Návrat do Slavie byl pro mě jasná volba, říká Kuchta. Zač děkuje Hoftychovi?

Už jen dny, možná hodiny, chybí do chvíle, kdy bude útočník Jan Kuchta oficiálně potvrzen jako staronová posila Slavie. Do Prahy se vrací na přání trenéra Jindřicha Trpišovského, který tak získává další zajímavou variantu k forvardům Petaru Musovi a Stanislavu Teclovi. „Každý hráč má pro mužstvo svou roli. Nejpodstatnější bude to, aby se nám dařilo jako týmu,“ říká o svém comebacku pro eFotbal sám Kuchta. 

Návrat do Slavie byl pro mě jasná volba, říká Kuchta. Zač děkuje Hoftychovi?

Jaká je vaše aktuální přestupová situace?
Má situace je taková, že jsem se Slavií domluvený na podmínkách smlouvy. Teď jen čekám na to, až pojedu do Prahy absolvovat lékařskou prohlídku a všechno stvrdím svým podpisem.

Jste slávistickým odchovancem. Jaký to je pocit se vracet zpět domů?
Fantastický! Vůbec jsem nečekal, že bych se tam mohl v takhle brzké době vrátit. Pro mě to byla jasná volba.

Berete to jako novou životní šanci?
Přesně tak. Celá republika sledovala, jak skvěle si Slavia vedla v Lize mistrů. Hrozně bych si přál to zažít spolu s klukama.

Co jste si přitom říkal v zimě, když jste přestupoval do Liberce? Honilo se vám hlavou, že se do Slavie už třeba nikdy nevrátíte?
To zase ne. Vnímal jsem to tak, že Liberec mi dal obrovskou šanci a získal mě jako svého kmenového hráče, což jsem si tehdy i sám přál. Zároveň jsem už ale tenkrát říkal, že nikde není psáno, že se do nějakého klubu z té top trojky nemůžu zas vrátit. No a vidíte, přišlo to už po půlroce. Že to půjde takhle rychle, jsem ani já sám samozřejmě nečekal. A jsem o to radši, že se vracím právě do Slavie.

Je to pro vás i jakési zadostiučinění vůči těm, kteří vám už nevěřili?
Pár takových určitě bylo. Ale to už i v mládeži Sparty, kde mi někteří říkali, že na vrcholový fotbal nikdy mít nebudu. Ten poslední půlrok byl pro mě fakt zlomový. Že na jeho konci čeká návrat do Slavie, je něco neuvěřitelného.

Čím vám vlastně angažmá v Liberci tak sedlo?
Sedlo mi město i celý klub. Trenéři mi hodně věřili, což se odrazilo i na mých výkonech. Všechno tam zkrátka vyšlo tak, jak mělo. Na Liberec nedám dopustit.



Mezi fanoušky i novináři je díky své otevřenosti hodně oblíbený trenér Pavel Hoftych. Můžete jeho lidský přístup potvrdit?
To určitě ano. Trenér Hoftych si na komunikaci s hráči zakládá a musím říct, že se mi jeho styl fakt líbí. Máme spolu trochu jiný vztah. Řekli jsme si nějaká pravidla, která zůstala jen mezi námi dvěma. To on inicioval můj přestup do Liberce. Že jsem se teď mohl vrátit do Slavie, je tak práce hlavně jeho a asistentů.

Už se s vámi Hoftych rozloučil? A nemrzí ho trochu, že Slovan opouštíte?
I během dovolené si teď sem tam zavoláme, aby se mě zeptal, jaká je situace. Ještě jsme se ale neloučili. A já mu samozřejmě za všechno poděkuji hlavně osobně.

Zajímavým příběhem je už jen to, jak velký počet hráčů se opět přesune ze Slovanu do Slavie. Máte představu, kolik libereckých fotbalistů se tam vlastně sejde?
Sám jsem nad tím přemýšlel. Takových deset hráčů to bude asi určitě. Jen to vypovídá o tom, že Liberec hráčům svědčí. Většinou jim tam stačí hrát jen rok a ty mateřské kluby si je stahují zas zpátky. Slovan je prostě dobrá adresa a v kabině Slavie si tak určitě bude o čem povídat.

Teď v létě tam už z Liberce zamířil Ondřej Karafiát, vy jste těsně před podpisem a mluví se i o Tomáši Malinském či Michalu Beranovi. Špičkujete se na toto téma mezi sebou?
Samozřejmě jsme spolu v kontaktu. Zase ale ne pořád, protože každý toho má teď hodně. Nějaké zprávy mezi námi ovšem probíhají. Jako první šel na řadu Káfa, tak uvidíme, kdo bude ten další.

Jak se těšíte na trenéra Slavie Jindřicha Trpišovského?
Těším se moc. Už jsem pod ním strávil jednu přípravu, která mi snad celkem vyšla. Takže už vím, do čeho jdu. Kondiční základ je pro styl hry, který trenér Trpišovský praktikuje, alfou a omegou všeho. Netěším se ale jenom na něj, nýbrž i na to, až vstoupím do kabiny a dýchne na mě atmosféra velkoklubu, kterým Slavia teď je. Také doufám, že se brzy uvolní všechna ta opatření a já na vlastní kůži poznám pocit, když nás plný stadion těch skvělých fanoušků požene za vítězstvím.

A jak jste připraven na tvrdou konkurenci v podobě Petara Musy nebo Stanislava Tecla?
Jdu do velkého klubu, takže s tvrdou konkurencí počítám. Toho se ale vůbec nebojím. Každý hráč má pro mužstvo svou roli. Nejpodstatnější bude to, aby se nám dařilo jako týmu.

Mám radost, že se mi kluci ozývají sami od sebe, říká Jarošík k možným posilám Ústí. Jak vzpomíná na Mourinha?