Tvrdíkova jarní euforie. Na Spartě se nedívají na sebe, ale pod sebe

Když Jaroslav Tvrdík bezprostředně po vysokém vítězství „své“ Slavie v Příbrami (8:1), a hlavně po velmi dobrém fotbalovém představení zimní posily Honzy Sýkory, vypustil na Twitteru hlášku, že po dvou zápasech hráč Sýkora uzavřel diskuzi o třicetimilionových nákladech na svůj přestup, hned mě napadla jedna souvislost. 

Ta s nákupy předražených, zbytečně velkých, letadel pro ČSA. A jak potom daňoví poplatníci dostali informaci, že takový nákup bylo jediné možné správné rozhodnutí.Vždyť se přece vyprodalo pár letů na frekventovaných linkách, kde ta velká letadla potom také občas létala. Takže tahle slova je třeba brát s velkou rezervou. Pan Tvrdík vždycky uměl roztáčet velké peníze a ihned od boku také střílel svá zdůvodnění.

Jistě, Slavia má po dvou jarních kolech plný počet bodů a o bod předskočila Viktorii Plzeň. Ponechme teď stranou, že Západočechům chybí dohrávka podzimního utkání na Bohemians. Co však musím připomenout, je to, že červenobílí hráli s předposledním a posledním týmem tabulky. A Příbrami ještě, oproti úvodnímu zápasu v Plzni, vypadla ze sestavy čtveřice hráčů. Tedy skoro polovina fotbalistů z pole, které musela nějak nahradit.

Ano, Slavia začala jaro velmi dobře, ale skutečnou sílu mužstva a jeho možnosti ukážou až další kola. Třeba teď nedělní utkání právě s Viktorií Plzeň. Počkejme si.

Kdy naposledy stopeři Sparty nechybovali

Do velkého průšvihu se však řítí odvěký rival Slavie, pražská Sparta. Na Letné si totiž nepohlídali to, co vám skoro každý trenér, už od okresního přeboru počínaje, uvede jako hlavní zásadu. Tedy, že musí mít postavenou kvalitní osu mužstva.

A jak je to na Spartě? Brankář Koubek nic moc jistota, navíc s ne moc dobrýma nohama. U kvalitních mužstev přitom právěgólmani pomáhají s patřičnou rozehrávkou už odzadu. Stopeři? Hanba mluvit. Vůbec si zpětně nedovedu vybavit nějaký zápas, v němž by hrubě nechybovali. A všichni jsou pomalí a neobratní. Vzpomínáte, jak se Michal Kadlec po francouzském EURO vyjadřoval, že se strašně diví, jak ho trenér Vrba opomíjel a ze tří střetnutí jej na hřiště nepustil ani na minutu?

Pavel Vrba věděl správně, proč ho při vrcholné evropské konfrontaci raději na hřiště neposlal. Jenže Sparta si vzala Michala Kadlece jako posilu.

Pokračujme dále v hodnocení osy mužstva. Kdo ze středopolařů by mohl být zárukou kvality? Na českou ligu kvalitní Bořek Dočkal už je „za vodou“ v Číně. Možná Lukáš Mareček, který je ale opět na marodce, i když dočasně. Také Tomáš Rosický dlí na marodce, ten ovšem trvale. A pak ještě nějaké talentované přísliby do budoucna, které však Spartu z problému nevytrhnou.

V útoku potom zbylo už jen jméno. Tedy David Lafata. On jistě ještě nějaký gól, nejenom z penalty, zejména v domácím prostředí, přidá. Ale David už zdaleka není tím útočníkem, co býval. A Sparta zatím jiného forvarda, ve kterém by měla gólovou jistotu, nemá. Patrika Schicka nepochopitelně prodala, když o svých kvalitách dával vědět jinde - v reprezentační jedenadvacítce a v dresu Bohemians 1905. I když ho prodala za velmi dobrou cenu. Ale výmluvy na to, že nechtěl na Letné prodloužit smlouvu, vůbec neberu. Protože pokud si dobře pamatuji, měl ještě minimálně šest měsíců smluvně dáno ve Spartě hrát a těch možností, jak hráče, reprezentanta, přesvědčit nebo donutit k prodloužení, je dost.

Pod sebe, nebo na sebe?

Ještě k Dočkalově odchodu. Zasvěcení velmi dobře a dávno věděli, že jeho vůdcovské metody a manýry nebyly vždy ku prospěchu mužstva. Před pár dny jsem si v deníku Sport přečetl, jak jeden z novinářů předpovídal vyčištění vztahů v kabině po Dočkalově odchodu. Tak jsem zvědavý, jak teď Sport bude reagovat na průpovídky Davida Lafaty po potupné porážce v Jablonci. Na ta jeho podivná vyjádření směrem k trenérům, která v sobě příliš úcty neměla. Nebo na to, že se teď budou muset v tabulce dívat spíše pod sebe.

Být na místě pánů Požára a Holoubka, tak bych mu připomenul, že se každý musí dívat především sám na sebe. Myšlenona svůj výkon, kterým by měl pomáhat mužstvu.A ne na sebe v zrcadle předtím, než jdu na hřiště.

Když už jsem zmínil Tomáše Požára, v současnosti trenéra, sportovního ředitele, vlastně také i skauta a já nevím, co ještě. Když ho vidím ho sedět na lavičce při utkáních stále zadumaného a nezúčastněného, napadá mě, co vymýšlí, když na jarním startu ligy vypustil informaci, že je nyní na Letné za veškeré sportovní dění zodpovědný a zodpovědnosti se nezříká.Že chce být prospěšný. Tak jestli třeba nevymýšlí, po všech těch těžko pochopitelných experimentech, že by to mohl na Spartě zkusit ještě v další pozici. Zase jako stoper, když to tam tolik „hapruje“.Ale nechci být až příliš moc „ústnatý“.

Letná má problém

Sparta Praha má zkrátka problém. Protože do takového klubu, jakým je, nemohou přicházet lidi, aby se tu učili, jak dělat fotbal. A že jich tam takových je. I proto si ve Slavii nyní „mohou honit triko“, že oni mají velmi kvalitního trenéra.

K tomu si dovolím poznamenat, jak si stojí další dva trenéři, se kterými Letenští jednali jako s možnými „headcoaches“. Jindřich Trpišovský těžce bojuje o to, aby Slovan Liberec v lize zachránil, a nějak se proti němu po zápase v Brně (0:1)buřičsky ozývají jeho hráči, zejména jistý Coufal. Cožpak o to, klub pana Ludvíka Karla to, myslím, zvládne. Ovšem ne hlavním přičiněním jinak jistě nadějného trenéra Trpišovského.

Takže pro Spartu i pro Jindřicha Trpišovského jen dobře, že se nespojili.

A Pavlu Vrbovi přeju, aby si do léta užíval zaslouženého odpočinku s rodinou, protože v létě rozhodně skvělou nabídku k trénování dostane. A kdyby se mu přece jenom teď znovu ozvala Sparta, dovolil bych si mu poradit, aby nešel do dalšího, pro něj se předem rodícího, problému.

A o Viktorii Plzeň zase příště.