(Z)Rada v diakritice

Nad Letnou se po dlouhé šedé zimě konečně probouzelo jaro a zvědavé sluneční paprsky si mezi skleněnými pláty a kovovými sloupy hledaly cestu do kanceláří Generali arény, aby tam po týdnech smutku vnesly trochu radosti.

Pan Kotalík seděl shrbený ve své pracovně, luštil křížovku a občas po očku mrknul na nástěnnou televizi, kde právě běžela repríza Výměny manželek, když v tom mu zavibroval na kraji stolu ležící mobil. „Ajéje,“ zamumlal si a otráveně přejel prstem po displeji, aby otevřel SMS od svého šéfa.

„Vyhodte trenera,“ přečetl nahlas její strohý obsah a podivil se. Vždyť žádnýho nemáme, proběhlo mu hlavou, zvedl telefon a vytočil hovor.

„Čau Dušane, prosim tě, čínský literární soudce na dvě, nevíš náhodou?“

„Jak to mam vědět? Zavolej Bořkovi.“

„Ten to nebral, ale díky, zkusim Tvrdíka, ten teď bude upovídanej... Jo a psal Křéťa, že máme zase vyhodit trenéra.“

„Kterýho?“

„To nevim, asi oba.“

„Hm, tak zjisti, koho za ně, a sežeň Lafiho, já tam za chvíli budu,“ načrtl Dušan další kroky a dal si do mikrovlnky ohřát lasagne.

Kotalík položil telefon a složil hlavu do dlaní. Věděl, že Tvrdíkovi volat nemůže, protože by vytrénovaný plukovník v jeho hlase ihned poznal, že je něco špatně a měl by z něho ještě větší legraci než doteď. Rozhodl se vyřešit nastalou nepříjemnost co nejdříve, aby si v klidu vychutnal závěr Výměny mezi čtyřma očima a s nadějí v prstech vyťukal na klávesnici dotaz na šéfa, zda tedy Pavel Vrba souhlasil. Nevěřil totiž, že by se tak zkušený obchodník nepoučil z vlastních chyb a vyhazoval hned dva trenéry naráz bez nějakého toho esa v rukávu.

„At to docasne vezme rada, stejne nema co na praci, pak neco vymyslime, kupuju okd,“ stálo jasně v odpovědi.

P.S. Kdyby uzávěrka tohoto čísla nebyla před derby, svalil by se Dušan do křesla trochu jinak.

JAK TO PÁNOVÉ POCHOPILI UŽ VÍME, ALE CO TÍM DANIEL KŘETÍNSKY MYSLEL A JAK NA VÝSLEDEK REAGOVAL, SI PŘEČTĚTE V NOVÉM ČÍSLE MAGAZÍNU HATTRICK, KTERÉ VYŠLO VE ČTVRTEK 6. DUBNA 2017.