Pokáč exkluzivně pro Hattrick: MS 2022 v Kataru? Fandím Belgii, protože jsem tam žil

Pokáč, alias inženýr Jan Pokorný, s rozhovorem pro HATTRICK ochotně souhlasil. „Jako malý jsem byl jeho předplatitelem a HATTRICK byla jediná literatura, kterou jsem četl,“ smál se. Pokáčovou první fotbalovou adresou byla přípravka ve Spartě Dřetovice. Možná i to ho později utvrdilo v přesvědčení, že bude fandit její pražské jmenovkyni. Na MS 2022 v Kataru pak Pokáč fandí svému oblíbenci Kevinu De Bruynemu a Belgii, hlavně proto, že v této zemi půl roku žil a že dosud nic nevyhrála. 

Pokáč exkluzivně pro Hattrick: MS 2022 v Kataru? Fandím Belgii, protože jsem tam žil

Kde jste začínal s fotbalem?

Jelikož jsem vyrůstal ve Stehelčevsi, která neměla přípravku, jezdil jsem do vedlejší obce, kde byl oddíl Sparta Dřetovice. Od mladších žáků už jsem hrál za SK Stehelčeves. Nechal jsem toho, když jsem měl přestoupit mezi chlapy a kvůli vysoké škole jsem se stěhoval do Prahy. 

Na jakém postu jste nastupoval?

Stavěli mě na pravého obránce. Až teď jsem se dozvěděl, že existuje poučka: „Nemáš fleka, hraješ beka“, takže si myslím, že to byl ten důvod. V přípravce mi to moc nešlo. V žácích mě občas stavěli na stopera, ale nebyl jsem rychlej, všichni útočníci mi utekli, takže jsem byl radši zašitej na pravým beku. Tam, když člověk něco pokazil, to ještě pořád mohl někdo napravit.

Co považujete za svůj největší úspěch?   

Že jsem dal během kariéry čtyři góly. Jeden z nich si pamatuju dodnes. Bylo to v Kačici u Slanýho, kopal se přímý kop, já si naběhl k tyči a šajtlí – no, šajtlí, takovým dloubákem – jsem to doťukl do brány. Byl to vyrovnávací gól na 3:3 a můj nejdůležitější. A pak jsem asi v patnácti letech dostal v dovednostní soutěži ve Slaném cenu za třetí místo v přesnosti střelby, kterou mi předával Milan Baroš. Ve Stehelčevsi je fotbal tradiční, letos v srpnu slavili stoleté výročí existence a já jim k tomu natočil video. 

V roce 2018 jste točil veselá videa i pro Spartu Praha.

Dostal jsem od ní nabídku, protože probíhala 125. sezona a počítalo se s titulem, takže si představovali, že budu zpívat, jak tenhle dal hattrick, tam a tam jsme vyhráli, jenže Sparta vypadla z evropských pohárů hned v prvním zápase (ve 2. předkole Evropské ligy ji vyřadila Subotica – pozn. aut.) a byla to jedna z jejích nejtragičtějších sezon historie, takže o čem má člověk zpívat? Jak to nejde, ale se jede dál?

Pobavil mě song Chtěl bych být jak Nikolae Stanciu/ nemusel bych o peníze prosit mamču. 

To tehdy ještě hrál na Letný. 

Spartě se tedy vaše vtipné texty nelíbily?

Kluci z marketingu se mohli přetrhnout, ale když to podělají kopyta na hřišti, tak jsou lidi naštvaný, to je jasný. Bylo domluvených deset písniček, ale ukončilo se to po šesti. Jak už jsem říkal, na začátku se čekalo, jak budu oslavovat výkony Sparty a výsledek byl, že je plešatý kluk s ukulele kritizuje. 

Proč hrajete většinou na něj?

Protože zní pěkně, je to trendy nástroj a na koncertech mi lidi říkají, že se kvůli mně jejich dítě na něj učí. To je nejvíc, čeho může muzikant dosáhnout. 

Ještě existuje Pokáčova rychlovka?

Už běží tři roky na Frekvenci 1. 

Zasahují vám do textů?

Na Frekvenci 1 mi do toho nekecají. Na Spartě byla cenzura daleko větší, takže jsem občas musel něco přepsat, protože se jim to zdálo moc urážlivý. Pochopil jsem, že Sparta zajímá ohromný spektrum lidí a nejde se zavděčit všem, takže se snažila naštvat co nejmíň lidí. Jenomže když se nedaří, objeví se na sociálních sítích pod mým videem komentář: „Kdybyste radši hráli fotbal.“ Co na to máte říct?!

Napíšete písničku o derby, které Sparta prohrála 0:4?

Sypat do rány sůl, by asi nebyl nejlepší nápad. Derby bylo špatný, písnička o tom nebude, až bude titul, tak ji určitě napíšu. 

Přivedli vás k fandění rodiče?

Moji rodiče jsou sportem absolutně netknutý. Táta je elektrikář, máma ekonomka a vozili mě spíš do hudebky než na fotbal. 

Takže odkdy vlastně držíte palce Spartě?

Doopravdy jsem jí začal fandit v době, kdy hrála pod panem Hřebíkem skvěle Ligu mistrů a v domácí lize soupeře válcovala. Můj děda, který jí fandil, mě vzal poprvé na zápas. Jemu bylo pětaosmdesát, mně deset a aby ušetřil, koupil nám levný lístky. Akorát se ukázalo, že byly do kotle. Tak jsme strávili zápas mezi chuligány. Ale byli v pohodě. Jen jsme občas neviděli, protože furt skákali. Teď, kdy mám velký koncertní vytížení hlavně o víkendech, se na Letnou dostanu jednou za čas. Ale v televizi a v dodávce její zápasy poctivě sleduju. 

V dodávce?

Na koncerty jezdíme dodávkou, takže si zápasy pouštím na telefonu. Akorát pak jdu na podium naštvanej, protože výsledky za moc nestojí. 

Proč si myslíte, že Sparta na podzim dlouho nehrála  dobře?

Netuším. Mají zázemí, peníze, nadává se na hráče, že nehrajou dobře, ale jsou to ti, které si vybrali a chtěli je. Jankta, Sadílka, Daňka, Kuchtu. Jenže, když je mužstvo ve srabu, padne deka i na ně.

Díváte se na katarské mistrovství světa ve fotbale?

Když jsem byl na gymplu, musel jsem vidět úplně každý zápas, teď budu rád, když občas něco stihnu. V Kataru to bude asi podivný, všem týmům ten termín rozházel sezonu, ale na nějaký zajímavý zápas se určitě podívám.

Komu držíte palce?  

Strávil jsem půl roku života v Belgii, takže k ní mám trošku blíž. Belgičani jako fotbalisti nejsou špatní, ačkoli tu nejsilnější éru už mají za sebou. Ale pořád za ni hrají lidi jako Kevin De Bruyne, kterému je sice jedenatřicet, ale v anketě o Zlatý míč byl letos třetí. Takže mám rád Belgii. Vždycky mě překvapí Anglie, která má výborný hráče, ale pak často „hrajou tužku“. Mám vztah k Francii, jelikož jsem chodil na gymplu na francouzštinu, a zároveň fandím outsiderům, kteří se dostanou daleko, jako byl na ME v roce 2016 Island. Takže favorita nemám, ani tým, který by mi byl naopak nesympatický, nechám se překvapit. 

Co jste v Belgii tenkrát dělal?

Byl jsem tam na stáži ČVUT ve výzkumném centru Toyoty, kde jsme vyvíjeli autonomní (samořízená) vozidla. Půl roku jsem strávil v Bruselu, bydlel jsem tam v turecké čtvrti, v kanclu jsem byl s Japoncem, Dánem a Francouzem a bydlel jsem se Švédkou. Všem studentům doporučuju v rámci programu Erasmus vyjet někam do světa. Ač se mi tam nechtělo, moc mi to dalo. Byl jsem tam v době, kdy do Chelsea přišel k Petru Čechovi Thibaut Courtois a já jsem Belgičanům vysvětloval, že nám, Čechům, se nezdá, že by měl chytat. Nakonec mě v Chelsea neposlechli. Dnes je Courtois v Realu a ve Zlatém míči skončil sedmý. Takže fandit budu Belgii, která byla dlouho první v týmovém hodnocení, ale nikdy nic moc nevyhrála. Jinak mám rád fotbalisty, kteří jsou skromní a zároveň vzdělaní. Třeba Petr Čech je sympaťák, navíc sparťan.

Celý obsáhlý fotbalový rozhovor s Pokáčem si přečtěte v listopadovém čísle magazínu HATTRICK k MS 2022 v Kataru, které je právě na trhu!