I za nás se simulovalo, ale hráči se pak styděli, říká mistr Evropy Panenka

S kým jiným si popovídat o simulování ve vápně, než s autorem nejznámější penalty na světě. O svůj pohled na létání se podělil Antonín Panenka, pro kterého to není žádnou novinkou. Simulování bylo, je a bude. A Krmenčík? „To je chlap jako hora. Kdybych do něj vrazil v tramvaji, tak o tom ani neví, ale ve vápně se o něj někdo otře trenýrkami a on už padá,“ říká mistr Evropy z roku 1976.

I za nás se simulovalo, ale hráči se pak styděli, říká mistr Evropy Panenka

 

Co říkáte na simulování?

Samozřejmě se mi nelíbí, ale myslím, že tady bylo, je a bude a dokud se nezačne tvrdě trestat, tak se ho nezbavíme.

I za vás se simulovalo?

Tak byli hráči, kteří tím byli známí, a museli jste si na ně dát pozor, ale nechtěl bych jmenovat. Rozdíl je podle mě v tom, že tenkrát se o tom skutečně dalo mluvit jako o chytrosti nebo šikovnosti, protože ti hráči si pro ten faul šli a chytře si na něj počkali, nechali se opravdu faulovat. Ale dnes už tam kolikrát chybí to nejpodstatnější, totiž ten faul, a hráči létají stejně. Druhá věc pak je, že za nás byl v televizi maximálně jeden zápas z kola a neexistovaly žádné záznamy, takže široká veřejnost se o tom často ani nedozvěděla.

Takže se to děje stále stejně, jen je to víc na očích?

Tak možná je toho dnes vážně o trošku víc, ale horší je podle mě to, že se vytratila taková ta sportovní čest a etika. Když tenkrát někdo něco takového udělal, tak se sám zesměšnil před ostatními a styděl se. Dnes mi přijde, že je to hráčům úplně jedno.

Když vezmeme ty poslední čtyři situace; Mingazov, Šural, Krmenčík, Zeman, kdo z nich by se měl stydět nejvíc?

U toho Krmenčíka se musím zastavit. To je chlap jako hora, a kdybych do něj vrazil v tramvaji, tak o tom ani neví, ale ve vápně se o něj někdo otře trenýrkami a on už padá. Ale jinak je to úplně jedno, jestli padá Petr nebo Pavel, trapné je to vždycky.

Měly by simulanty trestat i jejich kluby?

Trestat by měli v první řadě rozhodčí, a pokud jim něco uteče tak zpětně disciplinárka nebo svaz. S těmi kluby je to složitější, když hráč nasimuluje penaltu a oni z ní dají gól a vyhrají, tak se to trestá špatně. A s tím souvisí to nejhorší, a to, že poškozený klub nic nezíská. Ten prostě přijde o tři body a je mu jedno, zda si sudí odstojí tři nebo čtyři zápasy a simulant zaplatí třicet tisíc.

Jsou tedy tresty pro rozhodčí vůbec na místě?

Myslím, že ne. Víme, že to mají hrozně složité. Musí se rozhodnout ve vteřině, vidí to z nějakého postavení přes nějaké hráče a nemají šanci prohlédnout si situaci z několika úhlů a ještě třeba zpomaleně. Myslím si, že simulování vymýtíme pouze tvrdým trestáním hráčů.

Jaký trest by podle vás byl adekvátní?

Když bude hráč vědět, že dostane třeba pět zápasů, a spočítá si, že přijde o tolik a tolik a bude mít takové a takové problémy, tak je velká šance, že si nějaký pád příště několikrát rozmyslí. Bude mít v hlavě, že se mu to prostě nevyplatí.

Takže za simulaci pět zápasů…

To jsem spíš tak plácnul. Ale dejme tomu, že hráč za stavu 1:1 nasimuluje penaltu, jeho tým dá na 2:1, vyhraje a získá tři body, tak bych mu hned poslal tři zápasy.

Jste pro video?

Já byl vždycky tak trochu na hraně. Požadoval jsem ho maximálně pro určení toho, zda byl, nebo nebyl gól, ale dnes je těch sporných a penaltových situací tolik, že je asi vážně nutné a časem i k nám přijde takové tenisové jestřábí oko.

Zúčtování: (Plzeňští) fanoušci, zakročte! Jen vy můžete

Vácha: Každý z nás hraje nejen o své jméno, ale o jméno Sparty

Tři obránci spojovaní s příchodem do Sparty, která potřebuje projít čistkou