Jednička Votroků Ottmar: Přes hutě a poradenství do první ligy

Přestože je Hradec ještě ve hře o sestup a v jeho kolonce obdržených branek najdete třetí nejvyšší číslo v lize, jeho brankář je za hvězdu. Je mu třiatřicet a chytá svou první sezonu v nejvyšší soutěži. Chytal po divizích, přitom pracoval jako obchodní zástupce nebo finanční poradce a teď o víkendu chytil penaltu Hořavovi, když jeho tým jen těsně nestačil na českého mistra. V budoucnu se Radim Ottmar vidí jako trenér hradeckých brankářů.

Jaké máte dojmy ze zápasu s Plzní?

Převládá zklamání z výsledku, ale rozhodně ne z předvedeného výkonu. Celý tým se semkl a dokázal být rovnocenným soupeřem takovému týmu, jakým je Plzeň, což je skvělé.

Připravovali jste se v týdnu na možnost, že bude Plzeň kopat penaltu?

Na penaltu se s trenérem brankařů připravujeme každý týden. Věděli jsme sice, že je Plzeň kope častěji, ale žádná extra příprava to nebyla. Koukal jsem na Hořavovy poslední penalty, viděl jsem, jak ji kopl s Teplicemi a říkal jsem si, že zkusím co nejdéle stát.

Věřil jste si na ni?

Věděl jsem, že ji chytnu.

A věděl jste také před minulou sezonou, že si ještě zachytáte první ligu?

To ne. A upřímně jsem tomu ani moc nevěřil. Začal jsem na to myslet, až v průběhu sezony, když se ten postup přibližoval a začínalo to být reálné.

Mohl byste popsat těch několik let strávených po hostováních?

Hostoval jsem různě po divizních nebo třetiligových mančaftech v Týništi, Nové pace, Živanicích nebo ve druhé lize v Sokolově a do Hradce jsem se v létě vždycky vracel na přípravu.

Nejlepší mimoevropští střelci v české lize: Všichni jsou na pěti trefách

Neztrácel jste s každým dalším odesláním na hostování motivaci?

Naopak jsem se vždycky novým působištěm namotivoval a chtěl tam ukázat, že udělali dobře, když mě angažovali. Navíc jsem měl pokaždé štěstí na skvělé party a s přihlídnutím k tomu, co jsem kde zažil, rozhodně žádného hostování nelituji.

Musel jste k fotbalu dělat ještě nějakou jinou práci?

Jojo. V Týništi jsem rok dělal obchodního zástupce ve firmě, která prodávala hutní materiál, a během hostování v Nové Pace jsem si u České národní banky udělal makléřské zkoušky a začal dělat finančního poradce pro sportovce. To bylo dobré rozhodnutí, protože mě ta práce do života hodně obohatila.

Budete se jí věnovat po konci kariéry?

Sice jsem za ty zkušenosti vážně hodně rád, naučil jsem se díky tomu spoustu věcí, ale ne. Chtěl bych pokračovat tady v Hradci jako trenér brankařů.

Jak došlo k tomu, že jste v minulé sezoně nakonec v Hradci zůstal?

Trenér Pilný mi společně s trenéry Frimmlem a Podhajským dali šanci.

Nakonec z toho byl postup do první ligy a ve dvaatřiceti letech vaše premiéra. Byl jste před prvním zápasem na Bohemce hodně nervózní?

Nervozitu jsem si nepřipouštěl. Převládalo obrovské nadšení, že tam vůbec stojím a můžu chytat první ligu, ale přesto jsem byl plně koncentrovaný na výkon. Věděl jsem, že hodně lidí čeká na to, jestli to vůbec zvládnu, a že si tak trošku chytám o budoucnost, ale překvapivě mě to ani tolik nesvazovalo.

A vyšlo to…

Jo. Hlavně to byl obrovský zážitek, ta atmosféra, náš výkon, výsledek (Hradec vyhrál 3:0), všechno bylo super.

Přestože jen oba průběžně sestupující týmy dostaly v sezoně více branek než Hradec, vy osobně platíte za překvapení ligy. Cítíte teď jisté zadostiučinění?

Spíše hrdost.

A na závěr, udrží se Hradec v první lize?

O tom nepochybuji.

Derby Sparta – Slavia třikrát do roka? To je dobře. Hlavně ať je to fér!