Čtyři důvody blamáže anglických klubů v pohárové Evropě
Hrdá Anglie, která je považována za kolébku fotbalu, nemá poprvé od soutěžního ročníku 1992/1993 žádného zástupce ve čtvrtfinále jakékoliv evropské pohárové soutěže. V pátek ve švýcarském Nyonu se
Van Gaal: Manchester United je větší klub než Real Madrid
A to přitom ostrovní fotbal reprezentovala od startu ročníku hned šestice klubů - Liverpool, Tottenham Hotspur, Chelsea, Arsenal, Manchester City a Everton.
Pokud jde o koeficient, nejvyšší anglickou soutěži poprvé po patnácti letech přeskočí i bundesliga a Premier League tak spadne za ni a vedoucí Primera División až na třetí pozici.
Na ostrovech se dotyčná skutečnost rozdýchává jen horko těžko a v médiích se rozebírají otázky, proč se tak stalo. Čtyři nejfrekventovanější jsme si dovolili vypíchnout...
Těžký los a tedy náhoda?
Spíše ne. Byť vypadl Manchester City s Barcelonou a Chelsea s Paris Saint-Germain, Liverpool šel z kola ven kvůli Besiktasi Istanbul, Arsenal vystavilo stopku Monaco, s Tottenhamem zamávala Fiorentina, jež později vycvičila i AS Řím a Everton překvapivě nestačil na lídra ukrajinské Premier League Dynamo Kyjev.
Nahuštěný program, absence zimní přestávky a z toho pramenící přetížení hráčů?
Je pravda, že osmatřicet ligových kol se hraje kromě Anglie už jen ve Španělsku a v Itálii. Jenže zatímco například v La Lize je kromě ligové soutěže na programu už jen domácí pohár Copa del Rey, severněji v Evropě se hraje pohárových soutěžích více - týmy bojují nejen v Ligovém poháru, ale také v FA Cupu a při remízových výsledcích ještě bývají duely opakovány.
[break]
Tým snů podle Tourého? Anglická liga by zástupce neměla...
Špatná výchova vlastních hráčů či chybná přestupová politika?
Nejlepší celky v Anglii zrovna nejsou příkladem sázky na odchovance a oproti Bayernu nebo Barceloně jich figuruje v základních sestavách minimum. Přestupová politika je však téma velmi třeskuté- tím spíš, že když se v závěrech přestupových obdobích sčítají sumy vynaložené na transfery a Premier Leauge v těchto srovnávních pravidelně vévodí výdajovým žebříčkům. Na druhou stranu se ovšem ani nedá říci, že by posily typu Cesce Fábregasy či Diega Costy zůstaly za očekáváním, protože v Premier League se etablovaly velmi rychle, o čemž svědčí vedení v tabulkách mapující nejlepší střelce a asistenty.
Zaostávání v taktice a herním progresu?
I když nakopávané míče k Anglii patřily vždycky, o malé taktické vyzrálosti a herní inteligenci by to být nemělo. Na lavičkách anglických velkoklubů ostatně sedí velké a uznávané trenérské kapacity typu Louise van Gaala, Arséne Wengera či Josého Mourinha a za neerudované byste určitě neoznačili ani odborníky typu Brendanda Rodgerse, Manuela Pellegriniho či Roberta Martíneze.
A to přitom ostrovní fotbal reprezentovala od startu ročníku hned šestice klubů - Liverpool, Tottenham Hotspur, Chelsea, Arsenal, Manchester City a Everton.
Pokud jde o koeficient, nejvyšší anglickou soutěži poprvé po patnácti letech přeskočí i bundesliga a Premier League tak spadne za ni a vedoucí Primera División až na třetí pozici.
Na ostrovech se dotyčná skutečnost rozdýchává jen horko těžko a v médiích se rozebírají otázky, proč se tak stalo. Čtyři nejfrekventovanější jsme si dovolili vypíchnout...
Těžký los a tedy náhoda?
Spíše ne. Byť vypadl Manchester City s Barcelonou a Chelsea s Paris Saint-Germain, Liverpool šel z kola ven kvůli Besiktasi Istanbul, Arsenal vystavilo stopku Monaco, s Tottenhamem zamávala Fiorentina, jež později vycvičila i AS Řím a Everton překvapivě nestačil na lídra ukrajinské Premier League Dynamo Kyjev.
Nahuštěný program, absence zimní přestávky a z toho pramenící přetížení hráčů?
Je pravda, že osmatřicet ligových kol se hraje kromě Anglie už jen ve Španělsku a v Itálii. Jenže zatímco například v La Lize je kromě ligové soutěže na programu už jen domácí pohár Copa del Rey, severněji v Evropě se hraje pohárových soutěžích více - týmy bojují nejen v Ligovém poháru, ale také v FA Cupu a při remízových výsledcích ještě bývají duely opakovány.
[break]
Tým snů podle Tourého? Anglická liga by zástupce neměla...
Špatná výchova vlastních hráčů či chybná přestupová politika?
Nejlepší celky v Anglii zrovna nejsou příkladem sázky na odchovance a oproti Bayernu nebo Barceloně jich figuruje v základních sestavách minimum. Přestupová politika je však téma velmi třeskuté- tím spíš, že když se v závěrech přestupových obdobích sčítají sumy vynaložené na transfery a Premier Leauge v těchto srovnávních pravidelně vévodí výdajovým žebříčkům. Na druhou stranu se ovšem ani nedá říci, že by posily typu Cesce Fábregasy či Diega Costy zůstaly za očekáváním, protože v Premier League se etablovaly velmi rychle, o čemž svědčí vedení v tabulkách mapující nejlepší střelce a asistenty.
Zaostávání v taktice a herním progresu?
I když nakopávané míče k Anglii patřily vždycky, o malé taktické vyzrálosti a herní inteligenci by to být nemělo. Na lavičkách anglických velkoklubů ostatně sedí velké a uznávané trenérské kapacity typu Louise van Gaala, Arséne Wengera či Josého Mourinha a za neerudované byste určitě neoznačili ani odborníky typu Brendanda Rodgerse, Manuela Pellegriniho či Roberta Martíneze.
Komentáře (0)
Zatím nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první :)