky zjistil, že ne. V zápase se hráči do takové situace dostanou jen zřídka, a tudíž není třeba jim v tréninku věnovat tolik času. Díky změně v tréninku střelby pak „Citizens“ v následujících třech sezonách pokaždé nastříleli zdaleka nejvíc branek zpoza šestnáctky (přitom trend v lize byl přesně opačný) a dostavily se i trofeje.

KAMERY VIDÍ VŠECHNO A DATA NEZNAJÍ EMOCE. A NEZAPOMÍNAJÍ!

Co je na statistice tak zvláštního, že se jí nechá řídit i kouč, který bez ní do té doby vyhrál, co se dalo? V první řadě nepodléhá kognitivnímu zkreslení, a v obrovském množství dat navíc může rozeznat vzorce, které lidské oko na jednotkách případů prostě nevidí.

Akademický výzkum prokázal, že profesionální trenéři si mohou vzpomenout jen na čtyřicet až šedesát procent kritických událostí, ke kterým v zápase dojde. A ještě k tomu je mohou mít emočně zkreslené, nepřesné a nesprávně interpretované kvůli přirozeným nedostatkům v lidském vnímání, což ponechává obrovský prostor pro chyby. A téměř polovinu důležitých situací ztracenou bez náhrady. 

S rozvojem kamerových systémů a umělé inteligence se ale ve fotbale našlo řešení. Všechny situace na hřišti dnes zaznamenají speciální kamery, jimi pořízené záběry se pomocí softwaru rozkouskují na jednotlivé události a přepíšou se do počítačového kódu. Analytické oddělení klubu nebo specializovaná firma si pak vezme tenhle kód a pomocí matematických modelů z něho vytvoří klasické statistiky, jako je bránění prostoru, vytváření šancí a podobně.

„Software zaznamená úplně každý pohyb, souboj i přihrávku. Sbíráme hodně dat, kamera dokonce hráče rozezná, i když se například při standardní situaci přiblíží k sobě a není vidět číslo dresech, program si číslo najde v jiném úhlu a zpětně vyhodnotí, o kterého fotbalistu v chumlu šlo. Z obrazového záznamu získáváme data a ukládáme je do databáze,“ přibližuje Otava z 11Hacks, která ve své databázi sleduje každý dotek s míčem u 253 tisíc hráčů a při jejich vyhodnocování spolupracuje i s matematiky z Anglie a Švédska.

Celý obsáhlý článek o datové analýze a jejím vlivu na fotbal si přečtete v novém čísle časopisu HATTRICK, které je právě teď na stáncích.